Jde o tři vzájemně propojené domy sociální péče, z nichž každý bude poskytovat domácnost pro šest klientek. Současně se zde pracuje na rekonstrukci bývalého ubytovacího pavilonu na kanceláře pro vedení organizace a Centrum denních služeb, kde budou ženy aktivně trávit svůj čas. Novostavby chtějí stavbaři dokončit zhruba do poloviny října letošního roku.

Zdroj: Deník„Postupně se provádí omítky na budovách i uvnitř budov. Většina vnitřních prostor je již vyštukovaná a počínají i práce na venkovních úpravách, jako jsou komunikace a budoucí zeleň,“ konstatoval ředitel domova Pavel Kos. „Tyto stavby jsou posledními k dokončení celého procesu transformace sociální služby Domova Sluneční dvůr,“ podotkl.

Stěhování do nových domácností zde plánují v lednu 2022. „Uživatelky mají více soukromí a více se mohou zapojovat do domácích prací od úklidu vlastních prostor až po nakupování a přípravu stravy. Takto mohou více rozhodovat o vlastním životě,“ popsal Kos. Podle něj budou po přestěhování bydlet už všichni klienti v jednolůžkových pokojích se společnou obytnou místností s koutem pro vaření. „V každé domácnosti je ubytováno šest uživatelů, kterým je poskytována nepřetržitá pomoc vyškoleným personálem,“ sdělil ředitel. Přestěhováním do nových domácností se uvolní několik stávajících budov, které kraj plánuje nabídnout k prodeji.

Sluneční dvůr
Domov Sluneční dvůr funguje ve třech lokalitách, v Jestřebí, Sosnové a v České Lípě. Poskytuje pobytové sociální služby pro ženy se sníženou soběstačností z důvodů zdravotního postižení a jsou tak závislé na úplné pomoci či dopomoci jiné fyzické osoby. A to formou bydlení v pavilonech nebo skupinových bytech. Domov Sluneční dvůr je jako jedno ze dvou zařízení v Libereckém kraji zařazeno do pilotního projektu „Transformace poskytování sociálních služeb“, který je realizovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí ve spolupráci s kraji ČR.

Jak Pavel Kos upřesnil, každé středisko má v domácnostech základní vybavení, jako je lednice, pračka, sporák, myčka nádobí, TV, internet. Uživatelé mají na svém pokoji polohovací postel, skříň na lůžkoviny, vestavěnou skříň na osobní oblečení, křeslo a konferenční stolek. Mohou používat i vlastní nábytek a bytové doplňky. V některých domácnostech mají i domácí mazlíčky jako například želvu či andulky. „Domácnosti mají vlastní zahradu pro odpočinek, posezení venku a možnost pěstování zeleniny. Všechna střediska budou mít i vlastní vozidlo pro zajištění chodu domácnosti na nákupy a dopravu k lékaři,“ ujistil ředitel Domova Sluneční dvůr. Ten v současnosti poskytuje sociální služby 43 uživatelkám s tím, že v Jestřebí zůstane pouze 18 klientek. V uplynulých letech totiž Liberecký kraj v rámci proměny tohoto ústavu vytvořil ženám moderní bydlení v okolí. V České Lípě v Partyzánské ulici žije 7 uživatelek, na českolipských Ladech pak 6 žen. V překrásném domě v Sosnové má nový domov 12 uživatelek.

Bábovkování 2021
Duhová, zdobená, s čokoládou. Českolipané napekli bábovky

Liberecký kraj připravoval modernizaci a humanizaci zřízení sociálních služeb, které pečují o hendikepované, od roku 2007. „Doba je dnes dávno jinde než u velkokapacitních zařízení. To už je minulost,“ uvedl náměstek hejtmana pro resort sociálních věcí Petr Tulpa. „Největší přínos transformace je v tom, že sociální zařízení a životy jejich klientů povznese na úroveň, která odpovídá jedenadvacátému století,“ dodal.

Kraj si pochvaluje, že vsadil na moderní, malá zařízení komunitního typu, která pomáhají postiženým lidem co nejvíc se přiblížit normálnímu životu, jaký vedou zdraví lidé. „Oni samozřejmě potřebují s lecčím pomoci, spoustu věcí sami nezvládnou. Ale jde o snazší dovednosti, například — máme tady malou kuchyňku, tak se naučím vařit čaj nebo si ohřát jídlo. Ti zdatnější třeba i něco malého uvaří. To jsou činnosti, kterým se v ústavech starého typu nevěnují,“ řekl náměstek Tulpa.

Z historie
Historický počátek Domova Sluneční dvůr Jestřebí se podle dochovaných kronik obce Jestřebí datuje od roku 1912, kdy zde uskutečnil svůj životní záměr německý pastor Otto Weitkat. Jeho celoživotní krédo „pomáhat slabým“ chtěl realizovat v obci Jestřebí a vybral si pozemek v lokalitě s názvem Sluneční dvůr. Od obce odkoupil 30 hektarů pozemků, od železničních drah odkoupil tři železniční vagóny, které uspořádal na podezdívce do tvaru podkovy, tu zastřešil a tak vznikla provizorní ubytovna pro budoucí chovance. Celý komplex byl primitivní, ale praktický a vycházel z ekonomických možností pastora. V domově byla praktikována individuální výchova a práce v zelinářské zahradě, v chlévech a na polích, kde byli chovanci vedeni k získání vztahu k práci a k životu v komunitě. Byli vedení řádovými sestrami, které se o ně staraly.