Ulevit obyvatelům Obory u Doks od stovek aut, které denně obcí projedou, má plánovaná přeložka silnice I/38. Ředitelství silnic a dálnic už má zpracovanou studii o vlivu na životní prostředí (EIA) a podle ní stavbě nic nebrání. Je to však jen první krok v dlouhé úřední cestě. Doksy, pod které Obora patří, nejdříve musí schválit nový územní plán. Dříve než za tři roky stavba určitě nezačne.

Se současným územním plánem Doks, který platí od prosince 2004, je navržená varianta trasy obchvatu v rozporu. Práce na novém dokumentu jsou však na samém začátku.

Zpřesní trasu

Zastupitelé už rozhodli o pořízení nového územního plánu Doksy, který mimo jiné zpřesní úkoly a cíle v souladu se Zásadami územního rozvoje Libereckého kraje. „V této plánovací dokumentaci je stavba obchvatu silnice I/38 Obora uvedena a nový Územní plán Doksy zpřesní vedení trasy obchvatu v souladu se zpracovanou dokumentací EIA," řekla vedoucí dokského stavebního úřadu Miluše Duchanová. „Předpoklad pořizování nového územního plánu je zhruba tři roky," dodala.

Podle starostky Doks Evy Burešové je stavba obchvatu zatím jen hudbou budoucnosti. „Pro lidi z Obory by to určitě mělo smysl, pro Doksy ale velký přínos nevidím," řekla Deníku.

Most i křižovatka

Podle dokumentace má přeložka měřit přes šest kilometrů. Má na ní vyrůst také jeden most a jedna mimoúrovňová křižovatka. Právě tyto stavby výrazně naruší krajinný ráz.

Na obchvat by se měli řidiči jedoucí od České Lípy napojit už před první odbočkou do města u čerpací stanice Benzina. Podle studie pak trasa obchází západně průmyslový areál a vede pět kilometrů ve volném terénu. Mezi Oborou a obcí Okna by pak měla vést nad železniční tratí Jedlová Bakov nad Jizerou a silnici II. třídy číslo 273. Na hranici katastrálních území Oken a Žďáru se pak obchvat napojí na stávající silnici I/38.

Podle studie zůstane zachován stávající obchvat Doks, drtivá většina řidičů jedoucí ve směru Česká Lípa Mladá Boleslav (a naopak) by však měla využívat novou přeložku. Uleví se tak nejen obyvatelům Obory, ale i lidem bydlícím v okrajové části Doks. V neposlední řadě bude bezpečnější také hlavní křižovatka u Doks silnic I/38 a II/270.

„Vyřešení stávajícího nevyhovujícího stavu na silnici I/38 při průjezdu zastavěným územím Obory a okrajovou částí Doks bude mít pozitivní vliv na plynulost dopravy, bezpečnost projíždějících vozidel. Navržená aktivní varianta vyřeší jeden z hlavních problémů stávajícího stavu a tím je hluk z dopravy. Dílčí negativní dopady v průběhu výstavby budou na přijatelné úrovni. Celkový vliv na obyvatelstvo je pozitivní," stojí ve studii.

Dvakrát tolik aut

Důvodem pro stavbu je i výhled na hustotu dopravy v následujících letech. Zatímco v roce 2005 byla podle celostátního sčítání dopravy na úseku silnice I/38 Jestřebí Doksy intenzita silničního provozu 9 283 vozidel denně, na úseku Doksy Bělá pod Bezdězem 6 895 vozidel denně a na silnici II/270 v úseku Dubá Doksy projelo průměrně 2 120 vozidel denně, v roce 2040 má být podle odhadů ve všech úsecích takřka dvojnásobný provoz.

Podle studie stavba nezasáhne a ani nebude mít vliv na zvláště chráněná území. Zasahuje sice do lokálního biokoridoru vedeného po Robečském potoce, který je dle zákona významným krajinným prvkem, přeložka ho však překoná mostem v délce 130 metrů a ve výšce asi osmi metrů.

„Tím dojde k výraznému zmenšení vlivu na Robečský potok a především jeho nivu, přilehlou lesní zeleň a celkově na významný krajinný prvek. Výstavbou nebudou ovlivněny ani prvky soustavy Natura 2000," stojí ve studii.

Životního prostředí se stavba dotkne minimálně, naruší ale krajinný ráz, a to především díky mimoúrovňové křižovatce a mostu. „Do konfliktu s krajinným rázem se (stavba) dostává na konci úseku, kde průchod stavby jižně od k.ú. Obora ovlivní nejen harmonické měřítko, ale také zasáhne do estetických hodnot a prostorových vztahů. Zásah je hodnocen v tomto úseku jako středně silný," píše se ve studii.

Veřejné projednávání dokumentace a posudku se koná 12. února od 15:00 ve společenské místnosti domu s pečovatelskou službou v Doksech.