Když se maminka malého Rostíka dozvěděla, že jí Kabelkový bazar zaplatí obědy ve školce na celý jeden školní rok, rozplakala se. Po smrti manžela a diagnóze nejmladšího ze tří synů žila už dlouho s pocitem, že se k ní život a jeho lepší stránky obrátily zády. „Vůbec tomu nechtěla věřit,“ přiblížila ředitelka ZŠ a MŠ Rynoltice Kateřina Rožcová. „Rostík je žákem naší školky, je to chlapec s mírným postižením a vadou řeči. Mamince pomůže každá koruna, proto si velmi vážíme vaší pomoci,“ dodala.

Právě ona na případ malého chlapce a jeho maminky upozornila. Ke svým svěřencům není slepá. Proto vidí dál než jen do žákovské knížky. „Většinou jde o samoživitelky. Maminky se snaží, jak mohou, ale na obědy jim často nezbývá,“ popsala situaci mnohých žen ředitelka. Každý, kdo má nemocné dítě, ví, kolik času stráví na odborných vyšetřeních. Musí za nimi putovat na specializovaná pracoviště, která nejsou v každém okresním městě. To se těžko skloubí se zaměstnáním, pokud je na to člověk sám.

Své o tom ví i tatínek z Jablonecka, který zůstal na výchovu prvňáka sám. Kluk jde z nemoci do nemoci a jeho mladý otec musí na takzvanou ošetřovačku, což se pochopitelně projevuje i na výplatní pásce. I jemu solidarita lidí, kteří přispěli nákupem kabelky, uleví zaplacením obědů na jeden školní rok. Peníze jdou přímo na účet školní jídelny. Stejně tak tomu je i se zbytkem výtěžku, které už tradičně putuje do fondu Obědy pro děti. Ten je pak na základě žádostí ředitelů škol přiděluje na obědy konkrétním dětem z Liberecka.

Do projektu se mohou hlásit školy a školní jídelny z celé země. Stačí jen vyplnit formulář. Jak je poznat? Takové děti mnohdy do školy nosí jen velmi skromnou či jednotvárnou svačinu, často nemají ani na školní divadlo či kino a navštěvovat nemohou ani školní družinu. „Předpokladem přitom je, že rodiče se školou spolupracují,“ popsala manažerka projektu Jana Skopová.

PŘÍBĚH BEZ VELKÉ NADĚJE

Kde také Kabelkový bazar, přesněji solidarita lidí, kteří přispěli darováním kabelky nebo naopak jejím nákupem, pomohl? Poslední příběh se týká nemocné maminky dvou dětí z Jablonecka. Osud vystudované ekonomky také nepatří k těm radostným. Nejdřív přišel rozvod, potom nemoc. Verdikt zněl neúprosně rakovina. Po operaci a ozařování teď musí ale čelit finančním strastem.

„Jsem samoživitelka na nemocenské, bohužel kromě dětských přídavků ve výši 610 korun na jedno dítě nemám nárok na žádnou další sociální podporu,“ prozradila žena. Důvod? Dům, ve kterém s dětmi žije, je totiž evidován jako rekreační objekt a na bydlení v nich se po změně zákona od roku 2015 žádná sociální podpora nevztahuje.

„Na úřadě mi řekli jasně: Pokud nemá popisné, ale jen registrační číslo, žádné sociální dávky se na vás bohužel nevztahují,“ vysvětlila žena. Legislativní změnu si vyžádal fakt, že někteří lidé dávky zneužívali. Jenže s vaničkou vylili zákonodárci i dítě.

„Snažila jsem se vysvětlit, že naše chalupa je dům jako každý jiný, kde s dětmi zcela normálně žijeme. Nabízela jsem úřednicím, ať se přijdou podívat, ale vše marné. Zákon je zákon. Musela bych tu provést některé úpravy, aby výjimku schválil stavební úřad, ale na něco takového nemám peníze ani energii,“ vylíčila nemocná žena.

Teď na ni dopadla další rána. „V listopadu mi skončila nemocenská. Revizní lékař rozhodne, jestli splňuji nárok na invalidní důchod, nebo mi nemocenskou prodlouží,“ uvedla. Jenže nemocenská skončila v půlce listopadu a zákonná lhůta pro rozhodnutí je jeden až dva měsíce. „Pevně věřím, že rozhodnutí padne co nejdřív, abych dostala peníze ještě v lednu. Jinak nevím, z čeho budeme žít. Jedině si půjčit od přátel a pak to z invalidního důchodu, jehož výši ještě neznám, splácet,“ popsala realitu.

Kabelkový bazar pořádal letos Deník už popáté. Lidé do něj věnovali své kabelky, které se pak prodaly a dražily na tradičním listopadovém bazaru. Letos se podařilo vybrat 57 500 korun, z toho 18 tisíc vydělala dražba.