Les, jež protíná turistická stezka po takzvané Staré pražské cestě mezi nádražím v Jedlové a Novou Hutí u Svoru na Českolipsku někteří zprvu ani nepoznávali. Tam, kde ještě nedávno stál vzrostlý smrkový les, zůstaly na řadě míst mýtiny a rozježděná cesta. „Je to hrozný pohled, katastrofa. Lesy nám tady mizí před očima. I proto jsme na tuto akci přišli, abychom aspoň trochu přispěli ke zlepšení,“ poznamenala Hana, která na akci pořádanou Lesy ČR vzala i svá vnoučata.

Kromě několika stanovišť s osvětou týkající se péče o les, využila hlavně možnosti vlastnoručně vysadit na holinách, které tu po vykácených smrcích zůstaly, nové stromky. Pro drobné sazenice ani ne čtyřicet centimetrů vysoké, dobrovolníci nejprve museli pomocí lesnického krumpáče novému stromku vykopat díru. Přitom se ale vypořádávali i s kořeny starých stromů, které po těžbě na mýtinách určených k novému zalesnění zůstaly.

Podzimní jinotaj.
Kouzlo a barvy podzimu. Fotografové zaostřili na podzimní Jizerky

Jak přiblížil Zdeněk Štefl z Lesů ČR, který Den za obnovu lesa v Libereckém kraji koordinoval, bylo jen pro tři stanoviště u Svoru připraveno 40 tisíc sazenic.

„Budou se sázet hlavně buky a jeřáby, máme připravené také jedle a modříny. Každý si může zasadit libovolný počet stromů, nijak to omezovat nebudeme. Uvidíme, kolik se jich nakonec podaří vysadit,“ nechtěl předvídat Štefl, který ale předpokládal, že ze všech 40 tisíc stromků přeci jen nějaké zbudou. S některými školami v regionu proto má na další dny domluvené menší akce, kde se žáci sami do sázení stromů zapojí.

Kalamita v Lužických horách

Kůrovcová kalamita Lužické hory podle lesníků postihla naplno. Probíhá tu proto rozsáhlejší těžba, než by na tomto území měla standardně být. V rámci spolupráce se správou chráněné krajinné oblasti Lužické hory však nechávají lesníci na mnoha místech stát i některé suché a v podstatě už mrtvé stromy. Právě soušky mají do budoucna zajistit lepší mikroklima a lepší podmínky pro růst budoucího lesa. Zároveň ale suché stromy představují riziko nepředvídatelného pádu. I proto by si návštěvníci lesa, především houbaři, kteří nechodí po vyznačených trasách, měli dát větší pozor na místech, kde je suchých stromů více.

V lokalitě okolo vrchů Stožec a Konopáč je nyní ještě mnoho smrků zasažených kůrovcem, které je potřeba co nejrychleji vykácet a odvézt dalšímu zpracování. Těžba tam proto bude probíhat i v dalších týdnech. Kromě moderní techniky v podobě harvestorů lesníkům při práci stále pomáhá i tradiční koňská síla.

A právě ukázky lesní práce s koněm v sobotu patřily mezi nejvíce atraktivní. Se svým Benem přijela z Hrádku nad Nisou do lesů u Nové Huti Alena Skalická. S urostlým chladnokrevníkem by se koně, kteří se prohánějí jen po závodních dráhách, mohli v lese jen těžko měřit. Kulatinu v podobě několik metrů dlouhého smrku zaháknutou v popruzích ze svažitého a nerovného svahu zvládl se svou chovatelkou přepravit k cestě během pár vteřin.

Okresní soud, ilustrační fotografie.
Žena způsobila svým fenám ukrutná muka. Z jedné zbyla jen ohryzaná kostra

Koňská kopyta se na rozdíl od traktorů dostanou v lese v podstatě kamkoliv a nezpůsobí přitom téměř žádné škody.

„Než se kůň naučí v práci v lese a povely, záleží především na jeho povaze. Je to otázka zhruba tří měsíců. Učit se začínají postupně ve třech letech. V pěti je ale teprve schopen opravdu začít pracovat, pokud by to bylo dříve, mohl by si poškodit klouby,“ vysvětlila Alena Skalická s tím, že kůň i člověk k sobě musí mít především důvěru.

Den za obnovu lesa, který se v sobotu konal v každém kraji Česka, nabídl u Svoru také další aktivity. Zájemci se také dozvěděli, jak a proč se měří vytěžené dřevo, proč jsou v lese důležití dravci – například sovy, nebo proč a jak se sbírají semena, ze kterých pak vzejdou nové stromy. Svojí činnost tu představila také Střední lesnická škola ze Šluknova.