Ředitelé i učitelský sbor základních škol na Českolipsku i jinde s napětím očekávají příchod zásadní změny v systému školní výchovy, která nastane od prvního září tohoto roku. Začne fungovat takzvané společné vzdělávání, také nazývané inkluze. O tom, jestli nový systém opravdu bude fungovat, většina kantorů pochybuje.

Zeptali jsme se na názor ředitele Základní školy Šluknovská v České Lípě Jaroslava Javůrka. Ředitelem školy je už dlouhá léta a podle jeho názoru je systém na příchod novinky naprosto nepřipravený a hrubě podfinancovaný. Sám musí poslední léta otáčet každou korunu, kterou na provoz vzdělávacího zařízení má, a teď jemu i ostatním učitelům přibudou další finanční náklady i nové administrativní povinnosti.

„V současnosti to funguje tak, že většina dětí jde do první třídy, jen minimum z nich jde rovnou do praktické školy. V první třídě tedy skoro všichni začnou. Ti, kteří ztrácí a nemají na to, jdou na doporučení kantorů do pedagogiko psychologické poradny, kde rodičům doporučí nebo nedoporučí, aby dítě přeřadili do praktické školy. I dnes to musí schválit rodič, pokud řekne ne, dítě zůstává na základní škole," popisuje ředitel Základní školy Šluknovská Jaroslav Javůrek současný systém, který nám podle jeho slov mnohé státy závidí. Podle něj to znamená, že se rozbíjí něco, co celkem obstojně funguje.

Tři předpoklady

Podle Javůrka jsou tři základní předpoklady, aby společné vzdělání uspělo. Je to dostatek financí, připravené školy a „klima" na školách, které se musí samy chtít na systému podílet. „V tuto chvíli není splněn ani jeden z nich," říká ředitel Jaroslav Javůrek s tím, že původně měl systém dva roky běžet ve zkušební době, což se nakonec nestalo.

„Ve Finsku nebo Švédsku, tam to funguje, ale také tam do toho pumpují obrovské peníze, o kterých se může českým školám jenom zdát," popisuje základní problém Javůrek. Ve zmíněných zemích není výjimkou, že je ve třídě pětadvacet žáků, kantor a čtyři odborní asistenti. To v našich podmínkách nikdo nedokáže ufinancovat, domnívá se Javůrek.

Ještě loni ministerstvo říkalo, že finanční dopad na školy nebude žádný. „Letos v únoru vyšla nová vyhláška, ze které vyplynula obrovská potřeba peněz. Ministryně školství tedy šla za Babišem, aby jí ty peníze dal," říká Javůrek s tím, že ministr potřebné peníze nakonec nedal.

Inkluze po česku

„U nás to bude vypadat tak, že ve třídě o třiceti dětech bude jeden učitel, a na celou školu budou dva až tři asistenti pedagoga," předjímá na základě zkušeností a dostupných informací, které ministerstvo školám podalo, Jaroslav Javůrek. Mezi kantory se pro situaci již vžil termín „Inkluze po česku".

„V současnosti nemáme žádného asistenta pedagoga. Těch bude málo a stát navíc financuje jen zhruba čtvrtinu úvazku, zbytek musí zaplatit škola. Což já mohu udělat jen tak, že ty peníze vezmu učitelům z kapes," popisuje nelehkou situaci Javůrek, nehledě na skutečnost, že ti lidé nemusí vůbec nic umět. Stačí totiž, když projdou zhruba dvouměsíčním kurzem.

„Školy jsou naprosto nepřipravené, ředitelé prošli jedno, dvě školení, kde nám v podstatě četli tu vyhlášku. Kantorům řekli, že je mají proškolit ředitelé. Vzhledem k nedostatku informací sice nějaké školení proběhlo, ale bylo to jen rychlé, protože já jim k tomu prakticky nemám moc co povědět. Navíc tomu nevěřím, tak co jim mám říkat?" ptá se Javůrek.

Důsledky

„Místo toho, aby děti se speciálními vzdělávacími potřebami učili odborníci, budou takové žáky učit běžní pedagogové, kteří k problematice nemají potřebné znalosti a zkušenosti. Je to jako bych vyhnal z letadla pilota a místo něj dosadil autobusáka s tím, že se to cestou nějak naučí," zdůrazňuje Javůrek a pokračuje ve výčtu dalších důsledků, které novela přinese. Podle něj budou nespokojení rodiče, kantoři i samotní žáci.

„Dnes nejsou mladí kantoři, to jsou výjimky. Co vím, tak když studenti na univerzitě zjistili, že bude inkluze, nechce už do školství vůbec nikdo," popisuje možnou ztrátu celé generace učitelů a zároveň další důsledek naplánované úpravy Javůrek.

Ředitel ladské školy se během našeho rozhovoru několikrát použil termín „amerikanizace školství". Podle Javůrka to znamená, že ze státních škol se stane místo pro hloupější a hůře situované děti, a ti schopnější, případně žáci ze zámožnějších rodin, přejdou na školu soukromou.

„V Mostě už se na to připravují, před nedávnem tam otevřeli dvě soukromé základní školy," podotýká Javůrek.

Zástupci ministerstva a školských orgánů situaci uklidňují, když říkají, že se zase tak moc nestane. Že se praktické školy jen přejmenují a případů, kdy budou rodiče chtít dát dítě do „normální" školy, bude minimum. Má to ale jeden háček. Osnovy budou nastaveny pro všechny stejné. Dnes mají žáci praktických škol například více dílen na úkor chemie a matematiky, takže přestože z nich nebudou konstrukční inženýři, vyjdou ze školy alespoň s určitými praktickými schopnostmi. To novela také zruší.