Tůň, kterou si oblíbili například skokani štíhlí, vznikla vlastně náhodou na místě vybagrované a později zavežené nelegální skládky. Podmínky umožnily vznik biotopu, který se stal zázemím chráněných druhů obojživelníků.

„Tým zpracovávající dokumentaci EIA spolu s investorem zadal odborníkům hydrogeologický a biologický průzkum, jehož cílem bylo nalézt co nejblíže vhodnou lokalitu s podobnými podmínkami, která by dala základ stávající tůňce a následně společenstvu,“ uvedl Bohumil Hercík, vedoucí organizační složky Polyvanced.

Odborníci skutečně doporučili místo, které vyhovuje. Pozemek patří městu a je od původní tůňky vzdálený padesát metrů. Českolipští zastupitelé s přemístěním souhlasili.

Zdeněk Vitáček, zoolog a ředitel českolipského muzea doporučil toto území. „Umožní přirozenou a samovolnou migraci zvláště chráněných druhů obojživelníků ze stavbou zabraných lokalit.“

Vybudováním nové nádrže vznikne vodní plocha s mokřadem. Obojživelníci z ohrožené lokality tak budou mít možnost přirozeným způsobem migrovat na nové místo. Jak ale doporučil Zdeněk Vitáček, je možné začít stavět až poté, kdy bude nová tůňka připravená.

Podmínky zoologů:

– tůň musí být menších rozměrů bez odtoku, max. 7 x 14 metrů
– optimální hloubka 1,5 metru
– členitá s pozvolným klesáním břehů
– pro skokana štíhlého je vhodné vybudovat několik lagun v nádrži