„Pokud trochu zaprší nebo napadne sníh, chodím po přechodu velmi opatrně a kontroluji si každý krok,“ říká Eva Boskovec a návštěvnice českolipského nákupního centra Valerie Lupoměstská situaci potvrzuje. „Už několik lidí spadlo. Je to velmi nebezpečné nejen pro starší lidi, ale i pro mladé. A bylo by dobře, kdyby se s tím něco udělalo.“ 

Město Česká Lípa tvrdí, že postupuje standartě, jako ve všech ostatních městech a víc udělat nelze. „Stejně jako ve všech ostatních městech používáme na většinu přechodů barvu, a ta pokud zmrzne, klouže,“ přiznala mluvčí města Kristýna Kňákal Brožová.

Na frekventovaných přechodech ale město používá plastový materiál, který pokud je udělaný v nové strukturované úpravě, klouže podstatně méně. „Ale nikdy nedocílíme toho, aby neklouzaly vůbec. To nejde,“ upozorňuje mluvčí.  

Město prý v rámci zimní údržby udržuje přechody včetně komunikací a chodníků. „I když se snažíme a solíme a posypáváme štěrkem, tak nikdy nedocílíme toho, že bude povrch jako v suchém počasí. Jen zmírňujeme následky zimního období, a proto pokud venku mrzne, musí lidé přizpůsobit chůzi venkovním podmínkám,“ zdůrazňuje Kristýna Kňákal Brožová.

Vedoucí provozního úseku Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jakub Hušek situaci zná. „Kluzké přechody jsou převážně na silnicích nižší třídy, ale my máme ve správě silnice 1. třídy a používáme pouze strukturovaný plast. Ten by klouzat neměl. Používat hladké povrchy ani nesmíme,“ říká a problematiku vysvětluje tím, že existují dvě technologie. 

„Buď strukturovaný plast nebo stěrkovaný plast. Pokud je opravdu námraza, tak může několik dní v roce klouzat i strukturovaný povrch, ale pokud prší, tak nikoliv. Jedná se o něco podobného, jako je vodící čára na dálnici, která hlučí, pokud na ni vjedete. Je to tím, že povrch není rovný, není nastříkaný v jedné ploše, zatímco štěrkovaný plast je. A ten může klouzat.“ 

Řešení je dle jeho názoru používání jiné technologie nátěru. Ale konstatuje, že roli mohou hrát peníze. „Strukturovaný povrch stojí dvakrát více.“ 

Je možné, že na konci životnosti může vodorovné značení více klouzat. Když je nátěr nový, tak drobné skleněné kuličky, které se přidávají do barvy, ještě drží. Po delší době se ale drsnost nachází těsně nad minimální povolenou hranicí. Pokud tedy prší, je možné, že může také vznikat aquaplaning, kdy voda nestíhá odtékat a vytváří se vodní hladinka, která potom klouže.

Pavel Fořt vedoucí oddělení inspekce silniční sítě z Krajské správy silnic Libereckého kraje k situaci tvrdí, že za posledních 10 let neznamenal jedinou stížnost, která by se týkala klouzavosti přechodů pro chodce. „Na našich stránkách máme telefonní číslo na dispečink (+420 777 511 255). Ten funguje 24 hodin, 7 dní v týdnu. Zde mohou lidé nahlásit přechod, který klouže. A pakliže je na komunikaci v naší správě, tak ho ošetříme,“ vyzývá obyvatele kraje. 

I on dodává, že poslední roky krajská správa silnic používá strukturované přechody, jejichž vroubková struktura snižuje kluzkost.