Kliknutím zvětšíteStačí malá chvíle nepozornosti nebo vadný elektrospotřebič a neštěstí je hotové. Když se k tomu přidá ještě pohybové či mentální omezení, je situace dvojnásob složitá.
Před necelými dvěma lety ji zažili obyvatelé domu s pečovatelskou službou v Liberci, kde začalo od rychlovarné konvice hořet v bytě vozíčkáře. Naštěstí byla tou dobou v bytě pečovatelka, která okamžitě volala hasiče. Právě to bylo podle ředitelky Centra sociálních služeb v Liberci Lenky Škodové důvodem, proč se požár nerozšířil a nikdo ze starých či postižených lidí nepřišel o život. Hasiči museli pouze evakuovat 22 osob do přistavených autobusů V komplexu se 170 bytovými jednotkami obývají značnou část právě lidé upoutaní na invalidní vozík.
DOHLÍŽÍ BEZPEČÁK
Bezpečnostní opatření jsou na místě. „Každé sociální zařízení by mělo mít svého 'bezpečáka', čili preventistu, který pravidelně dohlíží na to, zda je volný přístup k evakuačnímu výtahu, aby si lidé třeba nezastavěli chodby nábytkem a stolky na květiny. U nás taková služba funguje perfektně, ale ani tak se podobnému nebezpečí nedá předejít,“ vysvětlila Škodová.
Ještě přísnější pravidla panují v městských zařízeních pro pobytové služby, například v režimu odlehčovací služby nebo domova důchodců. „Samozřejmostí jsou protipožární dveře, volné evakuační východy a hodně nám pomohla stálá, 24hodinová služba,“ doplnila ředitelka centra výčet opatření, které se ale liší podle možností a také stáří budov.
Funkční hasicí přístroje, požární hlídka, ale také speciální podložky pro rychlou evakuaci. To vše by mělo chránit například klienty Domova Sluneční dvůr v Jestřebí na Českolipsku. „V každém objektu je nepřetržitá služba 24 hodin denně. Na každém pokoji jsou také protipožární čidla, která ústí do místnosti personálu a jsou napojena i na dispečink. Samozřejmostí jsou funkční hasicí přístroje, které procházejí pravidelnou kontrolou,“ popsal bezpečnostní opatření ředitel zařízení Pavel Kos.
Nácvik evakuace, který by zautomatizoval postiženým lidem, co mají v případě požáru dělat, ale u řady klientů možný není. „Někteří jsou na úrovní tříletých dětí,“ popsal. Pro tyto případy mají v zařízení speciální evakuační podložky. „V nových stavbách, které splňují nejnovější normy, jsou už mnohem širší dveře, takže se dá projet rovnou s celou postelí,“ vysvětlil ředitel Slunečního dvora výhody nedávné transformace zařízení do několika menších prostor.
Nové normy by měly lépe chránit také klienty jednoho z nejnovějších zařízení v kraji, které v Liberci - Vratislavicích provozuje soukromá společnost SeneCura. To je podle manažera Tomáše Černinského povinně vybaveno požární signalizací, jejíž čidlo je v každé z místností včetně pokojů. „V případě požáru čidlo signalizuje polohu požáru na ústředně napojené přímo na dispečink Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje,“ popsal Černinský. K výjezdu hasičů dochází automaticky po hlášení, což snižuje selhání lidského faktoru při poplachu a následných zmatcích. Samozřejmostí je podle něj požární rozhlas, vnitřní hydranty, hasicí přístroje a protipožární dveře.
Hůř jsou na tom starší budovy, které řadu nejpřísnějších norem splňovat nemusejí. „U nás byla nejnovější budova kolaudována v roce 2005, takže v pokojích s nejtěžšími klienty máme kouřová čidla, ale nejsou napojena na pult centrální ochrany,“ zmínil ředitel Jedličkova ústavu v Liberci Vladimír Ptáček. Vzhledem ke členitosti budov a šířkám schodiště se příliš neosvědčily ani evakuační podložky. „Při preventivní akci s hasiči jsme si vyzkoušeli, že nejrychlejší způsob je vynést lidi tak, jak jsou, případně s vozíkem,“ podotkl.
Jedličkův ústav je jedním z osmi zařízení pro lidi s mentálním či kombinovaným postižením, které spravuje Liberecký kraj. Ten také už včera nařídil mimořádné kontroly protipožárních opatření. A to i přesto, že požární kontroly probíhají pravidelně jednou do roka. „Je naší povinností nyní prověřit připravenost domovů pro mentálně postižené z hlediska prevence a zabezpečení při mimořádných událostech,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Svoboda.
CHYBÍ PERSONÁL
Jak ale upozornil ředitel Jedličkova ústavu, alfou a omegou bezpečnosti klientů je personál. A toho není právě nadbytek. Náklady na provoz zařízení včetně mzdových nákladů přitom rok od roku rostou. Pro letošek žádal Liberecký kraj na provoz všech svých zařízení sociální péče od ministerstva práce a sociálních věcí necelou miliardu korun. „To zahrnuje i plánované navýšení mezd,“ upozornil mluvčí kraje Filip Trdla. Loni musel ale kraj vyjít s částkou o zhruba 330 milionů nižší. Jen na provoz zmíněných osmi zařízení pro lidi s mentálním postižením dává kraj ze svého rozpočtu ročně 38 milionů.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
