Česká Lípa – Velké velikonoční jubileum si příští týden připomene Česká Lípa. Jarní svátky v okresním městě už deset let zkrášluje představení Pašijových her. Jejich premiéra v obnovené tradici se uskutečnila 10. dubna roku 2004.

Deset let trvání oslaví Pašijové hry příští sobotu ve velkém stylu. Poprvé je bude doprovázet živý orchestr, ladící podle not autorské hudby, kterou přímo pro představení zkomponoval Marek Kučera, ředitel Základní umělecké školy v České Lípě.

„Jedná se o scénickou hudbu, připravovanou na míru pro českolipské pašije. Takže to, co se děje v představení, bylo pro mě při skládání zásadní a určující,“ popsal Kučera, jak jeho hudba vznikala. „Dostal jsem videozáznam posledních pašijí a s paní režisérkou (Ivanou Vencovskou – – pozn.red.) a s Bramborem (Petrem Nárovcem, kastelánem hradu Lipý) jsem hudbu několikrát konzultoval. Herci již mají z předchozích ročníků určité časování a to jsem se snažil respektovat.“

„Začalo to dýchat“

Na dotaz, jestli hudba bude dramatická stejně jako Ježíšovy poslední hodiny a dny, Kučera řekl, že pevně věří, že dramatická bude tam, kde si to žádá představení. „Od skladatele vyžaduje tento druh spolupráce určitou kázeň. Je důležité si uvědomit, že nejdůležitější je vyznění představení jako celku a ne prosazovat hudbu za každou cenu dopředu. Snažil jsem se najít cestu mezi svébytností mé hudby a jejím scénickým určením,“ zmínil současný ředitel českolipské ZUŠky.

Komponování hudby pro českolipské Pašije je i pro něj premiéra. „V minulosti jsem se sice několikrát okrajově setkal s podobnou prací, ale coby scénická hudba budou Pašije mou prvotinou. Většinou se věnuji komponování skladeb pro příležitostný orchestr složený z kolegů a žáků naší ZUŠ a pro různá komorní seskupení,“ dodal Marek Kučera.

Už podesáté od založení novodobé tradice pašijových her trpěl a vstal z mrtvých Ježíš Kristus na Vodním hradu Lipý v České Lípě. Na představení, které se hraje tradičně o Bílé sobotě, se i navzdory chladnému počasí přišly podívat asi tři stovky lidí. Jeho práce pro Pašijové hry se zřejmě povedla, napovídají tomu i ohlasy od herců. „Ze zkoušek to na mě působí velmi dobře. Hrozně to začalo dýchat, je to mnohem víc dynamické a emocionální. Letos to bude hodně zajímavé,“ pochvaluje si změnu Josef Fárek, představitel hlavní role Ježíše.

Právě s Fárkem je spojená další zajímavost. V roli Ježíše vystoupí počtvrté a – bohužel – naposledy. „Ježíš nemá oproti jiným rolím tolik textu, ale s ohledem na bičování a ukřižování je to zřejmě nejnáročnější role. Poslední dva roky nám navíc jednou hustě sněžilo, podruhé byl zase tuhý mráz, takže jsem zakusil opravdu hodně a to napomohlo tomu, že jsem si řekl, že je potřeba štafetu poslat dál," zmínil oblíbený představitel Ježíše.

Z představení ale Fárek, který je v České Lípě známý také coby frontman pražské skupiny s českolipskými kořeny The Viv, úplně nezmizí. Příští rok by se rád ujal jeho režie a jako režisér už má dokonce v hledáčku svého nástupce pro roli Ježíše. „Ten tomu určitě dá zase něco jiného, na co se budou moci diváci těšit," dodal v pořadí druhý Ježíš českolipských pašijí.

Orchestr učitelů a studentů ZUŠ, který bude Pašije pod vedením Pavla Hrice živě doprovázet, by měl být patnáctičlenný. Hrát bude z připraveného pódia na nádvoří hradu Lipý. Herci by letos měli mít mikroporty, takže nikomu z diváků už neunikne ani slovíčko.

Když se před deseti lety konaly Pašijové hry v České Lípě poprvé, zaznamenal tehdejší tisk přání kastelána hradu Lipý a duchovního otce obnovené tradice Petra Nárovce. Přál si, aby se obnovená tradice stala součástí života České Lípy. Tohle přání se mu splnilo na sto procent a pracuje na něm dál, i když občas mezi zuby procedí, že je to pro něj někdy také utrpení. „Teď doufám, že přijde hodně lidí a že to za rok budeme muset podstoupit zase," říká muž, který letos bude opět jedním z těch, kteří Ježíše ukřižují.

Pašijové hry na Českolipsku• Před rokem 1989 se na Českolipsku hrály naposledy zřejmě v Mimoni, kde je v roce 1949 nastudoval páter Jan Maria Sury. Komunistický režim přípravu pašijí povolil a dokonce je uvedl jako tzv. kulturní brigádu. Premiéra byla stanovena na 23. 10. 1949. Série představení měla končit 20. listopadu. V dalším roce se už neopakovala.
• V Mimoni měly pašije velkou tradici už před rokem 1918, tehdy se ale hrály v němčině, zatímco Suryho nastudování z roku 1949 bylo české, patrně šlo ale o jeho vlastní text, nikoliv o překlad původních německých pašijí, ačkoli historici dnes vědí, že Sury původní německý text znal, našel ho na rozbořené mimoňská faře.
• Pašijové hry v podobě procesí s různými obrazy se konaly také v Zákupech. Potvrzuje to pamětní kniha kapucínského kláštera z let 1728-30.
• Ve Cvikově se konala procesí na Kalvárii, doprovázená rovněž názornými scénami. Představitel Krista donesl svůj kříž až na vrchol kopce.
• V České Lípě hráli pašije augustiniáni od 60. let 17. století.