Kliknutím zvětšíte„Z pohledu života člověka nám může nějaké narušení připadat katastroficky. Může to ale mít i příznivý vliv,“ říká Hušek, s nímž jsme se sešli u příležitosti letošního 50. výročí CHKO Jizerské hory, které pod agenturu spadají.
Jak vidíte dopad letošního sucha a možná i dalších suchých let na Jizerky?
Já bych celou problematiku neredukoval jenom na sucho. Je to otázka celkové změny klimatu. Můžeme debatovat, jestli a do jaké míry za to může člověk, ale je to prostě realita. Změna klimatu nastává a její součástí jsou teplotní extrémy. Sucha v létě a třeba velké mrazy v zimě, ale i extrémní srážky, přívalové deště… S tím vším se příroda musí vyrovnat a většinou to umí. Dělat si představu, že pokud jí nepomůžeme, tak to sama nezvládne, by byla hloupost. Jde jen o to, jak rychle to zvládne.
Mohou tedy klimatické změny proměnit i podobu hor?
Do určité míry ano a známe to vlastně ze zkušenosti předchozích desetiletí. Ale vždycky tady bude les, jen bude mít jinou podobu, která se bude přizpůsobovat daným podmínkám. Když letos vidíme velké plochy suchých stromů nebo stromy, které už v srpnu shodily listy, může nás to vyděsit, ale příroda si to srovná. Lesy tu budou dál, jen budou vypadat jinak, než jsme zvyklí.
Bude to problém?
Problém je, že život člověka a lesa probíhá v různě dlouhých cyklech, takže z pohledu života člověka nám může nějaké narušení připadat katastroficky. Může to ale mít i příznivý vliv.
V čem?
Tím, že to urychlí přechod k původní, přirozené podobě lesa. To, co vidíme teď, je v podstatě převážně těžební dřevo, les určený k hospodářskému využití. Ve velkém tu převažují smrky, téměř z 80 procent. Tak to ale původně nebylo, správně by tu měla růst jen třetina smrků, ostatní by měly být listnáče a jedle. Je tedy docela přirozené, že příroda má tendenci vracet to zpátky. Jde jen o to se s tím smířit a nemyslet si, že můžeme poručit větru, dešti a že lidé musí mít všechno pod kontrolou. Měli bychom se naopak snažit využívat všechny přírodní procesy.
Můžete to ukázat na příkladu?
Speciálně je to viditelné v lesnictví. Člověk sázel stromy, které rychle rostou. Hospodářský les produkuje velké množství dřeva, ale to stojí relativně velké peníze, které do toho musíte vložit. Něco stojí dřevo vykácet, pak velké partie lesa znovu za velké peníze obnovit, vysázené sazenice ošetřovat, to pořád něco stojí. Přitom ten výnos je z pohledu celého národního hospodářství relativně nízký. Máme zalesněnou zhruba třetinu republiky, ale z pohledu HDP představuje lesní hospodářství jen asi jedno procento.
Co s tím?
Přírodě blízké lesy poskytují při promyšlené péči srovnatelné množství dříví s nižšími výrobními náklady. Navíc je takový les stabilní, lépe odolává klimatickým vlivům a škůdcům, a mnohem lépe tak plní i ostatní celospolečensky užitečné funkce. Protože les není jen továrna na dřevo. Bez lesa bychom neměli čistý vzduch ani pitnou vodu. V tom je jeho hlavní funkce.
Pokud se změní struktura lesa a některé rychle rostoucí stromy budou muset ustoupit těm s pomalejším růstem, může to třeba vést k zamyšlení, že je zbytečné vyvážet dřevo na metry: Že by se mohlo využívat mnohem efektivněji?
To není otázka na ochranu přírody, ale je pravda, že české lesy dlouhodobě produkují velké množství dřeva, které nejsme schopni zpracovat. Surovinu vyvážíme, v lepším případě se to nařeže na fošny a trámy. Ale v obou případech vyvážíme dřevo bez nějaké přidané hodnoty.
Nejde jen o samotný les, ale i o život v něm. Letos třeba vyschly některé stružky a potůčky. Dopad sucha ovlivnil i některé živočišné druhy. Jak si příroda poradí s tím?
Je to úplně stejné jako s lesem. Les je základ, nosič života, na který je navázáno vše ostatní. Když se změní, změní se i živočichové, kteří v něm žijí. To už jsme zažili před nějakými třiceti čtyřiceti lety kvůli emisím. Když zmizely porosty ve vrcholových partiích Jizerských hor, zmizely i některé běžné lesní druhy, protože neměly kde existovat. Ale na druhou stranu se zase objevily nové druhy, kterým nové podmínky více vyhovují. Tak z hor třeba vymizel tetřev, který potřebuje hluboké lesy, zato se tu velmi rozmnožil chráněný tetřívek, kterému se vedlo spíš na holinách, nebo některé luční druhy, jako třeba linduška. Z toho vidíte, že i některé negativní vlivy mohou mít nakonec pozitivní přínos.
A ta voda, vysychající příkopy, malé potůčky?
Vyschlé tůňky nebo potůčky mohou mít vliv na to, že se obojživelníci přestěhují tam, kde jim to bude lépe vyhovovat, ale pokud nebudou klimatické změny příliš náhlé, příroda se i s tímto celkem vyrovná.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
