Lidé ve vás vidí zloděje. Není dne, abychom tu neřešili nějakou „českou" krádež. Kriminalita zhoršuje vztahy mezi našimi národy.
To jsou úryvky z výpovědí starostů německých příhraničních měst v unikátním projektu, který se snažil zmapovat, zda má příhraniční kriminalita vliv na xenofobii. Na české straně se projektu účastnily také Nový Bor a Krompach z Českolipska. Projekt, který prováděl institut Iurmo, jehož zakladatelem je Svaz obcí a měst ČR, přinesl velmi zajímavé poznatky.
Těžko pro pachatele vymáháme tresty
Autoři je všechny shrnuli do více než třicetistránkové studie. Podle ní se nebezpečně rychle zhoršuje obraz České republiky u našich severních sousedů. „Češi jsou často skuteční či domnělí pachatelé příhraniční kriminality v Německu. Ačkoliv není tento následek tak fatální jako spáchané trestné činy, poměrně výrazně ovlivnil vztah mezi Čechy a Němci," zjistili autoři studie.
Zahrnuli do ní například rozhovor s Verenou Hergenröderovou, starostkou saského pohraničního dvojměstí Ebersbach-Neugersdorf. Podle ní německá veřejnost velmi negativně vnímá, že cizinci, zejména Češi, se velmi často a úspěšně vyhýbají potrestání za své přečiny v příhraničí.
Příhraniční kriminalita v Sasku - fakta• Liberecký kraj má se Spolkovou republikou Německo hranici v délce 24 kilometrů.
• Na hranici Saska s ČR a Polskem policisté v roce 2013 zaznamenali 23 523 trestných činů. Na německo-české hranici jich bylo registrováno 8 555, což představuje oproti roku 2012 snížení o 7,9 %.
• Nárůst kriminality byl v roce 2013 zaznamenán u drogových trestných činů, jejichž počet činil 9 408. Polovinu z nich tvořily delikty spojené s amfetaminem, resp. metamfetaminem, látkou obsaženou i v pervitinu. Oproti roku 2012 došlo k nárůstu o 6 procent.
• Každý devátý pachatel trestného činu pocházel z ČR, ze sousedního Polska dokonce každý šestý. V případě českých státních občanů to znamená 1 221 pachatelů, což znamená meziroční snížení o 6,4 %.
„Osoba jiné než německé národnosti může být u nás dána do vazby jen za určitých okolností, které policisté získávají z policejních rejstříků. Pokud tyto okolnosti nenastanou, je osoba propuštěna na svobodu, neboť nebyl shledán vazební důvod. O trestu rozhoduje soud v Žitavě, a pokud osoba není ve vazbě a k soudu se nedostaví, trestu v podstatě unikne," zmínila starostka dvojměstí Hergenröderová.
Starosta Oybinu Hans-Jürgen Goth zase v průzkumu uvedl, že by pomohlo, kdyby Češi nebo Poláci, kteří se dopustí v Německu trestného činu, měli napříště zákaz vstupu do země. Také Goth si stejně jako starostka z Ebersbachu stěžoval na to, že pokud není trestný čin nebo přestupek na německé straně vyřešen na místě, je sankce téměř nevymahatelná a pachatelé nepostižitelní.
Studie pouze nemonitorovala současný stav, ale snažila se také přinést návrhy, co se má zlepšit. „Jak změnit paušalizaci Čechů jako zlodějů v očích Němců?," ptají se autoři studie. „Jednou z možností je šíření osvěty o pravdivých údajích z policejních statistik. Takovýmto údajem může být skutečnost, že dnešní situace není horší než před vstupem ČR do Schengenského prostoru."
Vyvěsili vlajku na počest Havla
Nutno dodat, že celá řada oslovených starostů nekomentovala vztahy mezi Čechy a Němci jen negativně. Dva starostové úplně odmítli, že by se Němci chovali k Čechům s xenofobními projevy, ostatní připustili, že je to možné jen v ojedinělých případech. Primátor Žitavy Arndt Voigt doslova řekl: „U nás není nikdo, kdo by chtěl znovu stavět hranici."
Starosta Großschönau (město, které úzce spolupracuje s Novým Borem) Frank Peuker řekl, že ve vztahu mezi Němci a Čechy převažují pozitivní aspekty. A jako příklad uvedl prosinec 2011, kdy radnice v Großschönau v době úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla vyvěsila českou vlajku.
„Vyvěšení vlajky vnímali naši obyvatelé sice s prvotním údivem, avšak s opravdovým pochopením."
