Její demontáž a odstřel je součástí rozsáhlé rekultivace po těžbě uranu, která v nejbližších týdnech vypukne v oblasti pod Ralskem a potrvá do konce roku 2015.

Symboly těžby uranu na Českolipsku se tak stanou minulostí. Zůstanou jen vzpomínky, fotografie nebo videozáznamy. Kromě důlní věže se má likvidovat také ostatní povrchové zázemí uranového dolu Hamr I, zmizet musí také dekontaminační stanice CDS z roku 1987 a objekt chemické úpravny, ležící směrem na Noviny pod Ralskem.

Startu rekultivace, kterou finančně výrazně podpoří Evropská unie, už nic nebrání. „Smlouvy s vysoutěženou firmou, která likvidaci provede, jsou podepsané. Část proběhne do konce letošního roku, dotace EU se musí vyčerpat do konce roku 2015," řekl Tomáš Rychtařík, generální ředitel státního podniku Diamo.

Podle něj dotuje Evropská unie likvidaci právě těch částí, které jsou zatížené kontaminací a vyzařují radioaktivitu. „Je to ekologická zátěž. Likvidace částí, které kontaminované nejsou, se zaplatí z dalších zdrojů, mimo jiné ze státního rozpočtu," objasnil Rychtařík.

Horníci i vozíky

Kvůli rekultivaci se šéf Diama už na konci června sešel i s náměstkem hejtmana Libereckého kraje Josefem Jadrným. Kraj proměnu bývalé uranové krajiny vítá. „Příští rok by už místo zchátralých budov, jam a dalších míst zasažených těžbou, měla být zalesněná a zatravněná krajina," poznamenal Jadrný.

Nejzajímavější součástí rekultivace bude právě likvidace unikátní těžební věže u hlubinného dolu, který první uranovou rudu vydal v roce 1971. V dolu se fyzicky fáralo, věž sloužila k vytahování klece s horníky i vozíků s rudou. Teď úplně zmizí.

Podzemí dolu opustili horníci definitivně v dubnu roku 2001 a následující rok se začaly likvidovat jámy, jejichž prostřednictvím bylo podzemí dolu přístupné. Postupně sem byly vtlačeny miliony kubíků odkalištní vody. Teď dojde k likvidaci povrchového zázemí.

O zachování těžební věže jako památky upomínající na „zlaté uranové časy" nedávno usiloval Hornicko-historický spolek ze Stráže pod Ralskem. Se státním podnikem Diamo se ale nakonec nedohodl. Problém byl jednak v tom, že některé části věže vyzařují radioaktivitu i v tom, že likvidaci dotuje EU. Existovala totiž obava, že snahy o zachování důlní věže by mohly vést ke ztrátě cenné dotace.

Alespoň některé části se ale nakonec přeci jen zachovají a možná se stanou i lákadlem pro turisty. „Snesena budou akorát kola a pár dalších dílů a dojde k vytvoření jakéhosi památníku, připomínajícího existenci důlní věže. Ten bude jednou ze zastávek plánované stezky po stopách těžby uranu," nastínil Josef Jadrný.