S nastupujícím jarem vyrazili obojživelníci na cesty. Jejich putování k vodě jim stěžuje jak aprílové počasí, tak hlavně provoz na silnicích. Každoročně jich celá řada uhyne pod koly. „Slunečné počasí ke konci března vytáhlo první obojživelníky na cesty, dubnové ochlazení migrující aktivity obojživelníků naopak zase zbrzdilo. Jarní tah tak je rozložen do delšího období,“ informoval Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. 

Do záchrany obojživelníků se zapojil i Liberecký kraj. Nechal vybudovat dočasné bariéry podél krajských silnic, a to například v Novinách pod Ralskem či Postřelné. Sami dobrovolníci se do transferu obojživelníků zapojují pod vedením profesionálů nebo vyškolených pracovníků poboček Českého svazu ochránců přírody. Samotná manipulace s odchycenými žábami, čolky a často i hady vyžaduje určitý um a zručnost.  

Nicméně počet obojživelníků rok od roku klesá. V Českém Dubu, kde se této problematice věnuje místní základní škola, bylo oproti roku 2016 zachráněno jen 10 % žab. „Lze předpokládat, že to bude na ostatních úsecích podobné. Doufejme, že ne tak výrazně. Celkově je ale klesající trend migrujících obojživelníků zřejmý, a to nejen v našem kraji,“ sdělil radní pro resort životního prostředí a zemědělství Václav Židek.  

Kampaň Fuck Cancer.
Empatie místo apatie. Kampaň ukazuje, že rakovina se nevyhýbá ani mladým

V minulosti se záchraně žab věnovala i záchranná stanice Archa v Liberci. Avšak v lokalitách, kde dříve žáby přenášeli, přestaly být tyto zásahy potřebné. „V jedné lokalitě počet obojživelníků z nejasných důvodů výrazně klesl, takže transfer přestal být efektivní. Druhá místo přestalo být po zprovoznění nové rychlostní komunikace přes Kunratice pro obojživelníky nebezpečné,“ popsala situaci vedoucí liberecké záchranné stanice Ivana Hancvenclová. Letos tak zatím pomohli skupině čolků velkých, kteří byli nalezeni loni v prosinci při opravě panelové cesty, pod níž zimovali. „Dozimovali proto v Arše a v březnu jsme je vrátili zpět do přírody,“ doplnila. 

Žábám se daří na Českolipsku. Velmi vzácná ropucha krátkonohá se usadila v Pískovně Žizníkov, která byla v roce 2018 prohlášena přírodní památkou. „Ropucha krátkonohá je nejvzácnějším a také nejohroženějším obojživelníkem Českolipska. Nejvíce je ohrožena rekultivacemi a zánikem vhodných biotopů, sukcesí nebo znečištěním,“ řekl v minulosti zoolog a ředitel českolipského muzea Zdeněk Vitáček. A jelikož by po ukončení rekultivace pískovna nebyla pro ropuchu vhodným místem k životu, připravil kraj projekt s názvem Tvorba biotopů pro ropuchu krátkonohou v Žizníkově. „Letos je hlášeno 20 vokalizujících samců, což dokládá stabilní populaci. Možný nárůst populace bude záviset na příznivém vývoji počasí, tedy na dostatku atmosférických srážek, aby se zavodnily nově vybudované tůně v pískovně,“ zdůraznil Židek. 

Na Českolipsku se zabydlela i kuňka ohnivá, která si pro svůj život vybírá výhradě mělké a zarostlé stojaté vody, které musí být také dobře osluněné. Ideální zázemí jí tak poskytly Cihelenské a Stružnické rybníky, kde aktuálně probíhají monitoringy provedených opatření a vyhodnocuje se jejich úspěšnost. „Tůně bude potřeba prohlubovat a zabránit jejich zarůstání. Důležitá je i probíhající spolupráce s vlastníky rybníků při jejich plánování a realizaci jejich oprav,“ dodal Židek.