Viditelný je v období od 17. července do 24. srpna. Byť je letos maximum prolétávajícího roje v noci mezi 12. a 13. srpnem, ideální doba na pozorování je do 10. srpna. V době maxima roje totiž bude svit Měsíce zářit natolik, že některé meteority přesvítí a lidské oko je proto nezachytí.

Potvrdil to ředitel teplické hvězdárny Zdeněk Moravec. „Měsíční svit nejde odfiltrovat, neboť Měsíc svítí podobně jako Perseidy, takže pokud bychom zeslabili jeho svit, utlumily by se Perseidy,“ vysvětlil. „Pokud budete pozorovat venku, snažte se najít takovou pozici, aby byl Měsíc za stromy nebo budovami,“ dodal Moravec tip. Základem úspěšného pozorování je totiž co největší tma. Ta nastává po druhé až třetí hodině ranní. Zároveň v té době zapadá měsíc, jehož rušivé světlo má na počet lidským okem zaznamenaných meteorů zásadní vliv.

Marie Imbrová, vášnivá afrikanistka, s knihou, která ji změnila život.
Kniha Emila Holuba jí změnila život. Bývalá diplomatka pomáhá dětem v Africe

Kam si zajít za padajícími hvězdami? Vrch Radobýl je skvělý svým kruhovým rozhledem, jen směrem na východ budou světlem rušit Litoměřice. Proslulý Říp nabízí omezený rozhled z Mělnické a Roudnické vyhlídky, jinak ve výhledu překážejí stromy. Milešovka je sice nejvyšší horou Českého středohoří, ale i tady z velké části vrcholu ve výhledu vadí stromy. Rozhledna je navíc zavřená. Mnohem lepší je z hlediska panoramatického výhledu na oblohu vrchol Lovoše u Lovosic. Zajímavý je i panoramatický pohled z hradu Blansko nedaleko Mírkova u Ústí nad Labem. Výhled zejména na severní výseč oblohy vám nebude rušit žádné světlo. Na jižním obzoru září Ústí nad Labem.

Velkou šanci na pozorování mají obyvatelé Libereckého kraje, na jehož území místy panuje opravdová tma. Jizerská oblast tmavé oblohy je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. „Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor. Na české straně sahá od osady Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebeni, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle,“ upřesnili členové České astronomické společnosti na svém webu astro.cz. Unikátní výhled se nabízí návštěvníkům libereckého Ještědu.

Někdo si před jeskyní založil ohniště, které je příležitostně využíváno turisty
Hibschova jeskyně není přirozeného původu. Ale nemusíte se v ní bát

Možnost sledování Perseid připravila i teplická hvězdárna na Písečném vrchu. Veřejnosti vyšla vstříc tím, že 13. srpna o hodinu prodloužila pro veřejnost mimořádné pozorování. Hvězdárna bude otevřená od deváté večer do půlnoci.

Hvězdný prach

Otázku původu Perseid vyřešil italský astronom Giovanni Schiaparelli, který se v druhé polovině 19. století na meteory zaměřil a jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami. Dokonce určil, že původem Perseid je kometa 109P Swift-Tuttle objevená dvěma americkými astronomy v roce 1862.

Kometa s periodou asi 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992 a znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. To, co vidíme jako „padající hvězdy“, jsou částice o rozměrech často menší než zrnka písku, která se při průletu zemskou atmosférou rozžhaví a vypaří.

Slzy svatého Vavřince
Perseidy jménem odkazují na mytologického Persea, byť jde o prachové kometární částice. Jejich svit byl spojován se smrtí svatého Vavřince. Ten měl být podle legendy umučený za to, že neuposlechl příkazu a majetek, jenž měl odevzdat císaři, rozdal potřebným. Po jeho smrti se na obloze objevily létající svítící body, které lidé označili za Vavřincovy slzy.