Po celou svou dlouhou historii místo neslo pouze jeden název. Samozřejmě přizpůsobený podle složení obyvatelstva a politické situace.

Podle historiků dali nynějšímu městu název zřejmě první osadníci, kteří pocházeli z poněmčeného srbského Zvíkova. Jméno si pak s sebou pravděpodobně přivezli už hotové ze Saska.

První zmínka o dnešním Cvikově pochází z rejstříku tzv. pozérského desátku „Registra decimarum papalium 77“ z roku 1352, kde se objevuje název Czwykauia. Na město pak byla osada povýšená poměrně záhy, a to už v roce 1391.

Řemesla a obchod

A nutno podotknout, že se v něm lidem pravděpodobně nežilo špatně. Ve 14. století totiž město křižovala obchodní cesta z nynější České Lípy (která se přirozeně před staletími jmenovala jinak) do Žitavy. Vzkvétal zde obchod a město bylo také rájem pro řemeslníky.

V šestnáctém století pak název města zněl už poněkud jednodušeji, z roku 1545 pochází písemné záznamy, které hovoří o městečku Czwikow. V listinách Berní ruly z roku 1654, která je v Česku prvním úplným soupisem všech, kteří měli povinnost odvádět daně, pak město figuruje pod názvem Czwykow.

Národní obrození

O německém názvu Zwikau, který město neslo za dob 2. světové války a ze kterého se pak narodil současný název Cvikov, se píše už v roce 1720. Tehdy byl Cvikov neopevněným městečkem.

V dobách národního obrození v 19. století, kdy se Češi zbavovali všeho německého, vzniklo počeštěné jméno Cvikov. Zpět k německému jménu Zwikau se museli obyvatelé vrátit ještě během sedmi let 2. světové války, od roku 1945 ale město nese svůj současný název Cvikov.

Ve znaku má Cvikov dvě zkřížené, osekané větve s viditelnými suky, tzv. ostrve, které leží ve zlatém poli. Je odvozen od původního znaku starého českého rodu Berků z Dubé. V současnosti žije ve Cvikově okolo pěti tisíc obyvatel, patří k němu obce jako Lindava, Trávník, Naděje, Svitava, Drnovec a Záhořín.