„Za uplynulé tři roky registrujeme větší zájem pacientů a jejich rodin z Českolipska o hospicovou péči. Větší zájem je patrný v celé společnosti,“ potvrdila Kateřina Tomínová, projektová manažerka a předsedkyně dozorčí rady Hospice svaté Zdislavy v Liberci. V roce 2016 pečovali v lůžkovém hospici o deset pacientů z českolipského okresu, o rok později už o 32 umírajících a v uplynulém roce využilo služby lůžkového hospice v Liberci celkem 36 klientů z Českolipska. Podle Tomínové tvoří skupinu českolipských pacientů muži i ženy, jichž je zhruba 60 procent. Největší skupinu lidí vyhledávajících lůžkový hospic tvoří lidé starší šedesáti let.

Terénní hospicové služby v regionu Českolipska zabezpečují svými zdravotníky partneři hospicu, zejména společnost Komplexní domácí péče Naděje. V omezené míře, bez lékaře a anesteziologa, také Perla – centrála zdravotní péče. „Připravena je i spolupráce s Agenturou Sluníčko, která bude poskytovat péči starým a nevyléčitelně nemocným v domácím prostředí,“ dodala Tomínová. 

Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa provozuje své rodinné pokoje pro péči o nevyléčitelně nemocné právě s Hospicovou péčí Svaté Zdislavy. Azyl v nich mají nemocní a jejich blízcí, kteří nemají možnost postarat se o umírajícího doma, ale zároveň s ním chtějí zůstat v jeho posledních chvílích. Personál nemocnice zajišťuje odbornou zdravotnickou a ošetřovatelskou péči. Sociální poradenství, doprovázení umírajících a psychosociální podporu řeší odborníci hospicové péče.

Dva pokoje jsou ve čtvrtém patře monobloku českolipské nemocnice, třetí a čtvrtý pokoj se nachází v devátém patře nemocnice při oddělení LDN. „Spolupráce s libereckým hospicem probíhá velice dobře,“ uvedla vrchní sestra oddělení LDN Lenka Caklová. „Zřízení kamenného hospice v kraji byl důležitý krok, i když neovlivnil množství pacientů, kteří žádají o umístění na náš rodinný pokoj,“ řekla Caklová. Jak zdůraznila, veškeré úsilí s kolegy soustřeďují na zvládnutí těžké životní situace pacientů a zmírnění jejich tělesné a duševní bolesti.

Za pacienty do rodinných pokojů docházejí pravidelně dobrovolníci, kteří se snaží nemocným zpříjemnit pobyt a doplnit také péči rodiny. Vše se děje na bázi, že si pacient a rodina takovou péči přejí. „Počet pokojů neplánujeme rozšířit, jelikož nyní nemáme vyšší kapacitu jednolůžkových pokojů, které jsou pro tento účel nejvhodnější,“ vysvětlila Caklová.