VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jizerská padesátka: Velký závod za velké muže

Bedřichov - Závod, na který se do ČR sjíždějí závodníci z celého světa, je vlastně připomínkou horolezců, kteří před 42 lety zahynuli v Peru.

7.1.2012
SDÍLEJ:

Počátkem roku 1970 se parta horolezců z Liberecka, Prahy a Ústí nad Labem vypravila na expedici do jihoamerického Peru. Skončila tragicky.Foto:

Jizerská padesátka patří ke světově respektovaným běžeckým závodům. Od roku 1999 dokonce patří do světové ligy dálkových běhů Worldloppet, od roku 2003 je součástí FIS Marathon Cupu.

Zúčastňují se ho pravidelně špičky běžeckého sportu i tisíce amatérských běžců, pro něž se stal běh Jizerskými horami věcí tradice i cti. Do bílé stopy se už zítra připraví na pět tisíc závodníků z nejrůznějších zemí světa, včetně běžkařské velmoci Norska, která do klání vysílá k obhajobě loňského vítěze Anderse Auklanda.

Dnes už jen přívlastek Memoriál expedice Peru, který nese závod od roku 1971, připomene, že původně se Jizerská padesátka jela jako testovací závod výkonnosti horolezců TJ Lokomotiva Liberec, kteří se tak připravovali na náročné expedice.

K zakladatelům závodu patřilo i 15 horolezců, kteří v květnu 1970 v Peru zahynuli pod kamením takřka sedmitisícového Huascaránu. Počátkem roku 1970 se parta horolezců z Liberecka, Prahy a Ústí nad Labem vypravila na expedici do jihoamerického Peru. Patnáct chlapů urazilo čtrnáct hodin letadlem od své rodné země, rodičů, manželek i dětí. Už se nevrátili.

Poprvé se peruánské půdy dotkli ve městě Lima, kam jim měla loď přivézt zásoby. Tehdy poprvé se objevily nepříjemnosti. „Stále jsme se odtud nevymanili, jsme tu přivázáni, protože loď pořád nejede a my čekáme. Je to tu ubíjející a nekonečné,“ objevovalo se v dopisech adresovaných do Československa. Teprve po několika dnech čekání loď připlula. O některé věci, hlavně svetry, čepice nebo teplé spacáky, však pár horolezců přišlo. Ukradli je. Důležité horolezecké vybavení naštěstí zůstalo.

Nenechali se tak zviklat a vyrazili na cestu k vysněné hoře. Základní tábor postavili pod severní stěnou Huascaránu, kde je uchvátila krása zdejší přírody. Nadšeně o ní básnili v dopisech domů. Za pár dní se ale přihodilo něco, co nadšení rychle uhasilo. Stalo se to 18. května 1970. Jeden z nejzkušenějších lezců, Ivan Bortel, nešťastně uklouzl, zřítil se a na místě zemřel. Jeho kamarádi jej museli snést do městečka Yungay, kde se také odehrála tryzna za zemřelého. Mnohými z nich otřáslo, když spatřili svého přítele mrtvého, s rozbitou hlavou.

Chtěli skončit

„Po Ivanově smrti jsme zdrceni. Pořád se mi vrací pohled na něho. Když jsem ho viděl, byl to pro mě nejhorší okamžik v životě. Cítil jsem se na pokraji zhroucení, byl jsem unavený, zhroucený,“ psal do Československa jeden z členů expedice. Protože ztratili nejzkušenějšího lezce, rozhodli se, že zdolávání Huascaránu změní. Těžší výstupy zavrhli úplně, rozhodli se vylézt na Huascarán nejlehčí cestou a pak co nejrychleji zpátky domů.

Stačila malá chvíle

Sluneční paprsky zalévaly 30. května 1970 hory i základní tábor expedice. V ten den se tady také čeští horolezci setkali s italským cestovatelem Cino Ghigim. „Cino mi vyprávěl historku, jak se s nimi spřátelil. Ležel ve svém karavanu, když tu ucítil, že mu vozem někdo otřásá. Koukl ven a byli to čeští horolezci z blízkého tábora. Přišli prozkoumat, jestli někdo uvnitř karavanu je,“ vypráví Jiří Hladík, který společně s Lubomírem Vejražkou za několik let vyrazil po stopách expedice.

Oba stáli v roce 1993 u zrodu projektu Huascarán. Kromě toho, že se Ital se skupinkou spřátelil, některé z nich i společně vyfotografoval (viz snímek). Aniž to tušil, vyfotil je naposledy živé. Druhý den Cina v karavanu opět vyrušily otřesy. Myslel si, že jde zase o vtípky jeho nových přátel. Když ale vykoukl ven, zůstal jen zděšeně koukat. V místech, kde stál základní tábor, ležela jen hromada kamení, ledu a sněhu.
V noci 31. května 1970 totiž přišlo velké zemětřesení. Mohutná lavina spadla z Huascaránu na město Yungay a vzala sebou i po cestě stojící vesnice. Připravila o život přes třicet tisíc lidí a strhla druhou lavinu. Ta padala mezi dvě jezera Llanganuco. Právě tam měla česká expedice svůj tábor. Všech čtrnáct mužů v okamžiku pohřbila.

Beznaděj a zoufalství

„Čtrnáct dní se to táhlo, než jsme měli jistotu, že opravdu zemřeli. Nikdo nám nebyl schopen nic povědět, jednou přišly zprávy, že žijí nebo se schovali v jeskyni. Jindy, že je našli. Byla to hrozná beznaděj,“ zavzpomínala před lety Eva Novotná, které tehdy zahynul manžel. V Československu zůstala sama s ročním synem a čtyřletou dcerou.

„Ti byli malí, ničemu nerozuměli. Ale manželovi rodiče nesli zprávu o jeho smrti hodně těžce. Jeho tatínek se od té doby už nikdy nezasmál,“ vyprávěla Eva Novotná, která v letech 1972 až 1974 dvakrát závody v kategorii žen vyhrála. Aleně Horákové – Nejedlové bylo necelých deset. Dodnes si schovává startovní číslo s 13 jako vzpomínku na svého tatínka.

Obě ženy se už v místech, kde jejich otec a manžel zůstal pohřben pod hromadami kamení, byly podívat. Eva Novotná poprvé v roce 1972. „Tehdy nám tam bylo zle. Všude ležely obnažené kameny, stavěl se pomník. Teď jsem se tam byla podívat před pár měsíci už potřetí. Dnes je všechno zarostlé, k místu tehdejšího tábora se dostanete už velmi těžko,“ popisuje Novotná. Vzpomínky na návštěvu místa má i Alena Horáková – Nejedlová. První z doby, kdy tam odjela dva roky po tragédii její máma. „Mamka tam našla utěrku v místech, kde stával tábor. Věřila tomu, že je naše. Jiní tam mezi kameny objevovali ešusy a další věci,“ vzpomíná Horáková.

Po expedici přitom skoro nic nezůstalo. Ani samotní členové nebyli nikdy nalezeni, až asi po roce narazili indiáni na pozůstatky jednoho z nich, které při tání sněhu vyplavila voda do jezera. Ten jediný má v Peru hrob. Na ostatní lidé vzpomínají u památníku nedaleko místa tragédie. „Když jsem pak sama v roce 1994 Peru navštívila a místo viděla, netroufla jsem si na kamení po lavině vkročit. Celé to byl pro mě jeden velký hrob,“ vypráví Horáková.

Expedice mířila do Afriky

Právě její tatínek, Bohumil Nejedlo, zvaný Bogan byl jedním z tahounů a iniciátorů expedice. „Peru však bylo až třetí verzí, lze-li to tak říci, zamýšlené expedice. Původním cílem, kam měla Boganem chystaná expedice směřovat, bylo úplně jiné pohoří a v jiném světadíle. Šlo o horský masiv Hogar v alžírské Sahaře, dosahující výšky kolem 2.900 m,“ připomněl ve vzpomínkách kdysi pro Deník spisovatel a přítel horolezců Jan Suchl.

U příležitosti 40. výročí tragédie byl před dvěma lety v Bedřichově, nedaleko místa startu, vztyčen památník. Skromný a z kamene. Kolemjdoucím připomíná životy, nenaplněné osudy těch patnácti statečných. Stejně jako se už navždycky pojede Jizerská padesátka jako Memoriál expedice Peru.

Historie Jizerské padesátky v číslech

20. ledna 1969 – Malá skupinka horolezců z TJ Lokomotiva Liberec, kteří vyběhli se svými kamarády a kamarádkami z Bedřichova na hřebeny Jizerských hor, nevědomky položili základní kámen dnes věhlasného sportovního podniku.
1970 – Třetího ročníku se zúčastnili i horolezci, kteří o několik měsíců později zahynuli v Peru.
1971 – Závod již měl přídomek Memoriál Expedice Peru 70.
1978 – Desátého ročníku se zúčastnilo již 7 863 závodníků.
1993 – Z nedostatku sněhu byl závod přeložen na březen.
1995 – Závod zařazen do Euroloppetu.
1999 – Jizerská padesátka se stala součástí světové ligy dálkových běhů Worldloppet.
2001 – Vychází kniha Jizerská 50 od Jiřího Langera.
2003 – Závod se poprvé jel jako součást FIS Marathon Cupu.
1988, 1990, 1998 a 2007 – Závod musel být z důvodu nedostatku sněhu zrušen.

Expedice Peru

Ivan Bortel (27)
Arnošt Černík (44)
Milan Černý (26)
Vilém Heckel (52)
Jiří Jech (38)
Valerián Karoušek (41)
Jaroslav Krecbach (24)
Miloš Matras (37)
Ladislav Majsner (34)
Milan Náhlovský (26)
Bohumil Nejedlo (38)
Zdeněk Novotný (32)
Jiří Rasl (34)
Svatopluk Ulvr (32)
Václav Urban (35)

Mozaika letošního 45. ročníku Jizerské padesátky

Program soboty a neděle

SOBOTA 7. 1. 2012
Bedřichov
10.00 Dětský závod
12.30 Vyhlášení
14.00 Jizerská Firemní – štafetový závod
15.30 Vyhlášení vítězů
Liberec
19.00 SkiFest – David Koller s kapelou
NEDĚLE 8. 1. 2012
9.00 Jizerská 50 ČSOB Pojišťovny – 50 km klasicky ,
12.15 Vyhlášení vítězů

Doprava do Bedřichova

KYVADLOVÁ DOPRAVA
V den hlavního závodu (8. 1. 2012) je zajištěna pro všechny závodníky i diváky kyvadlová autobusová doprava ZDARMA.

NA START
Jablonec nad Nisou–Bedřichov, Pražská ulice od 6.00 do 9.15 hodin
Liberec–Bedřichov, Jablonecká ulice od 6.00 do 9.15 hodin
z cíle:
Bedřichov–Liberec/Jablonec, autobusová zastávka Lyžařský stadion od 12.30 hodin

PRO ZÁVODNÍKY
Přehled platných rezervací
Sekretariát Jizerské 50 přijímá žádosti o parkování v rámci registračního systému. Jména žadatelů budou průběžně zanášena do rezervačního systému do naplnění kapacit parkovišť v Bedřichově. Žadatelé z registračního systému si parkovací karty vyzvednou od 5.1-7.1.2012 při výdeji startovních čísel za poplatek 100,- Kč (platba možná pouze v hotovosti).

V sobotu 7. 1. 2012 není v Bedřichově ani v přilehlých komunikacích doprava omezena.

PRO NÁVŠTĚVNÍKY
Pro osobní automobily jsou k dispozici parkoviště P2 – Maliník a P3 – Hřiště. Autobusy mohou parkovat pouze na P1 – Horská služba a to za poplatek 500,- Kč . Karty „parkovaní na vlastním pozemku“ (karty určené pouze pro průjezd Bedřichovem) vydává Obecní úřad Bedřichov. Parkovací karty jsou podle oficiálních webových stránek Jizerské padesátky zcela vyprodány.

Na startu budou i nevidomí

V doprovodu dobrovolných traserů se závodů Jizerské padesátky zúčastní i dvanáct zrakově postižených běžců z Nadace Leontynka. Ta vedle běžeckého lyžování podporuje zejména cyklistiku na tandemových kolech a nově také triatlon.

Do oblíbené „pětadvacítky“ Intersport Jizerská 25 se přihlášeno 6 závodníků se zrakovým postižením. Hlavní závod Jizerská 50 ČSOB Pojišťovny se rozhodlo pokořit 5 sportovců a sportovkyň, kteří budou mezi sebou soutěžit o Pohár Leontinky. Tým nadace nebude chybět ani v dnešním firemním štafetovém závodu 4 x 3 km volnou technikou Jizerská Firemní.

Autor: Jana Švecová

7.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Děti pomáhají svým rodičům volit.
87

ON-LINE: Odvolili političtí lídři, hokejista i 103letá Českolipanka Anna Hejná

Archeologické muzeum sídlí v budově bývalé městské šatlavy v historickém centru České Lípy.

Historickou podobu Lípy promítnou ve 3D

Kam za sportem na Českolipsku

Českolipsko - Pozvánky na sportovní víkend u nás na okrese.

Kvůli úniku plynu muselo 60 lidí na ulici

Česká Lípa - Hasiči evakuovali panelový dům na sídlišti Sever v České Lípě. Byl zamořený oxidem uhelnatým. Po důkladném vyvětrání se lidé mohli vrátit domů.

Cizinec boural pod vlivem drog a v kradeném autě

Cvikov – Až osmileté vězení hrozí jednatřicetiletému muži z Polska, který pod vlivem drog a s ukradeným autem boural u Kunratic u Cvikova.

OBRAZEM: Rybáři vylovili Horecký rybník ve Stráži

Stráž pod Ralskem - Především kapry, ale i sumce vylovili rybáři během tradičního výlovu z Horeckého rybníka ve Stráži pod Ralskem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení