V českolipském městském skladu u Ploučnice v poslední době přibyl další cenný exponát. Do míst, kde obklopen vánoční výzdobou naležato odpočívá čtyřmetrový bronzový Lenin z Děčínské ulice, přesunula odborná firma kvůli havarijnímu stavu rozebranou kinetickou plastiku nazvanou Meteorologická družice.

Experimentální dílo výtvarníka Vratislava Karla Nováka po zhruba čtyřicet let stálo na „náměstí“ ve střední části sídliště Pod Holým vrchem. Shodou okolností se to stalo v době, kdy město připravuje plán, jak tuto lokalitu vylepšit. Na názor se zeptá i místních.

Záchrana a možnosti opětovného umístění Meteorologické družice proto zdaleka nebude jediné téma dnešního veřejného setkání, které se uskuteční od 18 hodin ve školní jídelně Základní školy Jižní. „Řekněte nám, kde vám chybí parkování, zeleň, lepší přístupová cesta nebo herní plácek pro děti. Potřebujeme vědět, jaké jsou právě vaše představy o lepším využívání veřejných prostranství, aby se vám na sídlišti Holý vrch v 21. století dobře bydlelo,“ nastiňuje program setkání starostka České Lípy Romana Žatecká.

Vedle vedení města nebudou chybět i architekti ze společnosti AF City Plan, kteří regeneraci sídliště budou zpracovávat. Součástí podkladů pro diskuzi budou výsledky takzvaných pocitových map. Ty vznikly na základě terénního průzkumu mezi obyvateli v minulém týdnu. Lidé mohli na konkrétních místech uvést, co se jim líbí a co ne.

Sídliště Pod Holým vrchem je jedno z nejstarších panelových sídlišť v České Lípě. Část panelových domů dostala barevný polystyrenový plášť a dětská hřiště mnohem více odpovídají aktuálním normám. Jinak se toho od konce 70. let, kdy bylo sídliště dokončeno, příliš nezměnilo.

„Sídliště má své nesporné vysoké hodnoty urbanistické a sociální, výhodná je jeho poloha nedaleko historického centra města a přitom už na okraji s volnou krajinou za zády,“ říká stavební historik a místní usedlík Michal Panáček. I podle něj má už více než čtyřicetileté sídliště to nejlepší za sebou. „Potřebuje citlivě omladit. Rehabilitovat jeho kvality, ale nezničit ho. Pojďme se o to pokusit, protože bez nás, jeho obyvatel, to nepůjde,“ láká k zapojení své sousedy.

Sídliště Pod Holým vrchem vzniklo na plošině za městem, která byla vybrána k zástavbě už ve 20. letech. Prostor byl původně určený jen pro rodinné domy. Ty ale plochu stihly pokrýt jen zčásti. Záhy se město muselo začít „zahušťovat“.

„Na historickou bránu dějin bouchal pěstí uran. V roce 1966 se začala od výzkumu odvíjet těžba. V roce 1971 bylo otevřeno první pole chemické těžby. Plány počítaly s obrovskými přesuny obyvatel. Na stole projektantů se nacházelo nové sídliště Holý vrch. Připraveno bylo v roce 1970, stavba vrcholila v roce 1973, škola byla otevřena roku 1977 a o rok později bylo dotvořeno obchodní centrum,“ popisuje vznik sídliště v internetové kronice na stránkách Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě historik Ladislav Smejkal.

„Holák“ ale uranu sloužit neměl. „Stavěly ho Pozemní stavby Liberec k tomu, aby sem usadily stavební dělníky a techniky s jejich rodinami, kteří měli stavět další sídliště. Část Holého vrchu byla vybrána k uspokojení bytových potřeb členů SNB, soudu, prokuratury a začínající vězeňské služby,“ dodává Smejkal.