Vánoce je období, kdy i přes silácké řeči o tom, že je to jen nápor na nervy a peněženku, nakonec přeci jen vytáhneme vánoční svícen a do oken pověsíme svítící hvězdu, snad i odněkud vytáhneme zaprášený betlém…

Poetika těchto svátků dostane nakonec téměř každého z nás. Jenže, ani vánoční výzdoba nebyla vždycky jen samoúčelným zdobením lidských příbytků. Většina z nich má v sobě skrytou hlubší symboliku či příběh.

Adventní věnce

Začneme třeba tím, čím se otevírá čtyřtýdenní období přípravy na Vánoce. Adventním věncem. I přes nejrůznější módní trendy a barevnost jsou jeho základem čtyři adventní svíce. Ty mají symbolizovat čtyři základní duchovní hodnoty - pokoj, lásku, víru a naději.

I když je adventní věnec symbolem západní křesťanské tradice, pochází stejně jako ostatní symboly, které křesťané převzali, od předchozích kultur. Věnec představoval už v pohanských dobách kruh života.

Podle některých zdrojů se jako součást křesťanských Vánoc objevuje už v 16. století, podle jiných teorií byla tradice adventního věnce založena až v století devatenáctém v Hamburku německým protestantským teologem Johannem Hinrichem Wichernem, který založil školu pro chudé děti.

V roce 1839 údajně vyrobil předchůdce dnešních adventních věnců ze starého dřevěného kola, 19 malých červených svíček a 4 bílých svící, aby dětem zkrátil čekání na vánoční svátky. Byl to tedy i jakýsi předchůdce dnešních adventních kalendářů.

Vánoční stromek a betlémy

Podle etnografky Severočeského muzea v Liberci Bohunky Krámské se vánoční stromek objevil na Liberecku kolem roku 1840. „Známé a dochované obrázky pocházejí z 1. třetiny 19. století,” líčí Krámská.

„Vánoční stromky se sice ujaly obecně až v 17. a 18. století, nicméně velké stromy se strojily už ve středověku. Byly záležitostí nejrůznějších cechů a cukroví a ovoce z nich se následně darovalo chudým a sirotkům, protože města měla tehdy povinnost starat se o ně,” zmínila Krámská.

Sladkostmi v podobě křížal a ořechů se zdobily i o mnoho století později v horských chalupách. „V tom se sever Čech nijak nelišil od vnitrozemí,” poukazuje Krámská. „Snad jen jediná odlišnost se dá zmínit, a sice to, že na Liberecku se nadělovalo dětem v průběhu celého adventního období. Když si hrály ve světnici, rodiče škvírou hodili do místnosti hrst ořechů nebo jablek a zavolali - Ježíšek naděluje,” popsala etnografka.

Snad ještě jedna odlišnost se týká tohoto kraje. A sice velká tradice malovaných betlémů. „Vyráběly se nejen v Podkrkonoší a na horách, ale i ve městech v okolí, například Chrastavě, Kryštofově Údolí, Osečné i mnohých obcích, které se až za války staly součástí „velkého” Liberce. Například v Karlinkách nebo Ruprechticích,” zmínila Bohunka Krámská.

V této souvislosti bychom neměli opomenout slavného libereckého malíře Jakoba Ginzela, který vytvořil jeden z největších malovaných betlémů u nás. Uchovávaný je v libereckém muzeu a jeho figury následně kopírovali mnozí méně slavní malíři.

Skleněné ozdoby

S módou vánočních stromků v polovině 19. století se na severu Čech začala rozvíjet také výroba vánočních ozdob. Podle hlavního kurátora Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou měly podobu návleků z perlí, ale i jednotlivých foukaných tvarů.

Vánoční ozdoby se vyráběly pomocí jednoduchého foukacího strojku a formiček. Oblíbené byly také ozdoby z perlí, které se v pozdějších letech staly vyhledávaným sběratelským artefaktem. Za jejich vznikem stála náhoda. Lépe řečeno nouze. Na počátku 19. století se ve velkém vyráběly na Jablonecku perle pro indický trh. Podle Petra Nového je však vytlačilo levnější zboží z Japonska. „Sklady plné neprodejných stříbrných perlí přivedly podnikatele na myšlenku sestavovat z nich skleněné vánoční ozdoby,” uvádí Petr Nový v půvabné vánoční publikaci s názvem Skleněné vánoční ozdoby.

Vánoční země

Zatímco kolébkou betlémů je Podkrkonoší a vánočních ozdob zase Jizerské hory, centrem výroby dřevěných vánočních pyramid, svícnů a hraček bylo Krušnohoří.

Krušným horám se dokonce přezdívalo Vánoční země. Vznikaly tu nejen vánoční pyramidy s použitím dřeva, cínu a plechu, lustry, světlonoši jako anděl, horník, Turek, vojáci, ale i louskáčci či kouřníci na voňavé františky. Mnohé známe zejména z drážďanských trhů. Většina z vánočních atributů totiž přišla z protestantského prostředí v Německu. Jako například ochranovská hvězda. Tu vyrábějí nepřetržitě už po staletí v Ochranově nedaleko Žitavy. V městečku, jež založili čeští protestanti, kteří tu našli ochranu před násilnou katolizací v českých zemích. Německá hvězda tak má paradoxně český původ.