Chmurné vize hydrologů a vodohospodářů začínají nabývat konkrétní podoby. Jaké je to být bez vody, si minulý týden vyzkoušeli lidé v části Hejnic na Frýdlantsku. Voda netekla asi pětině obyvatel v lokalitě od Bílého Potoka až po Ferdinandov, týkalo se to asi 150 domů.

Kohoutky vysychaly v intervalech. Někdy až na tři hodiny. „Naše generace nepoznala, co je to, když se otočí kohoutkem a nic se neděje,“ připomněl starosta Hejnic Jaroslav Demčák, podle které se výpadek dotkl i sousedských vztahů. Vodovodní přípojky totiž nevyschly plošně. „Zatímco v jednom domě se neměli z čeho napít, jinde zalévali z obecního vodovodu zahradu,“ popsal Demčák.

Lidé tak poprvé začali vnímat, že je potřeba vodou skutečně šetřit. Sucho, které letos udeřilo o dva měsíce dřív, než je běžné, totiž nebylo tou bezprostřední příčinou. K nízkým hladinám přítoků do zásobáren pitné vody se přidalo i přetížení vodovodního řadu.

K výpadkům vody došlo poslední květnový víkend, kdy horka dosáhla hodnot obvyklých uprostřed léta a lidé vzali útokem hydranty. Pitnou vodou plnili zahradní bazény i sudy na zalévání. „Zatímco jindy je běžná spotřeba zhruba 1500 kubíků za den, teď to byly 4000 kubíků,“ potvrdil ředitel Frýdlantské vodohospodářské společnosti Petr Olyšar. „Dřív stačily lidem necky, dnes má každý na zahradě bazén,“ komentoval s nadsázkou enormní spotřebu pitné vody. A jiná než pitná z vodovodů neteče.

LIDÉ, ŠETŘETE! 

Na výpadek proto vodohospodářská společnost zareagovala výzvou, aby lidé vodou co nejvíce šetřili. „Vážení odběratelé, kvůli suchu a dlouhodobě zvýšené spotřebě pitné vody žádáme o omezení odběru vody z vodovodního řadu pro jiné účely, než je běžné využití pitné vody,“ apeluje se ve výzvě, kterou na svých stránkách zveřejnily dotčená města a obce.

Podle Olyšara se zatím jedná o doporučení, nikoli o zákaz. Pro napouštění bazénů či zalévání zahrad zatím musí lidem sloužit buď užitková voda z místních zdrojů, nebo cisterny, které vodohospodáři začínají v tomto týdnu na požádání rozvážet.

Problém se může s postupujícím suchem znovu opakovat. Podle předpovědních map patří totiž Liberecký kraj k oblastem s největším deficitem vodních srážek. Oproti dlouhodobému průměru chybí na Liberecku 560 milimetrů srážek, což znamená, že tu od roku 2014 chybí v přepočtu přes 260 deštivých dnů.

ZÁKAZ DO ZÁŘÍ

Na Českolipsku už kvůli suchu vydali zákaz odběru povrchových vod. Kromě řeky Ploučnice se týká více než desítky přítoků a menších říček a potoků. Platí od 1. června až do konce letošního září.

Na Frýdlantsku se zatím k úplnému zákazu nepřiklánějí. „Situace z konce května se zatím neopakovala, ačkoli je stávající situace podle průtoků tristní,“ podotkl starosta Hejnic s tím, že menší přeháňky v minulých dnech alespoň částečně ulevily přinejmenším zahrádkářům.