Do konce srpna by měla vláda rozhodnout o surovinové politice státu, kterou připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Stát chce využít v maximální míře domácí suroviny a zvýšit podíl jaderné energetiky. Návrh proto kromě jiného počítá s těžbou hnědého uhlí, otevřením nových zlatých dolů a těžbou uranu. Toho je v okolí Stráže pod Ralskem na 99,2% zásob z celé České republiky.

Podle ekologů z občanského sdružení Naše Podještědí to jinak než chemickou cestou nepůjde. Proto chtějí iniciovat zákon, který by tento způsob zakázal, stejně jako u zlata a břidlicových plynů.Je to o penězích

„Stát sice zadal veřejnou zakázku nové technologické metody těžby uranu v České republice, ale vzhledem ke geologickému složení a také množství kyseliny v podzemí to podle odborníků jinak než chemicky nepůjde," řekl Josef Jadrný z o. s. Naše Podještědí. Ten poukázal na to, že chemické loužení je levné a těžba je hlavně o ekonomice. Sdružení proto chystá několik protestních akcí, mimo jiné před jednáním vlády. Připravilo také speciální web, jehož prostřednictvím mohou lidé svůj názor vyjádřit přímo představitelům vlády a parlamentu.

Jezero z kyseliny

S tím, že by se mohlo okolo Stráže pod Ralskem znovu těžit, nemá město podle místostarostky Jitky Urbánkové problém. „Uran je významná energetická surovina, je tady a pokud vláda rozhodne o obnovení těžby, nás se stejně na názor asi ptát nebude. Pokud k tomu dojde, město by mělo být připravené využít této situace ve svůj prospěch," uvedla Jitka Urbánková.

Vrty, kterými se vháněla kyselina do země na louhování uranu.„Obnovení těžby nezatracujeme za předpokladu, že nebude zatěžovat naše obyvatele ani životní prostředí," zdůraznila Jitka Urbánková.

Oblast kolem Stráže pod Ralskem patří kvůli chemické těžbě, která skončila v roce 1996, k nejvíce ekologicky zatíženým nejen v Libereckém kraji, ale i celé republice. V podzemí se nachází jezero kyseliny, s jejíž pomocí se v minulosti dobýval uran, o velikosti srovnatelné se slapskou přehradou. Sanace následků po těžbě přišla již na miliardy, dalších zhruba 31 miliard bude ještě zapotřebí během příštích 30 let na dokončení obnovy území.

Prodám kravku a na jaře už nezaseju

Rozpaky nad kroky státu nezakrývá Milan Dvořák, starosta nedalekého Hamru na Jezeře. I tato obec, kterou těžba uranu v minulosti obrala o pověst Riviéry severu, je na seznamu míst, kde se počítá s dobýváním uranové rudy. „Prodám kravku a na jaře už nezaseju," parafrázoval Milan Dvořák dědu Komárka z filmu Na samotě u lesa.

Naráží na to, že posledních patnáct let obec významně investovala do turistického ruchu, aby se opět stala vyhledávaným rekreačním střediskem. „Vláda rozhoduje v Praze, neptá se. Jsme jen figurky, které nestojí ministrovi průmyslu ani za to, aby se přijel do Hamru podívat a diskutovat s námi," vadí Dvořákovi.

Ten na druhou stranu připouští, že obnovení těžby znamená v regionu s vysokou nezaměstnaností nové pracovní příležitosti. „Návrat uranu má svoje pro a proti. Chemické těžbě ale osobně říkám ne a doufám, že nás v tom kraj podpoří," doplnil Milan Dvořák.

Chystají protesty

Liberecký kraj letos aktualizoval regionální surovinovou koncepci, platnou do roku 2020. Ta určuje, co a jak se bude na území kraje těžit. S uranem nepočítá.

Při letošním projednávání dokumentu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, který určuje, kudy povedou komunikace, vysoké napětí nebo kde se bude těžit a je pro územní plány obcí v kraji závazný, požadovala Stráž pod Ralskem a Ralsko, aby se povolila těžba surovin.

Podle starosty Ralska Miroslava Králíka se případná těžba uranu Ralska bezprostředně netýká. „Ložisko sice máme na Hvězdově, ale pokud by se tam těžilo, tak je to nejdříve otázkou průzkumu. I mezi lidmi. Pokud stát rozhodne, že se bude těžit v Hamru, tak to pomůže rozvoji infrastruktury Ralska. Nic ale iniciovat nebudeme," doplnil Miroslav Králík.

Odpůrci těžby uranu chystají několik protestních akcí. „Kromě prosazení zákona o zákazu chemické těžby plánujeme akci před jednáním vlády," uvedl Josef Jadrný s tím, že také připravili speciální web pro vzkazy určené vládě a parlamentu.

OTÁZKA pro lídry: uran

Důležité bude, jak se k případnému obnovení těžby uranu na Českolipsku postaví příští vedení Libereckého kraje. Proto jsme se zeptali lídrů jednotlivých politických hnutí na jejich názor.

Eva Bartoňová (ODS).

Eva Bartoňová (ODS)

Prolomení těžby uranu nepřichází v tuto chvíli v úvahu. Stále ještě probíhají sanace po chemické těžbě a dlouho probíhat budou, oblast kolem Stráže pod Ralskem je velmi zatížená. Státní zakázka na průzkum je plnohodnotná a znamená jen zmapování suroviny, nikoliv to, že se nyní bude těžit.

Lenka Kadlecová (ČSSD).

Lenka Kadlecová (ČSSD)

Odmítáme těžbu uranu a nepředpokládám, že svoje stanovisko změníme. Osobně jsem jednoznačně proti chemické těžbě. Obnovení těžby sice může přinést pracovní místa, ale rozhodnout se musí především obce, jejichž stanovisko podpoříme.

Stanislav Mackovík

Stanislav Mackovík (KSČM)

Těžbu uranu jednoznačně za současných podmínek odmítám. Celá oblast kolem Stráže se s ohromnou zátěží dosud nevyrovnala. Otázkou jsou pracovní místa. Tisíce lidí jich o ně přišly s ukončením těžby, ale o jejich uplatnění se mělo přemýšlet tehdy. Místo toho se nechaly padnout sklárny, textilky, které patřily k největším zaměstnavatelům. Bohužel ale o možné těžbě nebudeme rozhodovat my tady, ale vláda v Praze. Je zarážející, že chce stát říct „b", kdy nemá „a" – energetickou strategii. Na základě čeho tedy chce rozhodovat o případné obnově těžby? Je to jako stavět dům od komína.

Jiří Kočandrle

Jiří Kočandrle (TOP 09)

Ještě nejsou odstraněné škody po předchozí devastující chemické těžbě. Ta je nepřípustná. Na druhou stranu jsou i jiné způsoby, které mohou vést ke zrychlení likvidace škod, je zde otázka pracovních míst. Rozhodující slovo by ale měly mít obce.

Jan Korytář.

Jan Korytář (Změna pro LK)

Je to jedna z našich priorit, věc, které bychom se chtěli věnovat a obnovení těžby uranu aktivně bránit. Náš postoj je jednoznačný: k obnovení těžby uranu nesmí dojít.

Martin Půta (SLK).

Martin Půta (SLK)

Dosud neskončila sanace po původní těžbě a už se hovoří o nové. Pokud chce někdo z Prahy rozhodovat bez toho, že by se zeptal na názor obcí a měst, pak obchází principy, na kterých stojí naše společnost po roce 1989.

Lidie Vajnerová.

Lidie Vajnerová (SOS)

Sama za sebe mohu říct, že s obnovením těžby uranu nesouhlasím, ale bohužel v tomto případě jde o něco, o čem nerozhodnu já ani obyvatelé Libereckého kraje, ale rozhodne se o tom na úrovni ministerstev nebo vlády, hodně daleko od naší reality. A pokud tam rozhodnou, že se má těžba uranu obnovit, nebudou se možná ani ptát na názor zdejších obyvatel. Kdyby k obnovení těžby došlo, měly by být zachovány co nejpřísnější podmínky ochrany životního prostředí, ale i bezpečnosti tak, aby to mělo co nejmenší dopad na místní obyvatele.