Vlídnost s bohatou praxí a erudicí i moderním přístrojovým vybavením, to je jen část charakteristiky ambulance specialisty na plicní choroby, lékaře Martina Hadravy v Novém Boru.

Provozuje ji tam v opraveném domě na třídě Generála Svobody 153. Jako pneumolog zajišťuje spolu s kolegyněmi pacientům komplexní plicní vyšetření, stejně jako vyšetření difúzní kapacity plic a funkce dýchacích svalů. Možný je i screening poruch dýchání ve spánku přístrojem ApneaLink. Potřeby nemocných se mu od loňska daří „klidněji“ a v krátkých časových termínech uspokojovat díky tomu, že jako lékař není v ambulanci sám, ale pomáhá mu atestovaná lékařka Vanda Anderleová.

„Zcela plnohodnotně mě zastoupí, naše ordinace tak funguje kontinuálně,“ pochvaluje si doktor Hadrava s tím, že jejich lékařský tým ještě doplňují čtyři zdravotní sestry, které skvěle zvládnou nezbytnou práci a navíc, což není všude pravidlem, i zvedají telefony. „Většina lidí naši práci a snahu oceňuje. Máme tu připravenou ještě jednu ordinaci pro lékaře, který by tady chtěl pracovat,“ podotýká plicní specialista Hadrava.

Napříč Českou republikou chybí několik desítek praktických lékařů. Nové doktory mají pomoct nalákat třeba peněžní benefity.
Problém s praktickými lékaři bobtná, chybí všude v ČR. Nepomáhají ani benefity

Jak dodává, je přesvědčen, že všichni lékaři, které zná, se snaží svoji práci vykonávat dobře: „Obecným problém je, že lékařů je v zemi málo, a může se tak stát, že už někteří starší sami pociťují únavu až vyhoření. My se vyhoření snažíme bránit a lidem plnohodnotně pomáhat.“

Plicní ambulance Martina Hadravy v ulici Gen. Svobody v centru Nového Boru.Plicní ambulance Martina Hadravy v ulici Gen. Svobody v centru Nového Boru.Zdroj: Deník/Petr PokornýAmbulance věnuje neobvykle velkou pozornost maximálně dobrému plánování jednotlivých vyšetření pacientů. „Obvykle do ordinace vstupují na čas, aniž by pročekali v čekárně kus dne. Dokonce sestřičky objednané pacienty ještě den předem kontaktují telefonicky a znovu jim připomínají určený čas a návštěvu. Odhadem 30 procent lidí termín totiž zapomene. Pacienti se v čekárně nehromadí, což je důležité i z epidemiologického hlediska,“ komentuje jednu z předností své praxe Martin Hadrava.

Ani objednací doby nejsou podle něj nijak dlouhé. „Nejdelší, a to zhruba měsíc, byly závěrem roku, když byla větší nemocnost,“ upřesňuje. Nejvíce jejich klientů je z Českolipska a Libereckého kraje, ojediněle i z Ústí nad Labem, Litoměřicka nebo Prahy.

Sklářské slavnosti v Novém Boru.
Slavnosti, koncerty i letní kino. Užijte si na Českolipsku v létě kulturu zdarma

Pacienti, které léčí, přicházejí nejčastěji kvůli trápení s kašlem, dušností nebo i nálezům na rentgenu, zjištěným třeba v rámci preventivního vyšetření: „Samozřejmě hodně plicních chorob je způsobených kouřením. A z hlediska léčby nejčastějších plicních onemocnění je základem zdravý životní styl a dostatek fyzického pohybu, což je vlastně rehabilitace. Ve smyslu pohybu má stejný význam jako léky.“

Připomíná, že před 25 lety nebyly léky prakticky žádné, spíš jen prostředky na úlevu. Teď existují moderní dvoj-trojkombinace léků, které se kombinují v jednom inhalátoru. „Už je plno inhalačních systémů a je velkým problémem, že lidé mají dokonalý lék, ale zcela nevhodně ho používají, takže jako kdyby ho ani neužívali. My se snažíme dávat každému člověku léčbu ušitou na míru. Když od nás pacient odchází, je poučen a předvede, že umí lék správně brát. Mechanismy jsou různé, ale musí to umět,“ vysvětluje Hadrava.

Častým příznakem, proč za ním lidé chodí, je dušnost. „Je plno lidí, co mají pocit, že se dusí, ale jejich vyšetření je naprosto v normě. A pak jsou lidé, co si nestěžují a my zjistíme, že mají třeba jen 40 % normy funkce plic. To, co je nejčastější, jsou takzvané obstrukční choroby. U nich se zjednodušeně řečeno, zužují průdušky,“ říká lékař.

Ilustrační snímek
V Libereckém kraji chtějí školy odšpuntovat. Modernizaci začali rušením úkolů

U chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) se pak zužují pozvolně a u astmatu se zúží jako důsledek nějakého podnětu, když si člověk čichne pylu nebo se rozčílí, tady totiž svou roli hraje i psychika a existuje řada příčin, „spouštěčů“.

Protipólem obstrukční nemoci jsou restriktivní plicní choroby, kdy zjednodušeně tuhne plicní tkáň. Typickým příkladem je idiopatická plicní fibróza. U nich je prvním projevem zhoršení prostupnosti pro kyslík z plicních sklípků do krve - takzvaná difúze.

„K léčbě je potřeba mít specializované přístroje s možností vyšetření difúze a my je tady máme. Takže jsme schopni provádět screening. Nemoc donedávna patřila jasně k těm končících smrtí, ale dnes existují účinné antifibrotické léky, které mohou podávat jen určitá centra v ČR, což pro nás je nejbližší Ústí nad Labem nebo Praha, ale my jsme schopni udělat screening. Běžný spirometr tohle prostě nedokáže,“ komentuje Martin Hadrava.

Ročně diagnostikuje i několik nových případů rakoviny. „Problém rakoviny plic, na rozdíl od jiných rakovin je, že se špatně léčí. To, co umožní naprosté vyléčení, je operace, ale operaci zvládne zhruba jen deset procent pacientů. Což je dané primárně pokročilostí rakoviny a pak jako důsledek přidružených onemocnění,“ soudí.

Specialista na plicní choroby, lékař Martin Hadrava.Zdroj: Deník/Petr PokornýMUDr. Martin Hadrava (1963) pochází ze známého lékařského rodu. Absolvoval 2. Lékařskou fakultu UK Praha. Pak složil I. i II. atestaci. Od roku 1996 do 2015 působil jako primář Léčebny respiračních onemocnění ve Cvikově. Soukromou praxi provozuje v Novém Boru od roku 2016. Jeho pracoviště se účastní práce na celosvětových klinických studiích.