Když přijíždíte do města pod Ještědem, těžko ji přehlédnete. Je dominantou dolního centra města a teprve při bližším pohledu zjistíte, že díky mezilehlým vodorovným pásům ve fasádě je dům zvenčí vlastně dvojnásobný. Budova dnešního krajského úřadu, snad proto, že nešokuje a nebudí údiv na první pohled, stojí trošičku na okraji zájmu lidí. Přitom její historie, vznik i současnost je plná zajímavostí a také paradoxů.

Na vstup do budovy nezbyly peníze

Dům byl postaven v letech 1967 - 1976 pro potřeby Státního výzkumného ústavu textilního a Výzkumného ústavu textilní technologie a už od začátku se uvažovalo, že nebude v údolí Nisy a dolního centra stát sám. Měl být obklopen čtyřpodlažními budovami a přístupovou lávkou, jenže k jejich realizaci nakonec nedošlo. Nebyla postavena ani lávka, která by přemostila řeku a umožnila tak důstojný přístup do budovy. Hlavní architekt budovy Zdeněk Plesník navrhoval, aby vstup do budovy zajistila obdélníková piazzetta.

„Její vytvoření zřejmě přesahovalo možnosti jak původního projektu, tak rekonstrukce budovy. Můžeme jen doufat, že i na tuto část někdy v budoucnu dojde,“ říká liberecký architekt Jiří Suchomel.

Desátá nejvyšší budova v zemi pochopitelně budila zaslouženou pozornost. Už to, že v době, kdy stavby výškových budov nebyly prioritou, je důkazem velkého Plesníkova vizionářství.

Stavba samotná tím předběhla svou dobu, zejména co do použití stavebních postupů. Schodišťová a výtahová jádra byla betonovaná systémem taženého bednění, který představoval velmi moderní technologii. Po jádrech byla vybetonována první tři podlaží. Třetí podlaží mělo funkci platformy pro přípravu a betonáž desek dalších podlaží. Dobře je to vidět na archivním snímku dole. Poté byl použit systém zdvihaných stropů, takzvaný „lift slab“, kdy jsou jednotlivá patra vybetonována v jedné úrovni a následně vysouvána nahoru.

Zdání dvojnásobné výšky domu, než kolik pater ve skutečnosti má, způsobují vkládané parapety rozdělující každé patro.

Dům v době svého vzniku sloužil jako vertikální hala, v jejíchž jednotlivých patrech byly umístěny zkušební a testovací stroje a která byla doplněna o několik příček tvořících kanceláře. Svým způsobem už tehdy odpovídala spíše administrativní budově, takže když se v roce 1999 započalo s její rozsáhlou rekonstrukcí, nemuselo se toho příliš dispozičně měnit.

Oprava změnila účel, nikoliv vzhled

K rekonstrukci budovy byla přizvána architektonická kancelář SIAL pod vedením Karla Novotného. Přestože dům není architektonickou ani technickou památkou, jeho obnova byla citlivá a zachovala všechna jeho nej a ještě jej vylepšila.

„S exteriérem budovy bylo naloženo ohleduplně, i když bylo nutno fasádu přizpůsobit novým energetickým požadavkům,“ zdůraznil architekt Jiří Suchomel. Úsporu energií přineslo hlavně nové zasklení domu, které má dvakrát menší tepelné ztráty. Je lehce do modra a má lepší prostupnost světla oproti původnímu zasklení.

Vyměněna musela být fasáda a také dožívající příčky. Kuriózní bylo, že rekonstrukce probíhala za polovičního provozu budovy, kdy se kanceláře stěhovaly dle potřeb stavebníků.

„Vnitřek domu se změnil víc, úměrně novému účelu a způsobu využití. Celkově je ale tato rekonstrukce a přestavba velmi zdařilá a myslím, že by původní autor neměl k nové podobě domu žádné zásadní výhrady,“ pochvaluje rekonstrukci Suchomel.

Obnoven byl i vstupní portál do budovy, který je s domem spojen perspektivně se zužujícím tunelem. V závěru rekonstrukce se ještě ze vstupní haly odstranilo již nepoužívané schodiště z přízemí do prvního patra. Obnoven byl posléze i velmi zchátralý park, který nyní lidé využívají k odpočinku nebo k ukrácení si cesty z jedné části města do druhé. Jako poslední bylo vybudováno parkoviště pro 40 aut.

Pro potřeby krajského úřadu má budova sloužit i nadále. I když už teď je všem úředníkům těsná. „Krajský úřad využívá celou budovu a dokonce poté, co jsme postupně zaměstnali 44 projektových manažerů hrazených z evropských projektů, tak se do budovy jen tak tak vejdeme,“ doplňuje Květa Šírová z tiskového oddělení Krajského úřadu Libereckého kraje.