Plameny šlehaly i několik metrů vysoko. Když je zpozorovali obyvatelé sousedních domů, zděsili se, že se požár rozšíří i na další domy, a zavolali hasiče. Ti oheň uhasili. Obyvatelé města vtrhli do spáleniště a rozkrádali, co se dalo.

Tak v České Lípě, městě s bohatou židovskou komunitou a čtvrtí, probíhal zánik místní synagogy. Plamenům, které ji zachvátily 10. listopadu 1938, se stavba v maurském stylu ještě za pomoci hasičů dokázala ubránit.

Druhý den 11. listopadu 1938 kolem osmé ráno ale přívrženci nacistů oheň znovu rozpoutali tak, že se už hašení pokládalo za marné. Židovská synagoga v České Lípě byla zničena. Dnes uplynulo od této události na den přesně 75 let.

V takzvané Křišťálové noci zachvátily plameny také další synagogy na území dnešního Libereckého kraje v Liberci a Jablonci nad Nisou. Českolipská synagoga z nich byla nejstarší.

close Českolipská synagoga v roce 1928. zoom_in „Od této rasy se brzy očistíme…"

„Ze synagogy zbyly jen trosky zdí. Starosta města Josef Turner ohlásil do norimberské redakce časopisu Stürmer, že město Česká Lípa, kdysi silně požidovštělé, správně pochopilo židovský problém a brzy bude od této rasy očištěno," popsala události po vypálení českolipské synagogy Marie Vojtíšková ve své publikaci Židé v České Lípě. Později byly trosky synagogy nejprve rozmetány trhavinou a zbylé části strženy a srovnány se zemí. A s notnou dávkou cynismu dostala ulice jméno právě po židobijeckém plátku, který zničení synagogy zvěstoval Stürmergasse.

Honosná českolipská synagoga byla postavena z iniciativy místní židovské obce v 60. letech 19. století.

Základní kámen byl slavnostně uložen dne 17. dubna 1863 za účasti smíchovského rabína Dr. Samuela Becka, autora projektu Ing. Josefa Goldbacha ze Zahrádek, českolipského stavitele Eduarda Posselta, purkmistra města Antona Zinka a mnoha dalších významných osob. Stavba synagogy trvala něco přes rok.

Tajemný pomník V roce 2008 se do České Lípy zřejmě po více než 60 letech vrátila pamětní deska upomínající na Křišťálovou noc v České Lípě. Zajímavé je, že se vůbec neví, kdo a kdy ji nechal vyrobit a zda na místě vypálené synagogy vůbec někdy stála. Desku v roce 2007 objevil v Novém Boru v domě po bývalém kameníkovi Petr Horňák z Hořic. Díky němu se vrátila do České Lípy. Stojí v ulici U synagogy.

Slavnostní vysvěcení bylo naplánováno s okázalou slavností na 23. září 1864.

Stavitel synagogy Eduard Posselt je mimochodem také autorem domu pro někdejší hotel Beránek na českolipském náměstí (dnes tu sídlí Reiffeisen banka) a autor přestavby přízemí českolipské radnice.

Křišťálová noc se stala základem pro další nacistickou šikanu a vybíjení Židů. Výstižně to v roce 2009 při návštěvě Nového Boru popsal spisovatel Arnošt Lustig.

„Nejdřív vyháněli lidi ze zaměstnání, pak je vyháněli z bytů a zabavovali majetek. Tvrdili, že Židé páchnou, neumějí pracovat a nehodí se do žádné země a naopak že se chtějí zmocnit celého světa. Vraždili deset tisíc lidí denně jenom v Osvětimi, deset tisíc lidí za noc. A to byli lidé, kteří tam byli se mnou a příští den už nebyli. Na to se nedá zapomenout," vzpomínal Lustig.

Židovské osídlení České Lípy má poměrně staré kořeny, nejstarší písemná zpráva pochází z roku 1529. Ve větší míře se Židé v České Lípě začali zabydlovat okolo roku 1570.

Židé měli v Lípě svůj špitál i lázeň

Od poloviny 18. století tvořili Židé vysoké procento českolipských obyvatel, nejvíce asi 12 % okolo poloviny 19. století.

Obec v té době vlastnila synagogu, hřbitov, talmudickou školu, špitál a ženskou lázeň. Při obci působily spolky pohřebního bratrstva Chewra Kadischa, ženský spolek Benoth Zijon, pěvecký spolek Harmonia a spolek pečující o nemocné Bikur Cholim.

Atentát na radu Ratha • Křišťálová noc je protižidovský pogrom, který se v Německu odehrál v noci z 9. na 10. listopadu a v anektovaném Rakousku a v obsazeném českém pohraničí (Sudetech), včetně České Lípy,  v noci z 10. na 11. listopadu
• Záminkou se stal pařížský atentát mladého polského Žida Herszela Grynszpana. Před Hitlerem emigroval do Francie a když dostal zprávu o nelidském utrpení svých rodičů, rozhodl se na to upozornit tím, že zastřelí německého velvyslance v Paříži. „Netrefil se a nedopatřením zasáhl velvyslaneckého radu Ernsta Ratha, který dokonce ani nebyl žádným protižidovským fanatikem," popsala Marie Vojtíšková ve své knize Židé v České Lípě. Jako odvetu vyvolali nacisté do té doby největší protižidovské bouře. Rozbíjeli výkladní skříně židovských obchodů, chytali Židy a surově je mlátili a odvlékali do věznic, vyhrožovali jim. A zapalovali synagogy.