Během miliónů let se zpevnily v pískovcové vrstvy, slepence a slíny. Vytvořily tak ohromnou oblast nazývanou Česká křídová tabule, která díky Ralské a Zákupské pahorkatině zasahuje do katastru města Zákup. A protože to bylo období neklidné zejména kvůli vulkanické činnosti, dostaly se na povrch magmatické hmoty. Díky provřelému čediči vznikl Kamenický vrch.

Kámen, který nešel opracovat

Psal se rok 1883, když na Kamenickém vrchu vykopali prapodivný kámen. Ačkoliv jsou dobové zprávy velmi skoupé, přesto se v této souvislosti objevují neověřené informace o jeho hmotnosti, která měla být kolem čtyřiceti kilogramů. Kameníci se snažili, seč mohli, ale kámen se opracovat nedal.

Tak údajně tento kus balvanu čekala pouť a několikrát se stěhoval z místa na místo. Podle legendy kámen vždy jako by přitahoval blesky. Domy v jeho okolí pak zachvátil požár a stavení opakovaně vyhořela.

Je historka o kameni přivolávajícím blesky, které poté zažehnou okolní stavení, reálná? Kamenický vrch je bývalým čedičovým lomem. Nemohl snad vyšší obsah železa v hornině blesk přitáhnout? „Jsou zde velice chudé železné rudy, ty by ho přitáhnout nedokázaly, a kdyby, musela by to být hrouda jako hrom,“ upřesnil Tomáš Malý z českolipského muzea, pracoviště geologie a paleontologie. Teorii o železem nabitém čediči lze vyloučit, a to i přes to, že tento kov a třeba i měď blesky přitahují.

Velmi často se s touto legendou pojí teorie o odkrytém meteoritu. Podle Tomáš Malého meteorit nelze vyloučit: „Je pravdou, že pokud v dřívějších dobách měli geologové problém s určením kamene, svedli to na meteorit.“ Jaké by muselo být složení bolidu, aby přitáhl takové množství energie. „Mohl by to být meteorit železo-niklový, ale i tak lze těžko říct, zdali by přitáhl blesky,“ prozradil Malý.

Mohl by to být meterorit?

Pravdou je, že tuto teorii nelze zcela vyloučit. V lomu, kde se nachází olivinický čedič, mohl kdysi skutečně dopadnout „dárek“ shůry. Podle Tomáše Malého je tu možnost velmi starého a nezaznamenaném pádu meteoritu. Přeci jenom před několika málo miliardami let byla Země častým terčem dopadu meteoritů, a stále někde nějaký menší bratříček dopadne.

Blesk vzniká hromaděním elektrického náboje. Záporný náboj je přitahován kladně nabitou zemí. Když napětí vzroste na správnou míru, udeří blesk. Tím se vracíme k teorii odkrytého meteoritu. „Musel by to být opravdu velký kus meteoritu, musel by být odkrytý a ještě ke všemu umístěný někde na vrcholu lomu, aby do něj udeřilo,“ podotýká geolog.

Další díly seriálu najdete v pravém sloupci

S jistotou lze říct, že pokud kámen neuvidí odborníci, nelze určit jeho charakter a tudíž ani možnost s jistotou říct, jestli by byl schopen přitahovat blesky. „Takový kámen, který by se pojil s touto historkou, v českolipském muzeu nemáme,“ prozradil Malý.

Nám v tomto případě nezbývá, než zůstat na poli spekulací a dohadů. Také příští díl bude hodně spekulativní, protože ani kvantoví fyzici nemají zcela jasno v časoprostorových jevech.

Příště: Žandov – Rachvala, časoprostorový vstup

Autor: Tomáš Mařas