Kliknutím zvětšíte„Mě jako autorku ten příběh velmi bavil a baví dodnes. Jsou v něm souboje, politika, rodinné vztahy, emoce, erotika a místy má dost ostré zuby,“ láká čtenáře autorka. Křest knihy proběhl ve středu 12. prosince v knihkupectví Svět Jotunheim v Liberci.
Můžete popsat cestu ke své románové prvotině?
Příběhy mi v hlavě bují už od dětství. Jsem dysgrafik, takže mám trošku problémy s pravopisem a je těžké po mně cokoli přečíst. Když toho ale máte v hlavě tolik, musí to ven i přes překážky. A tak mě psaní provázelo v různých formách už od základní školy až na mateřskou dovolenou. Mezi blogery jsem narazila na komunitu lidí, kteří se snažili se svým psaním prorazit. Uvědomila jsem si, že sny se neplní samy od sebe, je třeba si za nimi jít. A tak jsem psala a psala, účastnila se úspěšně literárních soutěží, poznávala lidi, kteří mně na mé cestě pomáhali. Napsala jsem první román, pak se pustila do druhého a do třetího… A ten třetí je „A v ní stín“, můj románový debut.
Proč jste si zrovna zvolila žánr fantasy?
K fantasy literatuře jsem utíkala z reálného světa, ve kterém jsem se cítila trochu nejistá a ztracená. Oblíbila jsem si tu řadu nekonečných možností, které mi jako čtenáři nabízela. Ve fantasy je možné úplně vše, můžete se stát, kým chcete, překonávat nezměrné překážky a na druhé straně vyjít silnější. Navíc tahle literatura předkládá zábavné příběhy, do kterých ale autor často velmi nenápadně vetkne důležitou myšlenku. Kdo chce, ten se prostě baví, kdo chce víc, najde i to.
Kniha se jmenuje „A v ní stín“. Můžete ji stručně představit?
Můj nakladatel říká, že u ní je dost těžké určit jednu cílovou skupinu, a stejně tak napsat třeba anotaci bylo velmi obtížné. Je to tím, že kniha má více vrstev a každý si v ní najde to své. Je to dobrodružný příběh, který má své světlé stránky, ale také velmi temná zákoutí. Mě jako autorku ten příběh velmi bavil a baví dodnes, jsou v něm souboje, politika, rodinné vztahy, emoce, erotika a místy má dost ostré zuby.
Jaký svět jste v knize stvořila? Můžete popsat jeho základní charakteristiky?
Svět je jen jednoduchým pozadím příběhu. Hlavní hrdinka se narodila jako druhorozená dcera v matriarchátu v Gemišeji, což je země koňských plání sužovaná nájezdy chudých sousedů ze severu. Největší nebezpečí koňákům však hrozí z mechanické létající tvrze náboženských fanatiků, kterou pohání magie živená utrpením obětí. Magie existuje jen v jedné části světa a nejedná se o všelék, kterým by se hrdinka dostávala z potíží, spíše naopak jí magie potíže působí.
Jedná se o uzavřený příběh, nebo první díl ságy?
Uzavřený příběh. Pracuji sice na pokračování, ale jen volném.
Knih vychází velké množství. Proč by si měl čtenář přečíst právě tu vaši, čím byste ho nalákala?
Lilitin příběh má ohromný spád a vzbuzuje silné emoce. Pokud se chcete nechat úplně vtáhnout mimo naši realitu, „A v ní stín“ je knížka pro vás.
S názvem a podobou obálky knihy mívají spisovatelé někdy problém. Jak jste se s tím popasovala vy?
Knížka nese ve skutečnosti až třetí variantu názvu, který přišel až ruku v ruce s nápadem na obálku. Navrhla jsem nakladateli, že bych chtěla trošku riskovat a použít na obálce těhotnou hrdinku. On pak navrhl místo ruky spár položený na oblouku břicha. Jedná se o metaforu, kterou název „A v ní stín“ skvěle doplňuje. Když tyto nápady zazněly, měla jsem pocit, že všechna kolečka zapadla na správná místa.
Symbolizuje postava na obálce hlavní hrdinku Lilit?
Ano, jedná se o Lilit.
Jak byste ji popsala?
Princezna Lilit je dospělá žena, která na svých bedrech jako velitelka vojsk nese velkou zodpovědnost. Ve své pozici navíc musí umět bojovat, ale to neznamená, že ztrácí svou ženskost. Miluje jednoduchý život mezi koňmi, který jí je jen málokdy dopřán. Osud jí předkládá velmi těžké zkoušky, se kterými se musí postupně vypořádat.
Bylo jednoduché najít nakladatele?
Vlastně ano. Vybrala jsem si Gorgonu především proto, že jsem slyšela o jejich citlivé práci s textem. Zaslala jsem jim rukopis. A oni mi odepsali, že by ho moc rádi vydali.
Měla jste zkušenosti s psaním?
Pokud nepočítám recenzentskou práci v redakci webzinu MFantasy, měla jsem na svém kontě pár povídek, jeden dokončený román (první díl plánované ságy) a jeden rozepsaný román. Největším předchozím úspěchem bylo třetí místo v soutěži Cena Karla Čapka s povídkou Prosím žij! a ocenění skokan roku pro nejúspěšnějšího nováčka v soutěži. A v ní stín jsem nakladateli poslala jako první právě proto, že se nejednalo o rozsáhlejší dílo.
Jakou knihu bychom našli na vašem nočním stolku? A jak vypadá vaše knihovna?
Přiznám se, že poslední dobou se ke čtení moc nedostanu. Kromě práce v korporátu mě zaměstnává klub kickboxu, kterému se společně se svým partnerem věnuji. Poslední kniha, kterou jsem přečetla, byla Hudba ticha Patricka Rothfusse, nádherný poetický příběh. Vlevo nahoře v mojí knihovně je několik knih historických, zeměpisných a o bojových sportech, zbytek knihovny v obýváku i v ložnici zabírá fantastika.
Sledujete tvorbu na poli fantastiky?
Dlouhá léta jsem fantastiku sledovala, recenzovala a téměř v ní žila. V posledních letech žiji více v naší realitě, protože jsem zjistila, že může být stejně barvitá, zábavná a naplňující. Navíc v poslední dekádě s boomem, kterým fantastika prošla, se už možná ani úplně sledovat nedá. Knižní trh se stává přesycený.
Kdo vás svou tvorbou ovlivnil?
Před lety jsem sice začínala Conanem, ale v naší městské knihovně bylo k dostání více sci-fi, takže jsem si přečetla dílo Clarka, Asimova i Henleina. Posledního jsem si zamilovala nejvíc. Jak se k nám postupně dostávalo víc a víc fantasy titulů, přibývalo i oblíbených autorů jako Eddings, Feist, McCafrey, Herbert se svou Dunou nebo hororový Barker se skvělou Imajicou. Z českých autorů u mě vedla Jenny Nowak s jejími sladkobolně romantickými upíry a živou historickou kulisou, moc jsem se nasmála u knížek Jana Kulhánka. Tohle jsou všechno autoři, kteří mě velmi ovlivnili.
Co si ráda přečtete?
V posledních letech se k mým oblíbencům přidala skvělá Vilma Kadlečková se svým Myceliem a zahraniční autoři jako Martin, Brett či Rothfuss. S dcerami jsme si moc oblíbily také českou dětskou fantasy sérii Ilky Pacovské – Sedmý smysl.
Jaký máte názor na českou fantasy literaturu?
Jsme malý a dost plný rybníček, takže je někdy pro čtenáře těžké se v něm zorientovat. Najdou se u nás i výborní autoři, kteří se směle mohou stavět po bok těm světovým, jako například už výše zmiňovaná Vilma Kadlečková.
Proč jste za kmotru knihy vybrala Zuzanu Hartmanovou?
Zuzka byla prvním člověkem, který Lilitin příběh četl. Navíc jsme dlouholeté kamarádky. Nenašla bych lepší kmotru, která by knize více přála štěstí. Také jsme moc ráda, že se se svou výbornou nekromantkou Nix představí libereckým čtenářům.
Psaním se živíte, nebo ho máte jako koníčka?
Jako koníčka.
Máte rozpracované další projekty na poli psaní?
Ano, mám toho rozpracovaného hodně. V počítači na mě čeká spousta nápadů popsaných jen pár větami, ale také rozepsané pokračování již zmiňované ságy. Teď právě pracuji na volném pokračování A v ní stín.
Jaký máte vztah k Libereckému kraji?
Pocházím z Jablonce, kde také od narození žiji. Studovala jsem tu na obchodní akademii a lidé mě roky mohli vídat na hlavní jablonecké poště. Šest let jsme trénovala karate v Kabu Jablonec. Můj přítel je známý liberecký zápasník v kickboxu Marian Tůma, takže se už několik let pohybuji kolem Berka Fight Centra v Liberci. Společně s Marianem vedeme vlastní klub Bicom Fight Centrum Hrádek nad Nisou, kde se nám v poslední době velmi daří hlavně mezi mládeží. Naše odpoledne a víkendy tak patří boxerským rukavicím a cestování po turnajích.
Co byste poradila začínajícím autorům?
Pište, pokud máte co říct. Těžkosti překonávejte. Nevzdávejte se.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
