„Tohle byla jedna z největších bouří, co jsem na Hrádku zažil,“ řekl o nepříznivém počasí z poloviny července Jakub Zima velitel jednotky dobrovolných hasičů v Hrádku nad Nisou.
„V prvním sledu jsme řešili zatopené komunikace, zaplavené sklepní prostory, některé nemovitosti měly vodu i v přízemí, tedy v obytné části a posléze přicházely další události,“ zavzpomínal na situaci. Musely se zprůjezdnit komunikace, protože na ně popadalo mnoho větví a stromů. „Jakmile voda opadla, přikročili jsme k jejímu odsávání z nemovitostí. Příval byl obrovský,“ řekl.
To byla jedna z posledních větších událostí spojených s počasím v Libereckém kraji. Jenže takových už bylo letos mnoho. Například Kooperativa pojišťovna hlásí letos v kraji pod Ještědem obrovský nárůst pojistných událostí. „Výše škody vrostla meziročně o skoro 400 %. Nejčastěji se řeší škody z bouřlivého větru, vichřice, krupobití, povodní a záplav,“ uvedl mluvčí společnosti Marek Vích.
Nejvyšší škodu v roce 2024 ve výši přibližně 9 milionů korun zapříčinilo právě krupobití. Poškodilo střechu a fotovoltaickou elektrárnu.
Nárůst hlásí také pojišťovna Generali Česká pojišťovna.
„První pololetí jsme s našimi klienty řešili 729 pojistných událostí v souvislosti se živly, a to za 21,5 milionu korun. Nejvíce škod způsobila vichřice a silné deště a také blesky. Ve stejném období loňského roku to bylo 518 škod. Nárůst je tedy zřejmý,“ uvedl její mluvčí Jan Marek.
Oproti tomu v loňském roce zaplatila Generali na Liberecku nejvíce za pojistné události spojené s požáry. „Ty dosahovaly 35,5 milionu korun. Letos jich je méně, „jen“ za 8 milionů korun,“ uvedl Marek. Další živly, které pojišťovnu před rokem potrápily, byly vichřice a tíha sněhu.
I pojišťovna Allianz zaznamenala řadu událostí souvisejících s počasím. Rovněž zde letos v létě vládlo živelným škodám především krupobití s vichřicí, ale své udělaly také deště. „Klienti nám hlásí například škody ze zatečení atmosférických srážek do budovy, společně s průvodními jevy bouřek, jako jsou záplavy (zatopení sklepů a přízemí, vystoupnutí vody z odpadního potrubí) a kroupy. Poškozené jsou od nich nejen střechy, ale i fasády a okna,“ uvedla mluvčí společnosti Marie Petrovová.
play_fill
Evidují také spadlé stromy, popadané tašky ze střech a obecně utržené prvky střech a fasád, např. různé pergoly, přístřešky. „Liberecký kraj hlásil třetí největší počet škod při bouřkách 10. až 12. července, přibližně 200 škod v objemu kolem 9 milionů korun,“ dodala Petrovová.
close
info
Zdroj: HZS Libereckého kraje
zoom_in
Letošní rok přinesl extrémní počasí, které zaměstnalo hasiče po celém Libereckém kraji.Právě ve zmíněných dnech „řádila“ znečištěná voda z kanalizace v Hrádku nad Nisou. Nadělal tam škody i v mateřské škole. „Voda se dostala skrze záchodky a umyvadla dovnitř. Je to školka po rekonstrukci, takže se v podstatě jedná o nové prostory,“ uvedla ředitelka zařízení Naděžda Faltusová.
Následně se zjistilo, že se při obnově zapomnělo na zpětnou klapku. „Řemeslníci zjistili, že musí zhotovit zpětnou klapku, kterou v rámci rekonstrukce neudělali. Dostalo se tam přibližně 5 cm vody. Nejhorší bylo to, že tam stál nový nábytek, který před týdnem přivezli,“ vybavila si.
Ač hasiči pomáhali, nejvíce práce měla školnice. „Posunuli skříně tam, kde voda nebyla, odklopili je tak, aby vyschly. S tím jí pomohli. Pak už to bylo na paní školnici. Vše vytřela a uklidila,“ uvedla ředitelka.
Také v Poslově mlýně v Doksech volali hasičskou jednotku. „Když byl velký vichr, tak se nad budovou skláněla ohnutá větev a hrozila, že spadne na dům, kde jsme měli ubytované děti,“ uvedla provozní a recepční areálu Jana Rostová.
Mluvčí hasičů Libereckého kraje Jana Benešová velké množství událostí potvrdila: „Zasahovali jsme například při červencových bouřkách. Často to bývají technické pomoci,“ uvedla.
Při bouřce z 10. července jich na Liberecku řešili přes 40. „Konkrétně se pak jednalo zejména o zásahy, kdy bylo zapotřebí čerpání vody ze zatopených sklepů či lagun ze silnic. V dalších více než dvaceti případech pak jednotky požární ochrany odstraňovaly popadané stromy, a to hlavně z komunikací,“ uvedla Benešová.
Také dobrovolní hasiči nestíhali, zasahovali například v Holanech, v části Milčany u zatopeného kempu. Pod vodou se tam ocitlo několik stanů. Využili nasazení kalového čerpadla. Ve Skalici u České Lípy zase spadený strom zastavil provoz na trati. Z vlaku bylo evakuováno 30 osob. Nikdo z nich se nezranil.
play_fill
Při předcházení škodám je podle Jana Marka z Generali vhodné domy a zahrady zabezpečit i v momentech, kdy lidé odjíždějí mimo domov na delší dobu, třeba na dovolenou. „Rady jsou v podstatě na úrovni selského rozumu: zavřít všechna okna, uklidit zahradní nábytek (nebo další věci, které mohou být poškozeny nebo svým pohybem škodu způsobit), mít vyčištěné okapy, nesázet stromy s mělkým kořenovým systémem blízko domů (typicky smrky), stromy udržovat v dobré kondici a odstraňovat suché nebo nemocné větve atd.“
Marie Petrovová z pojišťovny Alianz přidává, že pokud hrozí kroupy nebo silný vítr, určitě se vyplatí mít auto v garáži. „Pro případy hrozících škod zatopením sklepů a jiných přízemních prostor, je dobré uložený majetek (zejména nářadí a elektroniku) umístit na vyvýšená místa, jako jsou stoly, regály palety,“ doplnila ještě.
Zapomínat by se také nemělo na aktualizaci pojistné smlouvy, aby nedošlo k podpojištění. Pokud se nezmění struktura majetku, tak se dá v některých pojišťovnách nastavit i automaticky. „Když má klient sjednáno občanské majetkové pojištění a neodmítl tzv. indexaci (aktualizaci pojistných částek a pojistného na základě reálného inflačního vývoje), pak Kooperativa podpojištění nikdy neuplatní,“ uvedl Vích. Existují také inflační garance.
