„Miláčku, to je ale krásná procházka. Stromy a květiny začínají… hepčík!“

Zarudlé oči a neustále plný nos. Typické příznaky tzv. senné rýmy, která je nejčastějším projevem pylové alergie, trápí s rozkvétajícími stromy a rostoucí trávou na jaře mnoho lidí i na Českolipsku.

Pro ně se nyní běžnou denní rutinou stávají desítky posmrkaných kapesníků či užívání léků na zmírnění nepřiměřené reakce. Nejdráždivějšími dřevinami pro alergiky jsou v současnosti olše nebo lísky, které však už pomalu odkvétají. V dubnu pak zaútočí bříza.

Ordinace je stále plná pacientů

„Alergiků u nás neustále přibývá, ne však už tak výrazně, jako tomu bylo v minulých letech. Na jaře do ambulance přirozeně chodí lidé, kteří trpí pylovou alergií, nárůst pacientů ale není nijak markantní oproti jiným ročním obdobím. V létě k nám například chodí hodně lidí s alergií na sluníčko, na podzim zase chodí ti, kterým se zhoršilo astma kvůli chřipce,“ popsal MUDr. Tomáš Kočí z Astmacentra v České Lípě.

Alergie je v podstatě nemoc lidského imunitního systému, kdy se tělo nepřiměřeně brání proti jinak neškodným látkám, kterým se říká alergeny. Ty poté u člověka spouští alergickou reakci. Ta se projevuje například rýmou, kýcháním, zánětem spojivek, vyrážkou, zarudnutím kůže, otoky nebo také bolestmi břicha.

O pylech dá vědět sms zpráva

Alergickou reakci u lidí vyvolávají nejčastěji nejrůznější roztoči, prach, některé druhy potravin, kovy, bodnutí hmyzu, kočky a samozřejmě také pyly. Ty na alergiky útočí od začátku jara často až do září. Na jakou rostlinu si mají dávat pozor, pak lidé zjistí z pylového kalendáře.

V březnu a dubnu je pro alergiky nebezpečný třeba jitrocel, sedmikrásky, bříza, olše, topol, buk nebo jasan. Aby byli lidé vždy a všude v obraze, mohou si nechávat zasílat aktuální pylové sms zprávy.

Podle reakce na kůži poznají alergii

„Se začátkem jara do ambulantní poradny v léčebně chodí více lidí. Jelikož většina pacientů u nás trpí právě alergií, chtěli bychom v areálu kropit trávníky i silnice, aby byl vzduch vlhčí a bylo v něm méně prachu. Alergikům se pak lépe dýchá,“ řekl ředitel Léčebny respiračních nemocí ve Cvikově Rudolf Focke.

Než lékař pacientovi sdělí, že má alergii, předchází diagnóze důkladné vyšetření. To začíná takzvanou anamnézou, což laicky řečeno znamená, že si doktor s potenciálním pacientem povídá o jeho zdravotních problémech a příznacích a snaží se o nich zjistit co nejvíce informací. Poté následují nejrůznější testy, třeba krevní nebo kožní.

Při těch alergolog nanese na kůži pacienta látky s alergeny a čeká, zda se na ní projeví reakce v podobě červeného pupence.

Alergii pak lidé můžou zmírnit tím, že se pokud možno budou vyhýbat látce, která u nich přehnanou reakci způsobuje. Další možnost představuje užívání příslušných léků.

„K nám do ambulance mohou přijít lidé jakéhokoli věku a nepotřebují k tomu doporučení praktického lékaře. Je ale lepší, pokud zprávu od něj mají, protože alespoň víme, zda už se před námi někdo pokusil jeho potíže vyléčit a jak. Pak třeba nepředepisujeme pacientovi léky, které mu nezabraly před rokem a zkoušíme něco jiného,“ doplnil MUDr. Tomáš Kočí.