Nedávno se na pultech knihkupectví objevila její nová kniha Pohádky z lesa, ve které tatínek datel převypravuje příběhy dětem. Pohádky pojednávají o stromových skřítcích, kteří se starají o svůj strom.

„Poslední dobou mě stromy fascinují. Snad proto jsem měla bleskový nápad, který jsem prostě musela sepsat. Navíc se ve mně opět projevil pedagog, jsem totiž bývalá učitelka z mateřské školy,“ podotkla autorka knihy. Příběh je vymyšlen tak, aby děti zaujal a aby čtenáři zjistili, co je hlavním znakem stromu. Například že modřín na podzim opadává, že jedličce rostou šišky vzhůru či že vrba roste u vody.

Streitův obrázek.
ANKETA: Zaostřeno na krásu Jizerských hor. Pomozte vybrat tu nejlepší fotografii

Nejednalo se o prvotinu, tu si Lenka Jakešová odbyla knihou Kamarádi na výletě. Hlavními hrdiny jsou zvířátka a jak už název napovídá, příběh je o kamarádství a vzájemné pomoci. „Snažila jsem se ukázat dětem důležitost přátelství. Aby zjistily, že důležité je i pomáhat a být k sobě slušní a milí,“ zdůraznila.

Původně psát ani nechtěla, dokonce sama o sobě prohlašovala, že nemá dostatečnou slovní zásobu na to, aby mohla cokoli sepsat. „Přemýšlela jsem o tom, jak děti motivovat a napadly mě právě pohádkové příběhy. A tak vznikly první kraťoučké motivační pohádky,“ popsala začátky Jakešová. Nakonec sebrala odvahu a rozhodla se napsat i pohádkovou knihu. „Jiný žánr mě neláká. Ale je pravda, že člověk by asi nikdy neměl říkat nikdy,“ dodala.

Na Facebooku má vlastní autorské stránky, a díky tomu se jí dostává zpětná vazba a reakce na její díla. „Nedávno mi volala jedna milá paní učitelka z Havířova. To pro mě bylo úžasné. A musím přiznat, že i slza ukápla. Paní učitelka mi moc děkovala za knihu Pohádky z lesa. Když ji dětem v mateřské škole četla, prý ani nedutaly. Jen se smály, když skřítci čarovali. Byl to velice příjemný rozhovor a já nyní vím, že má práce má smysl,“ pochlubila se Lenka Jakešová.

Inspirace k ní přichází sama. „Mám bleskový nápad a ten prostě jenom rozvíjím. Nejbližší mi jsou témata o přírodě, o zvířátkách. V tom jsem se našla,“ připomněla.

Kombinace rozhledny a telekomunikační věže vznikla v roce 2006. Název nese podle nedalekého pramene.
Rozhledny v Libereckém kraji lákají turisty. Přibližují je regionální knihy

Nezahálí a autorské činnosti se věnuje dále. V šuplíku čekají na vydání dva poněkud odlišné příběhy, a to malého kocourka Mňouka a slůněte Uchempláce. Letos v září vyjde zpěvník patnácti písniček, které jsou motivovány pohádkovými příběhy. Jako bonus tam budou mít učitelky rozpracované i jednoduché pohybové vyjádření k těmto písničkám. „Nyní pracuji na pohádce, která by měla být podobná poslední knize. Ovšem o stromech nebude a více už neprozradím,“ nastínila své plány autorka.

Ve světě not

Mezi její další vášeň patří hudba. Vyžívá se ve vymýšlení veršů pro děti, které dokáže stvořit během pár minut. „Velice ráda i zpívám. Sice to moc neumím, ale to mě nezastaví,“ doplnila se smíchem. Začala spolupracovat s Patrikem Erlebachem, kterému dá občas nějaký text, aby nemusela vše zhudebňovat sama. „Tyto písničky mají zase jiného ducha. A to mě na nich baví,“ podotkla.