V Hamru na Jezeře včera padl k zemi poslední viditelný symbol hlubinné těžby uranu, devětaosmdesát metrů vysoký komín kotelny v areálu někdejšího uranového dolu Hamr I. Definitivně tak skončila část jednoho fenoménu a významné kapitoly nedávné historie Českolipska.

Na okrese už v tuto chvíli zůstávají pouze zařízení, spojená s takzvanou hydrochemickou těžbou uranu. Jejich likvidace potrvá ještě minimálně desítky let.

Na sestřelení komínu, poslední z 97 staveb v areálu uranového dolu Hamr I, bylo potřeba 5 kilogramů trhaviny a 120 rozbušek. Po detonaci se k zemi sesunulo 500 tun železobetonové suti. Vše proběhlo, jak mělo," řekl po pádu komína zkušený čtyřiasedmdesátiletý střelmistr Petr Rod.

Poslední tečku za uranovým dolem Hamr I sledoval na místě také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek či hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„Symbolika dnešního dne je zřejmá. Končí historie tohoto uranového dolu a protože je to poslední důl ve zdejší oblasti, tak společně s ním končí historie hlubinné těžby v oblasti Stráže pod Ralskem a Hamru na Jezeře," shrnul Tomáš Rychtařík, generální ředitel státního podniku Diamo.

Podle ministra Jana Mládka je likvidace posledního hlubinného uranového dolu velkým a důležitým milníkem. „Ale ještě větší výzvou je likvidace chemické těžby uranu, což je jedna z nejdůležitějších současných aktivit státního podniku Diamo. Tady si ale na podobnou slavnost ještě hodně dlouho počkáme. Také to ale jednou přijde," konstatoval před odstřelením komína ministr Jan Mládek (ČSSD).

„Odstřel komína považuji za symbolickou tečku za tím, že se přírodní zdroje v kraji neužívaly v minulosti zrovna nejlépe," zmínil také hejtman Libereckého Martin Půta. „ Památník lidem bude ale i nadále připomínat, jaké nesmírné přírodní bohatství tady v zemi máme. Kraj bude do budoucna připraven pomoci zdejší oblasti s obnovou a novým využitím této lokality."

Likvidace celého povrchového zázemí uranového dolu měla podle harmonogramu probíhat až do konce letošního roku, s největší pravděpodobností však skončí dříve.

„Nejpozději do konce října chceme zahájit proces předávání areálu zpět investorovi," řekl Jan Šubrt, zástupce sdružení Společnost Stráž pod Ralskem CDS, které práce na likvidaci dolu Hamr I provádí a které zahrnuje společnosti Energie stavební a báňská, OHL ŽS, Chládek & Tintěra a Hochtief CZ.

Cílem celého projektu je navrátit areál do využívání obce Hamr na Jezeře. K tomu ale ještě další tři roky nedojde, protože až do konce roku 2018 se bude sledovat množství radioaktivity v celém areálu. Pokud kontaminace nebude opakovaně narůstat, budou plochy uvolněny k dalšímu využití a k rekultivaci, která by měla probíhat v letech 2018 2023.

Devětaosmdesát metrů vysoký komín v areálu někdejšího uranového dolu Hamr padl

„V jižní části areálu navazující na hlavní příjezdovou silnici do Hamru by měla být občanská vybavenost s nějakým drobným podnikáním. Severní část bude zalesněná a tam si představujeme vytvoření klidové zóny, lesopark třeba i se zooparkem. Něco na způsob Bavorského lesa," řekl o budoucím využití areálu starosta Hamru na Jezeře Milan Dvořák.

Na místě zlikvidovaného dolu vyroste během příštího roku také památník upomínající na hlubinnou těžbu uranu. Podobu mu dají architekti liberecké designové skupiny Mjölk, která mimo jiné navrhla i interiéry inovační laboratoře pro designová svítidla v Preciose Lustry v Kamenickém Šenově.

Diamo chce památník otevřít nejpozději ve třetí čtvrtině příštího roku a otevření spojit s výročím 50 let od zahájení činnosti účelové organizace UD Hamr (většina jejích bývalých zaměstnanců o ní dodnes mluví jako o „účelovce"), která vznikla v roce 1966.

Likvidace areálu bývalého uranového Dolu Hamr I a centrální dekontaminační stanice začala v roce 2009 zpracováním analýzy rizik a následně vypracováním projektu. V roce 2011 podalo Diamo žádost o spolufinancování projektu z prostředků evropského operačního programu Životní prostředí, která byla podpořena.

V areálu od loňského září proběhla demolice a odstranění objektů, které vyzařovaly radioaktivitu a byla odstraněna kontaminovaná půda. V květnu zmizela rovněž šestačtyřicet metrů vysoká těžební věž, jejímž prostřednictvím sjížděli horníci do podzemí a vytěžená ruda na povrch.

U Stráže pod Ralskem probíhá souběžně další rozsáhlý sanační projekt: likvidace bývalé chemické úpravny, ve které se zpracovávala vytěžená uranová ruda. Oba projekty dohromady si vyžádají astronomickou částku: zhruba jednu miliardu a 200 milionů korun včetně DPH. Protože jde o likvidaci kontaminovaných zařízení, významná část se zaplatí právě díky evropské dotaci z operačního programu Životní prostředí.

Komín poslal k zemi zkušený střelmistr, řemeslu se věnuje už přes půl století

Hamr na Jezeře - Mikrofony a kamery televizních štábů ho očividně znervózňovaly. „Mužem činu a okamžiku" byl ovšem právě on. Čtyřiasedmdesátiletý střelmistr Petr Rod poslal včera zhruba v 10.40 dopoledne k zemi poslední stavbu v areálu uranového dolu Hamr I.

Bezmála devadesát metrů vysoký komín odstřelil pěti kilogramy trhaviny a za pomoci 120 rozbušek.

„Dopadlo to, jak jsme chtěli, ale nejhorší byl okamžik, kdy se ozvala rána a komín ještě asi pět vteřin stál. To byly nedobré pocity. Už jsem zažil, když se to nepovedlo," přiznal střelmistr, který se odstřelům věnuje 54 let.