Lidé si začali všímat zajímavého jevu v České Lípě. Především sociálně slabí Romové se stěhují z místa na místo, a to proto, aby nepřišli o doplatky na bydlení, které jim stát prostřednictvím města vyplácí.
Jeden čas je plná ubytovna Centrum „N“ v českolipské čtvrti Dubice a hned je zase prázdná a její obyvatelé bydlí v ubytovně u mlékárny v městské čtvrti Svárov. Pár měsíců na to je však situace opačná. U mlékárny je ubytovna poloprázdná a dubické „Enko“ opět plné. Důvod tohoto zajímavého českolipského fenoménu nedokázala vysvětlit ani zaměstnankyně realitní kanceláře, která pro město spravuje ubytovnu Centra „N“, ani pracovnice sociálního odboru města a dokonce ani referentka obecních bytů majetkového odboru města. Ty nejen že odpověď neznaly, ale i kdyby ji znaly, tak ji novinářům nesmějí sdělit.
Po dlouhém pátrání a mnoha odmítavých hovorech s pracovnicemi úřadu se však do hry nečekaně vložila starostka města Hana Moudrá, která zajímavý úkaz vysvětlila.
„Než město vyplatí prostřednictvím sociálního odboru doplatek na bydlení, musí podle nového zákona žadatel nejdříve prokázat, že ve městě nemá jinou možnost levnějšího ubytování.“

„Většina z těch, kteří chtějí prokázat, že ve městě není levnější bydlení, to dělá tak, že jde na odbor správy majetku k bytové referentce. Ta je ale upozorní na možnost levnější ubytovny například v dubickém centru N,“ vysvětluje starostka.
„Aby mohli doplatek na bydlení získat, musí se přestěhovat do nabídnuté levnější ubytovny,“ dodává s tím, že to tak nemusí být vždy, ale každý případ posuzují pracovnice sociálního odboru jednotlivě.
„Sleduji to tu už dlouho a je to čím dál tím častější. Není mi vůbec jasné, proč to tak je,“ kroutí nevěřícně hlavou jeden z obyvatel Svárova.
V Dubickém centru „N“ však platí velmi tvrdé podmínky. Stačí jeden měsíc nezaplatit předepsané nájemné a správce zamezí do místnosti přívod elektrické energie. Upozorní nájemníka na okamžitou úhradu a pokud ten v krátké době nezaplatí, přijde vystěhování na ulici.
Takto nuceně opustili v roce 2007 dubické „Enko“ sociálně slabí občané hned z dvaceti místností. Od začátku roku 2008 to už byly další tři místnosti, které museli jejich nájemníci opustit.
Než se však obyvatelé ubytovny na ulici skutečně ocitnou, zažádají si často o bydlení opět u mlékárny, kde jim ve většině případech vyhoví.
Kolotoč žádání o doplatek na bydlení, stěhování do Dubice a zpět k mlékárně, tak pro ně může začít nanovo.