Manželé Jaroslava a Václav Novákovi žijí bok po boku pětašedesát let, jsou šťastní, že mají jeden druhého a na den, kdy se seznámili, vzpomínají dodnes jako na ten, kdy poznali to, nač mnoho lidí nevěří lásku na první pohled. Jak to dokázali?„Nebylo to jednoduché, měli jsme moc problémů, ale vždycky jsme je společně vyřešili. Nejdůležitější je vzájemné porozumění," prozrazuje recept na šťastné manželství paní Jaroslava Nováková.

Řekly to za ně zamilované oči

Pětaosmdesátiletá žena, jejíž vitalitu by jí mohla leckterá mladší dáma závidět, vedla po většinu života domácnost pevnou rukou, společně s manželem vychovali tři syny a dceru.

Manželský život, tehdy před pětašedesáti lety, začali od úplné nuly. „Když jsme se brali, já neměl nic a mamina jen peřinu," vzpomíná s úsměvem Václav Novák. Ve svých pětadevadesáti letech už velmi špatně chodí, ale myšlenky i vzpomínky mu hlavou proudí doslova o sto šest. Pohled na spokojený pár, který jeden druhému svírá pevně dlaně, je přitom nezapomenutelným zážitkem. O to větší, když panu Václavovi zajiskří oči při vzpomínce na osudný Nový rok. Obrázky, které už dávno patří minulosti, v tu chvíli totiž ožívají jako by to bylo včera.

„Já jsem tam seděl, trochu jsem se nudil, poslouchal muziku a navečer přišla. NĚCO vstoupilo do sálu," zdůrazňuje pan Novák. „Mamina mě neznala, já neznal ji. Podívali jsme se na sebe, všechno za nás řekly oči," pokračuje.

Náhoda vystřídala náhodu, když později ten samý večer měli společnou cestu do šatny i domů. Své životní příběhy si později stačili vypovědět během hodinové procházky večerním Cvikovem. Jestli měla tehdy paní Jaroslava šaty podle poslední módy nebo cokoliv jiného, si pan Václav nevzpomíná. „Já viděl jen ty oči a štíhlost," říká.

Zato paní Jaroslava ví velmi dobře. „Byly to takové hnědé vypasované šaty, ale ty jsi viděl jenom mě," doplňuje hbitě svého muže. „Co jsem nosila na sobě, manžela začalo zajímat až když jsme byli svoji. Vždycky něco viděl ve výloze a tvrdil, že si to určitě musím koupit," směje se.

„Kamenní manželé" se zapíší do kroniky

Oslavu významného životního jubilea manželů Novákových pojali v Jablonném v Podještědí velmi důstojně. Obřad na radnici, kterému přihlížela početná rodina Novákových, byl mimořádný mimo jiné i proto, že šlo o první kamennou svatbu v historii města. Připomněl to nový starosta Jablonného v Podještědí Jiří Rýdl.

„Šedesát pět let uběhlo a vy máte svou ženu stále rád, tak jako ona vás. Není opravdu běžné, aby toto jubileum slavilo mnoho občanů, neboť pětašedesát let manželského soužití je dlouhá doba," hovořil starosta, který také prozradil nejdůležitější milníky ze života „kamenných" svatebčanů. Ti se poté zapsali do pamětní knihy města. Manželé Novákovi si obřad užívali z pohodlí židlí usazení naproti pódiu v obřadní síni. Jejich významnou životní událost jim zpestřily řadou vystoupení děti z místní základní i mateřské školy. Dětské hlásky vyvolaly dojetí.

„Ta upřímnost a láska, která z nich vyzařovala. Bylo to skutečně kouzelné, byli jsme překvapení. Je to ironie, ale budu mít vzpomínku do konce života, i když už ho nebude dlouho. Moc hezky to připravili," pochvalovali si manželé Novákovi po skončení zhruba hodinového obřadu.

pan Václav Novák

• se narodil 29. září 1919 v Hořovicích

• vyučil se pekařem a dálkově vystudoval policejní školu

• v roce 1973 v hodnosti majora odešel od bezpečnosti a až do důchodu pracoval ve velkoskladu potravin v Ústí nad Labem

se zálibou se věnuje četbě, historii a práci na počítači

paní Jaroslava Nováková

• se narodila 27. dubna 1929 v Lysé nad Labem

• v Praze se vyučila švadlenou a od roku 1949 pracovala v Severce Cvikov

• jako vdaná matka dvou dětí absolvovala zdravotnickou přípravku, poté pracovala v jeslích, později jako vedoucí v čistírně oděvů

• se zálibou se věnovala práci na zahradě, pečuje o manžela a domácnost