Kostel stojí v Jezvé v současné podobě od 18. století, jeho stav se ale postupně zhoršuje. „Když jsme si kostel před několika lety přebrali, nebyla tu ani funkční elektřina. Začátky nebyly lehké,“ vzpomínají manželé Zahrádkovi, kteří se o kostel starají. S větší rekonstrukcí se začalo až v roce 2014, kdy si kostel převzal administrátor farnosti Stanislav Přibyl. Ten ale záhy narazil na nedostatek peněz.

Minulý rok se zdálo, že je vyhráno. Stavbu totiž zařadili do programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury. Jednou z podmínek dotačního programu je spolufinancování, které se letos ukázalo jako problém. „Doplacení vlastního podílu ve výši 10% nezní jako moc, ale pro farnost jsou to velké peníze,“ vysvětluje Přibyl. Z programu mohli v tomto roce čerpat až 700 tisíc korun, k tomu by ale potřebovali alespoň 70 tisíc z vlastní kapsy. Celkové roční příjmy přitom nepřesáhnou 15 tisíc korun.

SEHNAT PENÍZE JE OŘÍŠEK

Liberecký kraj v tomto ohledu nemůže podat kostelu pomocnou ruku. Spolufinancovat dotaci Ministerstva kultury musí žadatelé od letoška čistě z vlastních prostředků, nikoliv z krajské dotace. „Mezi vlastní zdroje se započítávají od ledna už jen vlastní finanční prostředky žadatele, dary, příspěvky nadací a partnerů,“ objasňuje omezení mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla.

Farnost se tak obrátila s prosbou o finanční příspěvek na Stružnici, pod kterou Jezvé patří. Zastupitelstvo jim ale nevyhovělo. „Požádali o dotaci pozdě, měli to udělat včas jako ostatní,“ říká starosta Stružnice Jan Mečíř. Nedodržení termínu podání žádostí přitom před rokem příspěvku v cestě nestálo. „Je pravda, že loni se pan Přibyl taky s žádostí zpozdil, ale byl upozorněn, ať to příště nedělá. Krom toho musíme dělat přechody v obci a nevíme, jestli se tam neobjeví nějaké vícenáklady,“ doplňuje Mečíř.

Historie kostela ze čtrnáctého století, který současnou podobu získal v polovině 18. století., zažil za svou historii hodně. Po odsunu Německého obyvatelstva z pohraničí kostel chátral, než se ho v druhé polovině 50 let ujal administrátor farnosti Horní Police Josef Stejskal. Od začátku tisíciletí se v kostele opět konají bohoslužby. Veřejnosti se kostel otevře také například koncem září při koncertu v rámci festivalu Lípa Musica.

Za zpožděním podání žádostí stojí podle Přibyla příliš krátká doba mezi tím, kdy se jako žadatelé dozvědí výši částky ke spoluúčasti a nutností tyto peníze sehnat.

ČAS SE KRÁTÍ

Pokud by fara nesehnala peníze do konce roku, hrozí jim vrácení balíku peněz i vyškrtnutí z dotačního programu. Z toho důvodu se v Jezvé rozhodli k radikálnímu řešení. „Snížili jsme opravy a čerpání peněz tak, abychom v nejhorším případě dokázali dotaci spolufinancovat a nemuseli jí vracet,“ popisuje Přibyl. Redukované opravy se budou týkat střešní krytiny a vyjdou na 280 tisíc korun.

Fara se zároveň obrací na veřejnost, aby jim s opravami pomohla. „Lidé mohou poslat peníze na účet Jezvécké farnosti. Budeme rádi za sebemenší dar, navíc ho lze odečíst ze základu daně. S pomocí už se nemůžeme spoléhat jen na obec,“ uvádí Přibyl. Zároveň dodává, že ho mrzí zhoršení vztahu s obcí, ke kterému za poslední rok došlo.

Tuto skutečnost ostatně potvrzuje i starosta, který naznačil, že získat peníze pro kostel v budoucnu, by mohl být problém. „Na zasedání zastupitelů jeden člověk vyjádřil nesouhlas s naším jednáním a naznačil, že za případný zhoršený stav kostela ponese vinu obec. Tím naštval významnou část zastupitelstva, takže nevím, jestli tu dotaci příště schválíme,“ tvrdí Mečíř. Podle něj tlačí farnost obec do kouta místo toho, aby sháněla peníze jinde.

Marek Jungwirth