Nejvyšší metu si z Mistrovství světa psů francouzských plemen přivezla Lenka Gahlerová, která pracuje jako psovod u Městské policie v České Lípě. Ve službě ji doprovází mladý pes Lancelot, rodem ze služebního francouzského plemene beauceron (čti „boseron“). Mistryní světa se teď ale stala s tříletou fenou stejné rasy a neméně vznešeným jménem Ariane Esprit de la Croix.

Lze stručně popsat co závodníci na takovém mistrovství světa předvádí, co musí zvládnout?
Soutěží se ve třech kategoriích, podle obtížnosti. K základním disciplínám patří stopa, poslušnost a obrana. Zkouší se i tzv. odložení za pochodu nebo dlouhodobé odložení. Prověřuje se ovladatelnost psa, aportování včetně překonávání překážek. Těžkou zkouškou vždy je i test s nárazovou střelbou poblíž psa. Ve Francii dokonce stříleli hned pět kroků za psem a ten se nesmí leknout, nesmí reagovat ani na jiné cizí podněty, jen se dokonale soustředit a poslouchat pána.

Jak se všemu naučí?
Jsou za tím hodiny a hodiny tréninku. Na cvičišti jsme čtyřikrát týdně. A k tomu ještě trénujeme „stopy“. Je to dost náročné, časově určitě.

Byla už vaše fena na podobných soutěžích?
Vloni na mistrovství republiky, kde jsme byli druzí, a nyní ve Francii. Jezdíme, aby se otrkala na klasické kynologické závody po regionu v rámci krajské ligy.

V rámci kolika zemí jste se ve Francii poměřovali?
Kromě domácích Francouzů, jsme tam soutěžili my z ČR, Slováci, Němci, Rakušané, Fin a celkově vyhrál psovod z Maďarska.

Byli Francouzi hodně zklamaní, když „doma“ a u svých doslova národních plemen nevyhráli?
Bylo znát, že jsou soutěživí, plemena si chrání a pro svůj úspěch dělali maximum. Nicméně, nás z Čech tam bylo šest a pět z nás stálo „na bedně“. Naše výprava byla tentokrát opravdu hodně šikovná.

Co vás na francouzském šampionátu zaskočilo?
Spíš šlo o překvapení pro nás Čechy, když tam před a po disciplíně obrana, kdy je každý ze psů řekněme „nabušenej a rozhicovanej“, chce se mu kousat, tak, že se mu pořadatelé dívají do tlamy a kontrolují zuby. Žasli jsme jak normálně sahá cizí člověk vašemu psovi do huby…tak to jsme z toho byli lehce nervózní.

To se porotce nebojí?
No nebojí! My jsme se možná jako psovodi báli mnohem víc než ten člověk, že mu ti naši pejsci něco vyvedou.

Beauceron není obyčejný pes, jak složitá je jeho povaha?
Francouzi o něm říkají, že je to pes na kterého potřebujete ocelovou pěst v sametové rukavici. Je tam třeba 50 procent lásky a 50 procent respektu. Neříkám schválně strachu, ale respektu k vám, protože v nesprávných rukách může být tento pes vážně nebezpečný. Ať už z bázlivosti nebo nadměrné agresivity. Pes musí cítit, že z vás jde ten respekt a vy jste ten vůdce, ale zároveň musí mít neskutečnou lásku. Pak je pro vás schopen udělat cokoliv. Pak bezmezně miluje svého pána a svoji rodinu.

Jak je náročný chov tothoto plemene?
Chovu je nutné věnovat velkou péči, musí se sledovat povaha rodičů, protože mají vrozenou nedůvěru k lidem. V ČR se tady na výběr a starost o povahu hodně dbá, naštěstí. Provádí se zde i tzv. Povahový test, který se skládá ze tří částí. V první je střelba z pistole ráže 9 milimetrů, nikoliv ze startovní pistole, ale rovnou z „devítky“. Pes nesmí reagovat ani bázlivě ani agresivně, měl by zůstat k palbě netečný. Za druhé se musí správně a v klidu měl vyrovnat s útočícím figurantem s dlouhou holí a pes by zase neměl projevit bázlivost, měl by naopak svého pána chránit, protože patří ke služebním plemenům. V třetí části testu s ním jdete do skupinky lidí a on nesmí být agresivní, má mít vyrovnanou povahu.

Může být celoročně venku?
Ano, beauceron s tím nemá problém, já je mám také stále venku.

Beauceron je také prý pes jednoho pána. Souhlasíte?
Ano, bezvýhradně. Mám vlastní zkušenost z domova. Ačkoliv je manžel zkušený kynolog a má 17 let praxe v armádě, kde pracoval s neskutečným množstvím psů, tak realita je taková, že moji psi se s ním sice chodí mazlit, vezmou si od něj občas krmení a na základní věci od něj reagují, když nejsem na zahradě. Jakmile se tam někde mihnu, tak na ně může volat jak chce a oni už neposlechnou a čekají už jen na moje povely. Je to opravdu pes jednoho pána.

Doporučila byste toto plemeno jako rodinného psa?
Není to jednoduché plemeno, málokdo ho zvládne správně vychovat. Rozhodně ho nedoporučuji začátečníkům, nebo lidem, kteří třeba měli doma jezevčíka či pudlíka a zvažují zda si nepořídit beaucerona, to by byla chyba. Tento pes také není psem do paneláku. Potřebuje hodně pohybu, práce, hodně zaměstnat, protože když se začne nudit, tak pak buď ničí věci nebo poškozuje sám sebe.

Také se o nich říká, že mají takzvaně „sloní paměť“. Je to pravda? 
Ano. Beauceron je touto pamětí proslulý. Co mu do ní jednou uložíte tak tam je. Vždy dětem na přednáškách říkám, že když ho na povel lehni naučíte sedat, tak ho to už za život nepřeučíte. Pamatují si, i když ho někdo zradí nebo je k němu náladový. Na druhou stranu, dobře vychovaný je vynikající ve službě. Řada lidí se s nimi věnuje sportovní kynologii, nebo s nimi běhá, dělají i agility a vím, že je i pár beauceronů u záchranářů.

Kde vás a vašeho čtyřnohého parťáka mohou lidé v Lípě potkat? 
Nikdy nemáme stejné trasy. Nefunguji jako okrskář, ale posílají mě se psem tam, kde potřebují. Většinou do míst, kde je výskyt problémových lidí, tak do těch oblastí města chodíme pravidelně, do okrajových lokalit, i na sídliště. Občas ale projdeme i centrum, aby tam Lancelot byl vidět.

Chodíte třeba i do míst jako je okolí Kauflandu, kde se shlukují, popíjí a často i obtěžují bezdomovci? 
Tam také chodíme.

Lancelot na ně platí? 
Velice dobře. Ve chvíli, kdy přijde pes, tak dělá práci za další čtyři kolegy. V podstatě já tam ani fungovat nemusím, o pořádek se postará ten pes.

Jak to udělá? 
Ve chvíli, kdy ti lidé vytváří problémy a přijde k nim tento pes, udělá hafhaf a já ho popustím na dva metry na vodítku, v ten moment okamžitě přestávají vyvádět. Máme prověřené, že velký chlap neudělá tolik práce jako tento pes. Ačkoliv je v košíku, když začne štěkat má hodně hluboký hlas, když se naštve tak začne prskat a jde mu pěna od huby, potom proti tomu nikdo nejde. V košíku služební pes většinou zaútočí na hlavu a obličej protivníka, většina psů je na to naučená a člověku pak zlomí nos. Což se Lancelotovi už tady v Lípě také podařilo, aby zlomil nos jednomu pánovi…

Co se stalo? Byl pán agresivní? 
Sáhl na mě. Já jsem s ním v klidu řešila přestupek což se mu nelíbilo. Byl informován, a snad každý člověk ví, že na policistu ve službě se nesahá. Tak tento pán to asi nevěděl, dovoloval si a sáhl na mě, ve chvíli, když jsem vyřizovala blokovou pokutu. Chytil moje za rameno a chtěl mě otočit. V tu chvíli pes vystartoval, jeho chování vyhodnotil jako útok. Bránil mě, to je jeho práce.

Máte nějaké další zážitky z pochůzek? 
Také jsme s kolegy psa v noci brali i na namátkové kontroly do barů. Když jsou lidé pod vlivem alkoholu tak na ně pes také dobře platí. Většinou zpozorní, když už vejde do místnosti, natož když zaštěká, to už se stahují. Nesetkala jsem se s jediným odporem proti psovi. Ani to nezkoušeli. Ani ti z jiných zemí, kteří tady v současnosti ve stovkách žijí a rádi se napijí.

Pravděpodobně máte na mysli mongolské dělníky. Můžete svoji zkušenost upřesnit? 
Přesně tak, a co já jsem se s tím setkala, tak nemají respekt ke zbraním, ale proti psovi nejdou. Byli jsme třeba během noční služby v prostoru městského parku, kde se mezi sebou cizinci pošťuchovali, přišli jsme s kolegou a Lancelotem k nim, ten zabafal a oni se ráz.

Lenka GAHLEROVÁ
U Nového Boru chová pouze beaucerony, má chovnou fenu a psa. Dříve měla švýcarského ovčáka a německého ovčáka.
Služební pes Lancelot je už 4. generací. Cvičí také ve Cvikově.
Její manžel je zkušený armádní kynolog, účastnil se 2 zahraničních misí. Od roku 2018 pracuje jako psovod u Městské policie v České Lípě.
Na Mistrovství ČR 2019 byla druhá, na březnovém Mistrovství světa ve Francii získala 1. místo v 1. kategorii.
Plemeno pochází z francouzské provincie Beauce, je spřízněné s briardem. Oba mají zdvojené paspárky což je pátý prst na zadní noze.