Lesníci a lesy dnes potřebují překonat období, kdy jejich aktivity sráží nízká cena dřeva. A kdy potřebují pomoc od státu, než se vzpamatují. Vypořádávají se s polomy, přemnoženou zvěří, která ničí jejich lesy, ale i celostátní pohromou v podobě zejména lýkožrouta smrkového, známého brouka kůrovce. Tohle vše zažívá a řeší i jednatel společnosti Městské lesy Doksy Petr Válek.

Jaká je rozloha vašich lesů? Kde všude se rozprostírají?

Spravujeme jenom obecní majetky po okolí. Město Doksy vlastní zhruba tisíc hektarů. Navíc o správu lesů nás také požádaly například obce Okna, Tachov nebo Skalka u Doks.

Které druhy stromů jsou u vás nejčastější?

Okolo Doks převažují převážně borové porosty, které na tyto písčité půdy přirozeně patří. Smrk se nachází především v oblastech roklí u Starých Splavů. Jako je rokle Selská, Prostřední, Dlouhá a nebo Holý vrch. Smrk máme i v oblasti Žďáru v Podbezdězí. Zastoupení smrku činí v Městských lesích Doksy „jen“ 20 %, borovice pak 60 %. Ostatní jsou listnaté dřeviny a jiné jehličnaté dřeviny.

V souvislosti se smrkem je na místě otázka, jak se vás dotýká kůrovcová kalamita?

Poměrně zásadně, i když smrku zase tolik nemáme. Vytěžíme všechno jen „v kůrovci“, je to 6500 kubíků za rok. Objem dřeva vytěženého vloni na městském majetku je tak tvořen z 99 % těžbou stromů napadených kůrovcem. Tam, kde mají velké zastoupení smrku, tak jsou na tom hůř.

Ovlivňuje těžba takové dřeva cenu?

Cena takového dřeva klesla zhruba o polovinu, tedy na úroveň cen, které byly před 20 lety. Plochy po kůrovcových těžbách zalesňujeme tak jako dříve stanovištně vhodnými dřevinami. Hlavní dřevinou je dub, následován bukem, jedlí, douglaskou, modřínem, javory, třešněmi, jilmy. Bohužel rychlost odumírání porostů nám nyní neumožňuje pracovat s přirozenou obnovou.

Proč se kůrovec tak snadno množí?

Při normálních klimatických podmínkách vývoj kůrovce trvá 72 dní. Takto normálně proběhnou dvě generace kůrovce do roka. Ovšem při dobrých klimatických podmínkách může kůrovec urychlit svůj vývoj až o polovinu. Tedy něco přes měsíc a takto se tedy při současných dlouhých suchých teplých letech stihne vyvinout až pět generací. Jedna samička naklade 100120 vajíček, a je tedy zřejmé, že množení probíhá geometrickou řadou.

Chcete si přečíst víc? Celý rozhovor najdete v Týdeníku Českolipsko, který si ještě stále můžete koupit na stáncích. Další čerstvé číslo s novými tématy vyjde zase ve středu.