Jako obrovský problém vnímá uzavření odborných škol Pavel Kopřiva, ředitel Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově. Věří, že už roční restrikce brzy skončí, protože osobní kontakt a zázemí školy je pro studenty nenahraditelné.

„Fakt, že nemohou žáci do školy je katastrofa, studium na takové škole jako naše je založené právě na osobním kontaktu, na možnosti dotýkat se materiálu, vytvářet něco pod odborným dohledem na dálku pořádně nejde,“ prohlásil docent Kopřiva. Především pro závěrečný ročník vytvořili podmínky k návštěvám dílen a ateliérů školy, v režimu „jeden na jednoho“, kdy se studentovi věnuje v jedné místnosti jeden odborný učitel. Žáci možnost uvítali a kvůli tomu do Kamenického Šenova rádi přijedou, byť je to třeba jen na otočku. Podle ředitele školy ví jen o minimu dětí, co mají doma nějaké vybavení, které by jim v nouzovém stavu nahradilo školní dílnu. „Nemohou brousit doma sklo, online ani dobře nejde konzultovat například kresbu,“ připomněl Kopřiva.

Do plnohodnotné školy se celý rok těšila studentka IV. ročníku Kristýna Šťastná. V moderní přístavbě školy se věnuje právě mozaice, kterou si zvolila pro svoji maturitní práci. „Doma je ten režim s výukou příšerný, jsem ráda za alespoň tuto možnost se zde vystřídat, jeden na jednoho, ale i tak to není úplně ono,“ řekla Šťastná.

V Kamenickém Šenově otevřeli centrum odborného vzdělávání na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské.
Škola v Šenově odložila oslavy výročí. Náhradní termín bude v září

Terezie Svádová se zase v malířském ateliéru zabývala napínáním pláten. K maturitě si chystá tři obrazy, malby s figurálními motivy. „Odmalička mě bavilo kreslení a malování, tato škola mě okouzlila hned při první návštěvě během dne otevřených dveří, svého rozhodnutí nelituji,“ uvedla studentka profesora Petra Menše, který vede ateliér užité malby.

Maturantka Michaela Maurerová pracovala v přízemí staré budovy na svém světelném objektu. Nápomocen ji byl odborný učitel dílny designu svítidel Tomáš Sieber. V liduprázdné velké brusírně byl k dispozici také mistr brusič a učitel Josef Kříž. Podobně jako Rudolf Kment v dílně rytců skla.

Ředitel školy je patřičně pyšný na nákladně zmodernizovanou a dostavěnou školu, na své studenty a pedagogy. Pozoruhodné je moderní átrium, prosklené ateliéry i školní muzeum s galerií. Jak upozornil, právě před několika dny, 31. března uplynulo již 165 let od založení „jeho“ školy - nejstarší sklářské školy v Evropě, která za dobu své existence vychovala řadu sklářských odborníků. Obraz jejího prvního ředitele, akademického malíře Jana Dvořáčka z Dobrušky má na čestném místě ve své kanceláři.

„Do Kamenického Šenova byl pozván, aby zahájil odborné vyučování. Vznik školy iniciovali majitelé sklářských a lustrařských firem z oblasti kamenicko-šenovska, kteří vycítili potřebu kvalitního vzdělávání pro sklářské mistry a tovaryše,“ nastínil Kopřiva.

Workshopy v brusičské, rytecké, malířské dílně probíhaly v rámci dne otevřených dveří na SUPŠS v Kamenickém Šenově v roce 2011.
Z archivu Deníku: Jak si lidé v Kamenickém Šenově zkusili být na den sklářem

Sklářská škola je dnes špičkovým sklářským vzdělávacím zařízením s četnými přesahy do oblasti designu, volného a užitého umění a architektury. Nabízí vzdělání ve sklářských oborech jako je broušení, rytí, malba skla, design a konstrukce svítidel, od roku 2015 pak i v oboru užitá malba, který je velmi populární byť do něj přijímají pouze deset dětí. „Ani vysoké školy nemají tak dobré, komplexní vybavení jako tady máme my. Tak dlouhá tradice si zaslouží,a bychom o ni pečovali,“ uvedl Pavel Kopřiva.

Díky podpoře Libereckého kraje bylo ještě před pandemií otevřeno Centrum odborného vzdělávání uměleckoprůmyslové s nově vybavenými dílnami a ateliéry. Prostory umožňují organizování workshopů a setkání studentů, pedagogů školy a veřejnosti, čímž se popularizuje sklářské řemeslo a umění. „Bohužel však díky současné epidemiologické situaci zatím Centrum nemělo možnost fungovat tak, jak bychom si přáli,“ dodal ředitel Kopřiva.