Kliknutím zvětšíte„Pravidelný pohyb má na srdce stejný pozitivní dopad jako poctivé léky na srdce. Velkým problémem je, že část pacientů naše kardiologické léky užívá nepravidelně a ošidí se tak o jejich příznivý účinek,“ říká Antonín Novák.
Která onemocnění týkající se srdce a cév pacienty v kraji postihují nejčastěji ?
Nejčastějším onemocněním, podobně jako jinde, je srdeční infarkt. Ten je výsledkem aterosklerotického postižení srdečních tepen, kdy dochází k zužování věnčitých tepen a pak k náhlému uzávěru tepny podmíněnému i sraženinou krve. Dalšími onemocněními jsou srdeční komplikace cukrovky, jako je srdeční slabost. S narůstajícím věkem pak i výskyt poruch rytmu, nejčastěji fibrilace síní. Jde o poruchu rytmu síní, kdy nemohou správně plnit svoji funkci, a tím je právě dostatečné naplnění krve srdeční komory těsně před jejím stahem, který pak zajistí výdej krve do oběhu. Nesmíme zapomenout ani na nemoci srdce způsobené alkoholem.
Co všechno má na činnost srdce negativní vliv?
Na prvním místě je to nedostatek pohybové aktivity, neléčený krevní tlak a vysoká hladina cholesterolu v srdci. Zajímavé je, že ty nejhorší negativní vlivy na srdce jsou odstranitelné tím neříkám, že snadno. Jde o obezitu z přejídání, kouření a zmíněný nedostatek pohybu.
Existují základní doporučení na to, aby člověk měl srdce i cévy v kondici?
Dočteme se například, že pravidelná pohybová aktivita má na srdce stejný pozitivní dopad jako poctivé léky na srdce. Velkým problémem je, že část pacientů naše kardiologické léky užívá nepravidelně, a ošidí se tak o jejich příznivý účinek. Máme jasná data z registrů, že takoví pacienti dříve opět na srdce onemocní nebo zemřou. Klasickým příkladem je, když pacient vysadí léky po implantaci stentu do nemocné věnčité tepny a dojde k náhlému uzávěru čerstvou sraženinou krve, nový těžký srdeční infarkt. Dále to mohu porovnat dobou léčby před 30 lety, kdy jsme měli minimum účinných léků na srdce, tehdy bylo skoro jedno, zda pacient léky bere, nebo ne. A někdy se stalo, že ti poctiví z nich měli z některých léků nežádoucí účinky, například arytmii a nechutenství po digitalisu. To dnes v kardiologii nehrozí, máme nejlépe prověřené léky.
Jste aktivní v EUC Klinice v Ústí nad Labem, na JIP v Rumburku, na interně v Děčíně či České Lípě. Zbývá čas na psychohygienu, abyste nevyhořel?
Kardiologie je akutní i preventivní obor. Jiné odborné vyžití nabídne práce na jednotce intenzivní péče zejména na okresní úrovni. A možnosti okamžité diagnostiky jsou dnes skvělé, o tom se nám před 30 lety ani nezdálo. Tehdy neexistovaly ani sny o tom, že bychom správnou diagnózu udělali u lůžka pacienta malým ultrazvukovým přístrojem do mobilu a zdravotní sestřička mezitím zajistila příslušná laboratorní vyšetření. Taková je dnes realita. Takže kardiologie akutní v nemocnici i v ambulanci je dnes velmi zajímavým oborem, práce může bavit, a to je nejlepší prevencí syndromu vyhoření.
Co je aktuálním tématem ve vašem oboru ve světovém měřítku?
V kardiologii je nyní nejaktuálnějším tématem narůstající počet pacientů se srdeční slabostí. Můžeme jim nabídnout moderní farmakologickou léčbu. Dokonce i výsledky studií s „umělými srdci posledních generací“ u pacientů s těžkou formou srdeční slabosti jsou konečně dobré a nadějné. Některé nové léky na léčbu diabetu mohou předcházet i rozvoji srdeční slabosti u diabetiků. Na rozdíl od předchozích let můžeme dnes u svých pacientů zásadně změnit průběh srdeční slabosti, pokud však pacient také změní své návyky, pravidelně se pohybuje a omezí alkohol.
Mají lidé na venkově jiné problémy než například ve velkém městě?
Lidé na venkově jsou na tom jistě jinak. Jde o to, jaký český venkov je a bude. Nyní je tendence sestěhovávat se do měst. Ale například naordinovanou pohybovou aktivitu bychom chtěli dělat v prostřední krásného venkova. Vyjet z Prahy na kole mezi řepková pole asi nebude příjemné, to bych radši zašel na točené pivko na Malou Stranu. S dalším vývojem venkova souvisí i další osud okresních nemocnic. V Česku se ale problém dostupnosti kvalitní péče týká jen některých regionů.
Udržujete kontakty s českými lékaři pracujícími v německém pohraničí. Jak se jim daří a proč nepracují v Ústeckém kraji?
Někteří lékaři často bydlí v Česku a do německého příhraničí dojíždějí, jejich děti chodí do českých škol. Pokud chtějí dělat svůj obor na úrovni, je pro ně medicína stejně náročná, jako kdyby pracovali v Česku. V Německu je ale například lékař-internista trénován na více dovedností, v Česku je spíše trend k superspecializaci. Obojí má své výhody i nevýhody. Část lékařů se do Česka vrací. Problémem je vysoké procento čerstvých absolventů lékařských fakult, kteří odcházejí pracovat rovnou po vysoké škole do zahraničí.
Neuvažoval jste někdy o tom, že byste z „chudého“ severu Čech odešel do zahraničí?
Uvažoval, a to do německy mluvících zemí, nejraději do švýcarského kantonu Graubünden. Ale i zde máme České Švýcarsko. Proto se snažím krátkým úvazkem pomáhat nemocnici v Rumburku.
V nemocnicích v kraji chybí personál. Co by pomohlo přitáhnout nové lékaře na sever Čech?
Propagace regionu severních Čech se zlepšuje. Možná je to jen otázkou času a talentovaní lékaři přijdou. V roce 2003 do Ústí nad Labem přišel primář Červinka a vybudoval moderní kardiologické pracoviště. Před několika lety začínající doktor Talanov v Rumburku přitáhl šest mladých lékařů na interní oddělení. Ono to jde, když se chce. Zdá se, že i někteří politici pochopili, že těch 7 % HDP na vyspělé zdravotnictví nestačí, Německo, Rakousko dávají přes 10 % HDP! Naopak Polsko dává kolem 5 % HDP, zdravotnický personál odchází ze země, zbylý je vystaven neúměrnému přetížení. Tato země stojí před kolapsem zdravotní péče.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
