Začínající žurnalisté obsadili v uplynulém týdnu hájenku v Radvanci na Českolipsku. V rámci projektu Lanterna futuri se tak studenti tří zemí učili společně základům žurnalistiky.
Týdenní žurnalistické dílny, se zúčastnilo přibližně deset mladých studentů ze tří zemí. Českolipští studenti gymnázia pracovali na svých novinářských prvotinách ve spolupráci se studenty z Německa a Polska.
„V rámci projektu Lanterna futuri pořádáme workshopy z různých oblastí. Na žurnalistiku jsme se však v Radvanci dostali až nyní a mohu říci, že takový zájem a takový zápal, jaký předvedli všichni zúčastnění, jsem opravdu nečekala,“ řekla jedna z organizátorek akce Petra Sochová z Euroregionálního centra Lemberk.
Studenti pracovali celý týden pod vedením zkušených redaktorů. Na psaný text dohlížel nezávislý redaktor Jan Linka a nad rozhlasovými reportážemi převzal dohled redaktor Českého rozhlasu Martin Benda, který slova organizátorky Petry Sochové potvrzuje.
„Studenti byli úžasní. Nevěřil jsem, s jakou vervou dokáží pracovat. Nechávali jsme jim v jejich práci volnost a oni ji využili v plné míře.“ řekl Martin Benda. „Nejen že se naučili základům novinářské profese, ale hlavně se naučili pracovat v mezinárodním týmu. V dnešní době je to pro ně obrovská zkušenost,“ dodal.

Studenti se do práce vrhli skutečně s vervou a na svou práci mohou být náležitě hrdí.
Rozdělení do několika skupin se rozeběhli do okolí Radvance a hledali zajímavosti, které ve svých novinářských začátcích představí veřejnosti. Úkol to nebyl jednoduchý. Obec Radvanec na Českolipsku není nejzajímavějším místem v kraji. I přesto dokázali studenti svá témata najít a vytvořit tak zajímavé články i rozhlasové reportáže.


Jedním z témat pro studenty byl život v domově důchodců ve Sloupu v Čechách.


Je život na růžovém zámku opravdu tak růžový?
„Starý barokní zámek s krásnými sochami v průčelí a za ním rozsáhlý park a spousta zeleně. Obrázek jako z nějaké bajky. Bohužel, pohádkový je pouze vnějšek. Uvnitř probíhá reálný život, jemuž vládne nemoc a utrpení. V současnosti se v těchto budovách nachází domov důchodců, jehož jednu část obývají nemocní s alzheimerovu chorobu nebo demencí.“


Další skupina studentů se pustila do zcela odlišného žánru. Rozhovor s místní obyvatelkou, sudetskou Němkou Annemarií Wünschovou pojali také velmi zajímavě a osobitě.


Jsem prostě typický člověk!
Sudetská Němka Annemarie Wünschová žije od narození v Čechách a svou vlast neopustila ani po skončení druhé světové války. Tato dvaasedmdesátiletá činorodá důchodkyně jede klidně na cestu do Jižní Afriky, když jde o umění. Její podmalby na skle s biblickými a řemeslnými motivy fascinují i obyvatele černého kontinentu.


Jiná parta studentů skloubila dohromady vyprávění, úvahu, fejeton a mnoho dalších žurnalistických a slohových žánrů.


Po čem vedou naše kroky?
Sedím v chatě Hájenka, jen kousek cesty za Radvancem. Na této samotě na kraji lesů vládne jen ticho a pohoda. „Stávám se pomalu závislý na zde panujícím klidu. Je to pro mne místo, kde mohu opravdu relaxovat a kde se uvolním,“ takto zhodnotil místní atmosféru jeden z dočasných obyvatel Hájenky Jan Linka, žurnalista z Prahy.
I další studenti balancovali na hraně mnoha různých žánrů. Popis, vyprávění i reportáž zahrnuli ve svém článku o chovu fríských koní.


Největší chov fríských koní
v Čechách
Miron Pazourek je vysoký, štíhlý muž. Již tři roky vede chov koní v českém Radvanci.
Největší fríský hřebčín v Čechách se na první pohled nezdá být nijak veliký.
U vchodu do dvora se nachází okrouhlé lonžovací cvičiště, na němž koně běhají v kruhu uvázáni na dlouhém provaze. Naproti cvičišti, na kraji lesa stojí dřevěný domek, ve svahu po ním se nacházejí rozlehlé výběhy s přístřešky pro koně.


Rozhlasové reportáže
Rozhlasových reportáží se chopily dvě skupiny studentů a pro svou práci si vybraly neméně zajímavá témata.
Na zvídavé otázky odpovídal obyvatel Radvance, který už několik let žije mimo civilizaci v maringotce, a další začínající reportéři vyzpovídali kastelána ze sloupského skalního hradu.

Celé články od studentů najdete zde