Slavnostní vyhlášení nominací se uskutečnilo začátkem září v Národním technickém muzeu v Praze. „Gratuluji hornopolické farnosti v čele s páterem Stanislavem Přibylem k této nominaci a 18. října budu při vyhlašování cen držet Horní Polici palce,“ komentoval hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Práce na zásadní proměně, která velkolepou památku teď reprezentuje v prestižní soutěži, trvaly dva roky. Generální rekonstrukce se uskutečnila díky evropským penězům, přispěl na ni také Liberecký kraj. Celková částka dotace činila 121 499 727 korun.

V rámci díla, které uzavřelo slavnostní požehnání 27. června 2020, byl opraven kostel, zvonice, pět věžiček na ambitech a prostranství mezi jednotlivými částmi areálu. Kostel má obnovené krovy a nové střechy, nové fasády, okna a dveře. Byl obnoven barokní odvodňovací systém. Novotou září zrestaurovaný hlavní oltář a dva boční oltáře v hlavní lodi, varhany, kazatelna a baldachýn, pod nímž původně leželo tělo římské mučednice sv. Kristýny.

Celebrant usedá na zrestaurovaném křesle vévodkyně Anny Marie Karolíny z roku 1756. V hlavní lodi kostela byla zrestaurována štuková výzdoba, obnoveny barokní nástropní malby, restaurátorským zásahem prošly balustrády na kůru a emporách. Samozřejmostí je nová elektroinstalace, citlivé osvětlení, zabezpečovací, kamerový a protipožární systém. Ve zvonici byla opravena báň, obnovena fasáda a sochařská výzdoba.

V patru zvonice se nachází zvonová stolice, na níž visí tři nové zvony od Petra Rudolfa Manouška. Byly odlity v roce 2019 v holandském Astenu a na počest investorky areálu nesou jména Marie, Anna a František. Největší zvon Marie váží 970 kg. Nad nimi se nachází i hodinový stroj z přelomu 18. a 19. století, který byl také citlivě zrestaurován a doplněn o elektrické natahování a automatické seřizování podle rádiového signálu.

„Mnoho dobrého se tady podařilo udělat. Duchovní hodnota přesahuje to, co můžeme postřehnout,“ prohlásil k zvelebení posvátného místa -mimo jiné- litoměřický biskup Jan Baxant. Jak také řekl, hornopolický areál má neuvěřitelný spirituální náboj a přitahuje dodnes pozornost křesťanů. „V každém století se zde přestavovalo, rozšiřovalo, dostavovalo, opravovalo. Platilo tu, že je tady „práce jako na kostele“, poznamenal biskup.

V Horní Polici započala již druhá fáze obnovy, která je sice co do rozsahu menší, ale ukazuje se, že není méně náročná, než se zpočátku mohlo zdát. „Podstatné je, že pokračujeme dál,“ řekl administrátor farnosti Stanislav Přibyl. Ten i podle litoměřického biskupa Jana Baxanta má velkou zásluhu na zvládnutí projektu a obnovení krásy kostela. „Obdivuji jeho odvahu a úsilí,“ chválil biskup při slavnostním dokončení první etapy rekonstrukce Přibyla. Tato druhá etapa je z 85 % financovaná z prostředků IROP, z 10 % ze státního rozpočtu a z 5 % z vlastních prostředků farnosti. Celkem jde o přibližně 15 milionů korun. Hotová by měla být, pokud vše půjde hladce, na jaře roku 2022.

„Ve druhé etapě obnovy se zaměřujeme na opravu ambitu, zejména jeho fasády,“uvedla manažerka projektu Jana Chadimová. Podle ní je ale důležité, že po této chystané etapě bude areál jako celek sjednocený pod „novou“ fasádou. Dostane se také na další zabezpečovací prvky a osvětlení. V ambitu vznikne zároveň expozice věnovaná právě současné obnově kostela. Stejně jako první etapa i ta druhá počítá se zahradní úpravou, ve které bude proměněna část farní zahrady se studnou. „Na zahradě budou kromě záhonů, kam si budeme moci vysazovat rostliny podle našeho uvážení – budou bylinky a případně květiny pro kostel, lavičky pro odpočinek s výhledem dolů do obce směrem na Českou Lípu,“ popsala Chadimová.

Historie kostela

První zmínka o kostele pochází z roku 1291. V roce 1523 byla na břehu Ploučnice nalezena soška Panny Marie. Dle tradujícího vyprávění ji zbožné ruce vytáhly z vody a darovaly zdejšímu kostelíku. Od této doby se traduje vznik poutního místa. Současnou podobu v barokním stylu získalo poutní místo při přestavbě na přelomu 17. a 18. století. Velkou zásluhu na tom měli tehdejší majitelé panství Julius František Sasko-lauenburský a jeho dcera Anna Marie Františka Toskánská. Za socialistické éry kostel chátral a krásu si zachovával díky práci a obětavosti farníků a především zdejšího arciděkana Josefa Stejskala, který zde sloužil 60 let. V roce 2018 byl římsko-katolický skvost prohlášen národní kulturní památkou.