Skalní bludiště Kalich nedaleko Besedic u Malé Skály. Tajemné místo, které se stalo v dobách po Bílé hoře a násilné katolizaci útočištěm pronásledovaných nekatolíků – Českých bratří. Tajemnou svatyni připomíná kalich vytesaný do skály s letopočtem 1634.

Právě tady se první červencovou neděli sejdou lidé, aby se zamysleli nad odkazem mistra Jana Husa, jehož mučednickou smrt v plamenech si připomeneme v úterý 6. července státním svátkem.

„Setkání probíhají tradičně nejbližší neděli. Ta letos připadá na 4. července. Sejde se tu vždy mnoho lidí, věřících i třeba jen kolemjdoucích turistů a společně naslouchají promluvě. Letos to bude historické téma Martin Luther a Jan Hus,“ prozradil kazatel Jednoty bratrské v Turnově Ondřej Halama.

Tradice sahá do první republiky

Podle něj se tu tradice setkávání u příležitosti památného dne udržuje od první republiky. Po válce se obnovila v šedesátých letech, ale jen krátce. Tehdejšímu režimu vzpomínka na českého kazatele, který si vybral raději smrt za své přesvědčení, než by přitakával lžím, ležela v žaludku.

„Nově se tradice obnovila už v létě 1989 a od té doby trvá nepřetržitě,“ připomíná kazatel. Tradiční setkání se v rámci kraje uskuteční také v kapli v Hamrskách na Jablonecku 5. července od 18.00 hodin. „Půjde o klasickou bohoslužbu. V minulosti se k místu také pořádaly průvody, ale to už dnes trochu vyšumělo,“ přiblížil farář Církve československé husitské Benjamin Mlýnek. Tím výčet akcí na Liberecku u příležitosti Husova výročí a od roku 1990 také státního svátku víceméně končí.

Hus a Masaryk

Tradice pálení ohňů, které se rozhoří v předvečer Husovy mučednické smrti se v pohraničí příliš neujal. „Souvisí to s německým osídlením kraje i silnou katolizací této oblasti,“ vysvětlila historička Jana Nová z jabloneckého muzea.

„Husa si připomínala česká menšina, ale k velké nelibosti Němců,“ přiblížila. Osobnost Jana Husa v podobě národního symbolu souvisí ale především s českou státností. Husův odkaz především vyzdvihl prezident Tomáš G. Masaryk. „Sestavil jakousi galerii osobností, které připomínaly a zdůrazňovaly českou státnost a byly jakými si morálními pilíři,“ připomněla jablonecká historička.

To je důležité si připomínat. Není důležité, zda formou bohoslužby, shromážděním či třeba jen zapálením vatry. Husovy myšlenky jsou vysoce aktuální právě dnes. Vznikaly v době naprostého morálního úpadku nejen v rámci církve, ale i celé společnosti. Kdy na prodej bylo všechno a za peníze se kupovalo i čisté svědomí.

Ideály stále platné

„Husův odkaz – stát si za svým názorem a přesvědčením je stále platný. Zvláště dnes, když lidé kvůli prospěchu své názory otáčejí jako korouhvičku. A neplatí žádné slovo, stačí se podívat na volební sliby,“ zdůrazňuje farář Mlýnek. „Husův odkaz je každopádně stále aktuální. Jeho přesvědčení stát si za svým názorem a být mu věrný je pro dnešní dobu stále velice motivující a inspirující,“ připojuje se kazatel Ondřej Halama.

„Pravda se stává čímsi relativním a hodnoty jako morálka, pravda, dané slovo se stávají pragmatickou záležitostí, používají se jen k vlastnímu prospěchu, když se to lidem právě hodí,“ vystihuje stav společnosti duchovní Čs. církve husitské a vojenský kaplan David Tomčík.

„Je třeba věřit ve vyšší hodnoty, ale to je něco, od čeho se doba bohužel odklání,“ uzavírá zamyšlení nad stále platným odkazem jednoho z největších českých myslitelů David Tomčík.

Cyril a Metoděj

Dalším státním svátkem, který protáhne tento víkend do úterý je den věrozvěstů Cyrila a Metoděje, který se slaví 5. července. Na toto datum připadá jejich příchod na Velkou Moravu v 8. století.

Jejich úkolem bylo prosadit staroslověnštinu v oblasti, kde se dosud kázalo pouze v latině nebo řečtině. A stejně tak položit i základ slovanského písma – ze školy známou hlaholici. V podstatě šlo o misionáře. Konstantin byl původně profesorem filozofie v Konstantinopoli.

Později vstoupil do mnišského řádu a přijal dodnes známé jméno Cyril. Jeho starší bratr Metoděj byl původně byzantským úředníkem. Později se stal mnichem a byl prvním moravským biskupem.

Oba bratři jsou také dodnes hlavními patrony Moravy. V Liberci si jejich památku připomenou obyvatelé Domu pro seniory na Františkově odpolední pobožností a koncertem pěveckého sboru Levamentum neboli Útěcha při Čs. církvi husitské.