Jediný Klokánek v Libereckém kraji, ten v Brništi na Českolipsku končí. Rozhodl o tom kvůli ekonomickým důvodům Fond ohrožených dětí pod vedením nového ředitele Jana Vaňka. Rozhodnutí vyvolalo velké rozčarování mezi zaměstnanci Klokánku i přímo v Brništi.

Na konec zařízení, které poskytovalo okamžitou pomoc ohroženým dětem a které v Brništi fungovalo necelé tři roky, upozornila jako první Mf Dnes.

„Všechny děti musely odejít už na konci srpna," potvrdila pro Deník Jitka Mankovecká, ředitelka Klokánku v Brništi. Děti podle ní byly převezeny do dětských domovů, tety, které se u dětí po týdnu střídaly, si teď hledají práci.

Fond ohrožených dětí oznámil, že Klokánek na Českolipsku musí uzavřít především z ekonomických důvodů. „Nejsme schopni to ufinancovat, náklady jsou větší než příjmy a v současné době si nemůžeme dovolit zařízení provozovat. Jen by se nám prohluboval dluh," vysvětlil Mf Dnes Jan Vaněk, ředitel Fondu ohrožených dětí.

Jitka Mankovecká z Klokánku v Brništi si ale myslí, že to není pravý důvod. „Tak velké náklady jsme tu zase neměli. Možná na začátku, kdy se tu všechno zařizovalo. I tak si ale myslím, že se měly hledat zdroje jinde a ne rušit Klokánek, který je jediný v Libereckém kraji."

Mankovecká také upozornila na to, že rušení Klokánku v Brništi vedlo i k necitlivému případu rozdělení dětí. „Měli jsme tu dva sourozence ve věku tři a pět let a každý z nich od nás musel odejít do jiného dětského domova," uvedla ředitelka Klokánku v Brništi. „Takže opravdu nastává to, před čím varovala paní doktorka Vodičková (zakladatelka Fondu ohrožených dětí pozn.red.), že bude docházet k dělení sourozenců a likvidování rodinné atmosféry, na které jsou Klokánky postavené. U nás byli sourozenci, ať jim byly tři roky nebo patnáct, vždy spolu v jednom bytě."

„Tety" z Klokánku si musí najít novou práci. FOD jim slíbil, že jim zajistí místa v jiném zařízení, podle Jitky Mankovecké ale zaměstnanci nevěří, že to splní.

Rozčarováné z konce Klokánku je také vedení obce v Brništi. „Věděl jsem z médií i od paní Mankovecké, že Klokánky mají problémy, ale stejně mě to zaskočilo," řekl včera starosta Brniště Ivan Pastorek. „Čekal bych, že rušit se budou Klokánky v zařízeních ústavního typu. My jsme tu ale měli Klokánek v rodinném domku s krásnou zahradou v prostředí vesnice. Věřil jsem, že takový typ zařízení nikdo neohrozí."

Klokánek v Brništi podle starosty dobře zapadl do života obce, obě instituce si vycházely vstříc, děti chodily do mateřské školy v Brništi. „Vadí mi to, že Klokánek končí. Kdybych měl páky na to, jak rozhodnutí zastavit, udělal bych to rád," uzavřel starosta Ivan Pastorek.

Klokánek měl v Brništi úspěchy. Za první rok působení v roce 2013 jím prošlo přes dvacet dětí, některé z nich se mohly vrátit k biologickým rodičům, některé se aspoň stěhovaly blíž ke své rodině. Kromě výborné spolupráce s obcí Brniště navázal Klokánek také vztahy s jinými institucemi, spolupracoval se zaměstnanci Johnson Controls nebo skupinou maminek z České Lípy. Charitativní akci pro děti z Klokánku v Brništi uspořádali například českolipští profesionální hasiči.

Martin psal z Brniště i první dáměV březnu 2014 média v Česku zaujal příběh čtrnáctiletého Martina N., který na důležitá místa posílal dopisy s prosbou o pomoc v jeho situaci. Přál si, aby společně s bratrem mohli zůstat v Brništi v Klokánku, protože jim hrozilo umístění v diagnostickém ústavu. „Na paní sociálku se nemohu spoléhat a ani na rodinu. Můžu se spolehnout tady v Klokánku v Brništi a na Vás. Nerad bych s bráchou skončil v diagnosťáku. Tak mi prosím pomozte. Děkuji," napsal Martin v dopise. Ten poslal novinářům, soudu, na některá ministerstva i prezidentovi republiky a jeho manželce. Ústavní výchovu chlapcům nařídil soud s přihlédnutím k výpovědi jejich matky (která měla problémy s drogami a alkoholem). U soudu uvedla, že souhlasí s ústavní výchovou i proto, že je to přání chlapců. Ti ale naopak toužili po jediném: zůstat v Brništi, kde si mezitím našli celou řadu kamarádů. V červenci 2014 byli převezeni do diagnostického ústavu v Liberci.