VYBRAT REGION
Zavřít mapu

I trať, kterou nevidíte, je zajímavá

Česká Lípa – Technik se zaměřením na opravy elektrického ručního nářadí Zdeněk Šindlauer píše knihy o železnici. Vydal čtyři knihy, poslední s názvem Severočeská transverzálka vyšla na sklonku roku 2008.

18.2.2010 1
SDÍLEJ:

Zdeněk Šindlauer na zastávce Česká Lípa střelnice, jejíž název je i v titulu jedné z jeho knih. Foto: Deník/Marie Čcheidzeová

Kdy vás poprvé napadlo, že uděláte knížku?
Bylo to tuším roku 1997. Ale nebyl to nápad můj, ale vydavatele Martina Bendy, který je také z České Lípy, jako já. Původně jsem myslel, že z materiálů, které jsem zpracoval o regionálních železnicích na severu Čech, by mohl být možná příspěvek do sborníku Bezděz. Jenže pan Benda mě nakonec přesvědčil a tak v roce 1999 vyšla u něj moje první kniha.

Velkým překvapením byly i vaše kresby. Jak vás vůbec napadlo v dnešní době, kdy kdekdo fotografuje, ilustrovat vlastními kresbami?
Už před vydáním první knihy jsem dospěl k závěru, že tam nechci mít žádné fotky. Jak říkal jiný „železniční“ autor, Ing. Zdeněk Bauer, nemá smysl psát to, co už bylo napsáno, či přinášet něco, co už bylo přineseno.Vždy je potřeba hledat něco nového, něco, co tu ještě nebylo. Tak jsem to prostě zkusil.

Když jsme mluvili o fotografování, říkal jste, že špatná fotka prakticky neexistuje. Že vždycky na ní něco je a proto má každá fotografie svoji informační hodnotu. A co obrázky, ty bývají i špatné?
No jéje, a kolik bývá těch nepovedených! Nejhorší je, když zjistíte až po několika hodinách práce, že všechno je špatně… Včera se mi například, po několika měsících marných pokusů, konečně podařilo nakreslit viadukt v Hanušovcích nad Toplou na východním Slovensku. Dlouho jsem hledal netradiční pohled, z různých míst, od silnice, od zastávky, a pořád to nebylo ono. Nakonec jsem přišel na to, že nejlepší je pohled z boku, z vnější strany oblouku.

To jste tam strávil tolik času?
Ale kdepak - vůbec jsem tam nikdy nebyl!

Chcete snad říci, že všechny ty kresby, z nichž má člověk opravdový pocit autentičnosti, děláte, aniž byste zobrazovanou krajinu či železniční techniku vůbec kdy spatřil na vlastní oči?
Všechny určitě ne. Například z Českolipska, z Lužice či z jiných míst - hlavně v severních Čechách - mám řadu kreseb a náčrtů, pořízených přímo na místě. K ním se pak vracím, doplňuji je a upravuji podle různých materiálů a fotografií.

Ve své tvorbě jste se věnoval především severočeskému regionu. Poněkud jste z něj vybočil v knize Česká Lípa–Střelnice – Kursk. Teď mluvíme pro změnu o Slovensku. Neláká vás navštívit a zdokumentovat i železnice v jiných zemích?
Když mě odvezete do Paříže, rád se podívám, jak vypadají francouzské železnice. Když mě dovezete do Bagdádu, podívám se i tam. Ale těžko tam budu něco tvořit. Stejně bych vše psal a kreslil doma. Kvůli nějakému zážitku nemusím zrovna do zahraničí. I taková trať v tunelu, kterou nevidíte, může být hodně zajímavá – a ta trať je třeba zrovna kousek za Českou Lípou…

A vy, když projíždíte vlakem nějaký tunel, si představujete, jak to tam vypadá?
A víte, že jo? Jednak si představuji, jak tam třeba vypadá svršek – zda je tam tráva, štěrk, nebo bláto, jak jsou ojeté koleje… A pak si také říkám – jedeme například šedesátkou, což je skoro 17 metrů za vteřinu – jak dlouho to těm chudákům kdysi dávno trvalo, než prorazili jen pár centimetrů téhle skály? A teď si vezměte něco takového, jako byl legendární Třebovický tunel! Jeden z nejstarších tunelů ve střední Evropě, první na našem území, provázený problémy po celou dobu své 160 leté existence. Už není. Po roce 2005, po dokončení stavby tzv. III. tranzitního železničního koridoru, byl zasypán…

Co říkáte vytrvalým snahám o omezování železniční dopravy v regionech?
Samozřejmě, když zmizí nějaká železniční stavba nebo rovnou celá trať, je to, jako kdyby člověku vzali kus jeho já. Poněkud kacířsky ale k tomu musím poznamenat, že právě mezi tratěmi, které jsem popsal a nakreslil, bylo nemálo těch, které dnes už neexistují. Navíc se domnívám, že za omezováním železniční dopravy nestojí jen ekonomické či jiné tlaky, ale v neposlední řadě i prachobyčejná lidská lenost. Na jedné straně neochota lidí - nebo spíše rovnou jejich neschopnost - zříci se auta, a na straně druhé neschopnost železnice jako celku reagovat na nové potřeby společnosti a nabídnout skutečnou změnu. Proto si myslím, že chtěj nechtěj se v budoucnu budeme setkávat i s omezováním či rušením železniční dopravy v některých regionech.
Důležité je, aby lidé, kteří tento druh dopravy potřebují ke svému každodennímu životu, pak nemuseli říkat: „Už tady dlouho nejel žádnej vlak…“

Autor: Marie Čcheidzeová

18.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Na Jedlovou už jen rychlíkem

Radek Baborák se na festivalu osobně představí v sobotu 28. října v Novém Boru se svou Orquestrinou a účastníky populární StarDance.

Baborák: Lípa Musica oživuje region, do kterého mě to už řádu let táhne

ON-LINE: Odvolili političtí lídři, hokejista i 103letá Českolipanka Anna Hejná

Liberecký kraj – Ve 14.00 hodin se otevřely dveře 583 volebních místností v kraji. Po čtyřech letech lidé volí své zástupce v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Bojuje se o 8 poslaneckých míst v Libereckém kraji. 

Historickou podobu Lípy promítnou ve 3D

Česká Lípa - K Mezinárodnímu dni archeologie si v českolipském Vlastivědném muzeu a galerii na sobotu připravili pestrý program, který obsáhne takřka celé historické centrum města.

Kam za sportem na Českolipsku

Českolipsko - Pozvánky na sportovní víkend u nás na okrese.

Kvůli úniku plynu muselo 60 lidí na ulici

Česká Lípa - Hasiči evakuovali panelový dům na sídlišti Sever v České Lípě. Byl zamořený oxidem uhelnatým. Po důkladném vyvětrání se lidé mohli vrátit domů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení