Z bukvic se dříve dělal olej. Z jedovatého tisu se dá uvařit marmeláda. Žabinec je výborná přísada do salátů. To a ještě mnohem víc o nejrůznějších léčivých bylinách a stromech se mohli lidé dozvědět v neděli 23. září odpoledne na zámku Nový Berštejn u Dubé. Od dvou hodin se totiž v zámeckém parku konala tématická procházka zaměřená na magickou faunu, která v areálu okolo památky roste.

Návštěvníky přivítala zámecká paní Markéta Slezák v dobovém kostýmu. Po krátké prohlídce zámku, během níž se lidé dozvěděli také něco málo z jeho historie, se šlo do zámeckého parku. Zřejmě nejstaršími a rovněž asi nejzajímavějšími stromy v něm jsou dvě borovice vejmutovky. Jsou zhruba dvě stě let staré a s největší pravděpodobností pochází ze sazenic, které se do Čech dostaly v 19. století jako vůbec první.

Borovici naroubují

„Stromy jsou už bohužel velmi staré a v dost špatném stavu. Spolu s majiteli Berštejna jsme se ale dohodli, že se je pokusíme zachovat pro další generace tak, že je nařízkujeme a vysadíme z nich školku," popsal arboretista Jan Bercha, který příchozí společně s bylinkářkou Denisou Hladovcovou po zahradě provázel.

„Budeme ale muset ty řízky asi sestřelit," poukázal Jan Bercha na fakt, že nejnižší větve vejmutovek na Novém Berštejně raší v několikametrové výšce.

Jmelí potrestali

Dále zdůraznil, že ochranáři přírody v Čechách se snaží vejmutovky většinou zbavit. Ničí totiž veškerou vegetaci pod sebou, což v chráněných oblastech není příliš žádoucí.

„Rouby se u jehličnanů odebírají v lednu, teď je tedy ještě připravené nemáme. Až je odebereme, sazenice by mohly být připravené tak za dva roky," upřesnil ještě Jan Bercha.

Kromě vzácných vejmutovek, jejichž domovinou je vzdálená Severní Amerika, se návštěvníci dozvěděli mnoho také o stromech, které jsou pro České luhy a háje typičtější. Proti nespavosti například výborně zabírá čaj z lípy. Kopřiva zase působí močopudně. Přeslička do sebe dokáže ze země natáhnout zlato.

U bezinky si dřív svobodné slečny hledaly ženicha. Šlo jen o to, aby u keře odříkaly speciální říkačku a poslouchaly, z jakého dvora se ozvalo zaštěkání psa. Tam je pak čekala jejich životní láska.

„Křesťané dříve věřili, že jmelí byl strom, ze kterého byl vyroben kříž, na kterém Kristus zemřel. A proto podle nich pak Bůh udělal ze jmelí parazit, který se přiživuje na jiných stromech," vyprávěla Denisa Hladovcová jednu z pověstí, které se ke jmelí vážou.

Téměř dvouhodinovou procházku po parku pak zakončil Jan Bercha u zvláštního jehličnanu. Na původním smrku, kterého zbyla v podstatě jen půlka, totiž narostl ještě jiný jehličnan čarověník.

„Někteří lidé jsou na tyto stromy vysazení, vyloženě je vyhledávají a vysazují si je na zahradě," doplnil Bercha.