Řadu pozoruhodných osudů někdejších rodáků nebo osob židovského původu spojených s Českou Lípou představil během ledna v českolipských internetových novinách i-noviny.cz publicista a učitel Milan Bárta z České Lípy. Neskrývá, že ač není rodák, Lípu si zamiloval a přijde mu historicky nesmírně zajímavá.

Bývalé židovské osobnosti představuje v seriálu Českolipský pantheon, současné také ve svých podcastech. „Beru to jako takový svůj příspěvek městu, které mám rád. Moc mě těší, že mě s každým dalším dílem kontaktuje více čtenářů s odkazy, dalšími zajímavými jmény či opravami nepřesností,“ říká autor. Využil také toho, že se léta probírá v rodokmenech a shání kontakty na lidi, kteří zde měli předky. „Zajímá mě to jako nekonečný příběh, trochu můj, trochu rodáků,“ přiznává.

Podnět a inspiraci našel v Turnově. „První nápad na podobný seriál jsem dostal na turnovském hřbitově, kam jsem vyrážel s vnučkou své přítelkyně. Ona pozorovala světýlka a kytky, mě nadchl projekt nazvaný Turnovský pantheon,“ líčí Bárta. „Hned u vchodu je tabule s rozmístěním hrobů významných osobností, další nápovědy jsou v jednotlivých sektorech. Legionáři, vynálezce zapalovače, divadelníci, spisovatelé.“

A tak si v době podzimní fáze krize prošel hřbitov v České Lípě a zjistil, že by si musel osobnosti doslova cucat z prstů. „Vše staré bylo zničeno včetně hrobů vojáků z druhé světové války. Moc původních hrobů zde zkrátka není,“ konstatuje amatérský badatel Bárta. Jak poznamenal, přesto pár hrobů „prolustroval“ různými on-line nástroji a začaly mu z toho vylézat příběhy. „Jen shodou náhod jsem se zasekl u židovských rodin. Ty zde často žily několik staletí, vzešly z nich významné osobnosti kultury, průmyslu, lékaři, ale i bojovníci za naši svobodu,“ vypráví, ale zároveň upozorňuje, že se nesnaží „fušovat“ do práce historikům. „Nejsem v tomto směru exaktní a i já zpětně nacházím ve svých textech nepřesnosti. Mě zajímá příběh. Vadí mi, že se místa v Lípě jmenují po lidech, kteří tu nikdy nebyli, a nesnažíme se v občanech vytvořit pocit, že i tady žily zajímavé osobnosti, byť to byli Němci a Židé,“ prohlašuje Bárta.

Teď například pátrá po členovi jedné zdejší rodiny, který sloužil u 310. perutě RAF. „Ale stejně tak mě nadchli zakladatelé jedné z největších chemiček světa, kteří měli svou první laboratoř v České Lípě. Ještě nosnější je příběh ekonoma, který prožil obě světové války – jednu jako plamenometčík, druhou jako agent britské rozvědky,“ upřesňuje Milan Bárta. Má na mysli Franze Picka, renomovaného ekonoma, ale i špiona. V případě zmíněných budoucích velkopodnikatelů Rakouska – Uherska jde o rodinu Ledererů, kde matka Ignaze Lederera, zakladatele firmy na líh a hnojiva, pocházela z rodu českolipských Židů. Také synové Ignaze Lederera se narodili v České Lípě a budovali chemický kolos až do II. světové války. Milan Bárta vypráví i o jejich mecenášství a vlivu například na světově známé malíře Gustava Klimta a Egona Schieleho. Zaujmou i osudy švagrů Ignaze Lederera nebo rodiny vídeňského pěvce Erwina Schücka.

Prakticky u všech židovských rodin se vztahem k České Lípě se drastickými dopady promítne zrůdná éra nacismu a s ní spojeného holocaustu. Násilná smrt a utrpení se nevyhnulo žádné z rodin. „Spousta českolipských Židů měla vyřízené cestovní pasy nebo potvrzené žádosti o vystěhování do Spojených států či třeba Ekvádoru, přesto nakonec cestovali dobytčáky do Polska,“ podotýká Bárta.

Jak připouští, během svého hledání a psaní zapomenutých příběhů ho prý nejvíce zaujal Martin Tompa, emeritní profesor Washingtonské univerzity v Seattlu, který s láskou vzpomíná na svou babičku Ottilii Schück, která z České Lípy pocházela a starala se o něj, když vyrůstal. Profesor Tompa nyní Bártovi poslal řadu materiálů i vzpomínku, jak se do České Lípy vypravil v roce 2003. O svém pobytu mu napsal: „Návštěva se mi moc líbila. Podíval jsem se na starý židovský hřbitov, kde jsou pohřbeni někteří moji příbuzní. Byl docela zarostlý, ale v krásném prostředí přímo uprostřed města. Obešel jsem zříceninu vodního hradu. Prozkoumával jsem ulice a zvláště jsem si užíval náměstí T. G. Masaryka, které je nádherné. Miloval jsem jídlo, které mi připomínalo vaření mé babičky. Strávil jsem několik hodin ve Státním okresním archivu Česká Lípa hledáním rodinných záznamů a našel jsem jich docela dost,“ vzpomínal Martin Tompa, Američan s českolipskými kořeny. Milan Bárta věří, že v kontaktu s ním bude pokračovat. 

Kdo je Milan Bárta
Učitel prvouky, přírodopisu, informatiky, zeměpisu a fyziky Milan Bárta z malé školy v obci Okna poblíž Doks se snaží dětem přinést vědomosti co nejpřitažlivější formou, která si udrží jejich pozornost k výuce i v domácím prostředí. Rád experimentuje, a tak z pandemií uzavřené školy uvedl v život vlastní koncept on-line školy. Kromě internetových novin píše do časopisů a napsal už několik knížek pro děti i dospělé. Věnuje se cestování, pokusům a pátrání po předcích. Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem, obor biologie a chemie. Pracoval v domě dětí, tři roky učil na sídlištní základní škole a 22 let na českolipském gymnáziu.