Kraj se bouří proti konci letecké záchranky. Nahradily by ji vrtulníky z Ústí

Ke zraněnému cyklistovi, který zůstal zaklíněn v těžko přístupném terénu Jizerských hor, se snáší vrtulník letecké záchranky Libereckého kraje. Posádka podchlazeného a potlučeného muže umisťuje do podvěsu a převáží na místo, odkud jej dopravuje do nemocnice. Jen loni provedla krajská záchranka s pomocí letecké služby na 550 zásahů, z toho 15 v těžko přístupném terénu, kde se s pomocí speciálně vycvičených týmů spouští ke zraněnému člověku po laně.

Od ledna 2021 už mohou být podobné zásahy minulostí. Ministerstvo zdravotnictví totiž v polovině října vypsalo nové výběrové řízení na provoz leteckých záchranek. Podle něj by se měly základny redukovat. Nově už případný provozovatel také nemusí zajišťovat vybavení vrtulníku pro speciální záchranné akce pomocí slaňování po laně. Tím se fakticky ruší činnost speciálních týmů cvičených hlavně pro horské terény. Kromě toho se záchrana těžce zraněných může také protáhnout o desítky minut, než na místo dorazí vrtulník z Prahy, Hradce Králové nebo Ústí nad Labem.

Cyklista, který se ztratil v Jizerkách, je naživu. V lese strávil dva dny

Proti záměru ministerstva se ostře ohradilo vedení Libereckého kraje, který je zřizovatelem krajské záchranky. Hejtman Martin Půta (SLK) se na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) dokonce obrátil dopisem, v němž mimo jiné resortu vytýká, že rozhodl podle modelu „o nás bez nás“.

„Nikdo to s námi nekonzultoval“

„Nesouhlasím s omezením či dokonce vyloučením této činnosti, protože by došlo k zásadnímu snížení dostupnosti a kvality neodkladné péče všem, kteří ji na území Libereckého kraje potřebují. Za hlavní selhání považuji to, že s námi, jakožto se zřizovatelem zdravotnické záchranné služby, podmínky tendru předem nikdo nekonzultoval. Náš názor by tak odpovědní úředníci znali ještě před vyhlášením výběrového řízení,“ uvedl v otevřeném dopise hejtman.

Připomněl, že kraj jako zřizovatel ročně do provozu krajské záchranky včetně letecké služby ročně dává stovky milionů korun a v současné chvíli také připravuje rozsáhlou modernizaci výjezdového stanoviště a zázemí letecké záchranné služby na libereckém letišti. „Nerozumím proto tomu, když speciální službu, která stojí 250 tisíc korun, což je ve srovnání s krajskými náklady výrazně nižší částka, nechce ministerstvo hradit,“ upozornil Půta.

Záměr ministerstva zrušit speciálně cvičené týmy nechápou ani ti, kterých se bezprostředně dotýká. Tedy sami krajští záchranáři. „Máme jako jedni z prvních vycvičené týmy, děláme to od roku 1997 a umíme to! Nerozumíme tomu, a proto jsme rádi, že se za nás náš zřizovatel postavil, to je pro nás v tuto chvíli to nejdůležitější,“ řekl jejich mluvčí Michael Georgiev.

Dráhy v Libereckém kraji zavřou pět pokladen, Arriva jich sedm otevře

Na otázku, proč tedy ministerstvo ke kroku přistoupilo, ale odpovědět nedokáže. Stejně jako krajští politici, podle kterých podmínky nového tendru vrací záchranářství o 20 let zpět.

Resort přesto prostřednictvím své tiskové mluvčí Gabriely Štěpanyové tvrdí, že péče podle nových podmínek bude zajištěna v dostatečné kvalitě. „Rozložení základen v zadávací dokumentaci zakázky garantuje plošnou celorepublikovou dostupnost speciálních záchranných prací. V případě Libereckého kraje dochází k výraznému překryvu dostupnosti těchto činností vrtulníky z Hradce Králové, Ústí nad Labem či Prahy, proto po zvážení všech faktorů expertní komise rozhodla, že pro stanoviště v Liberci nebudou tyto činnosti požadovány. Akutní lékařská péče v hůře přístupném terénu je totiž v libereckém regionu dostatečně zajištěna ze strany sousedních základen,“ reagovala mluvčí.

S tím ale zástupci kraje nesouhlasí. „Liberecký kraj kvůli svým geografickým podmínkám letecké specialisty potřebuje. Řada míst je zde špatně dostupná pozemní cestou. Naši obyvatelé by podle podmínek tendru byli nuceni na lékařskou pomoc čekat o desítky minut déle. S tím zásadně nesouhlasíme a je to pro nás naprosto nepřijatelné,“ odmítl argumenty ministerstva náměstek hejtmana pro zdravotnictví Přemysl Sobotka.

Zásadní je znalost terénu

Kriticky se na chystané změny dívá i René Mašín, náčelník Horské služby Jizerské hory, která s leteckými záchranáři úzce spolupracuje. Upozornil na další faktory, které mohou negativně ovlivnit záchranu zraněných v horách. „Velký problém může být například neznalost terénu. Nehledě na to, že v případě inverze v Praze nebo v Hradci nemusí vrtulník vzlétnout, ačkoliv tady na horách bude jasno,“ upozornil. Ministerstvo přitom přesto tvrdí, že podmínky tendru konzultovalo s širokou expertní skupinou těch nejlepších odborníků.

FOTO: Český červený kříž slaví výročí výstavu ve vestibulu krajského úřadu

Podle hejtmana Půty je omezení speciální záchranné práce plošně v rámci celé republiky špatné a krátkozraké rozhodnutí. „Ti, kteří takto rozhodli, by měli vyjet z Prahy do našeho kraje, aby zjistili, jak je členitý a jak často je kvůli jeho rozmanitosti třeba speciálních záchranných činností,“ zdůraznil. „Pokud by ministerstvo trvalo na svém, jsme připraveni za zachování speciálních záchranných prací při Letecké záchranné službě v Libereckém kraji bojovat,“ dodal.

Resort připouští, že by svůj postoj ke zdejšímu specifickému regionu mohl za určitých podmínek zmírnit. „V případě, že Liberecký kraj bude mít zájem na smluvním zajištění tohoto typu zásahů s vybraným provozovatelem vrtulníku nad rámec smlouvy mezi ministerstvem zdravotnictví a provozovatelem vrtulníku, bude tato možnost povolena,“ uvedla v odpovědi na otázku možné výjimky pro Liberecký kraj mluvčí Štěpanyová.