Nejčastěji na ni můžou lidé narazit u sídlišť Špičák nebo Sever. Na pohled se liší barvou, která je spíše růžová, a chybějícími listy. „Jedná se o ocún jesenní nebo také podzimní, přezdívaný naháč,“ vysvětluje vedoucí přírodovědného oddělení Vlastivědného muzea Marta Knauerová.

Na rozdíl od šafránu není ocún vzácný ani gastronomicky využitelný, spíš naopak. „Všechny části rostliny jsou prudce jedovaté,“ upozorňuje dále Knaureová. Bohužel se tak žádná senzace nekoná a Českolipští mohou i nadále šafrány obyvatelům Slunečné jen závidět. Tam rostou šafrány bělokvěté na tzv. Farské louce. Chráněny jsou právě pro vzácnost výskytu. V České republice je známo jen několik málo lokalit, kde se objevují.

Šafrány ze Slunečné jsou velmi pravděpodobně alpského původu a byly u místního kostela Nanebevzetí Panny Marie vysazeny na konci 19. století zásluhou místního faráře.

Bývávalo jich zde více, teď každoročně spíše jen desítky. Jeden z místních si myslí, že příčinou jejich úbytku může být vzrostlý les přes silnici od louky, jenž ji zastiňuje. A že i proto se část květů postupně stěhuje na sousední pozemek dále od lesa.

Marek Jungwirth