A byla to pravda – během března bylo ve Valdštejnské ulici v Doksech pokáceno 33 lip. Ke všemu ještě podle pařezů nebylo nijak patrné, že by tyto stromu byly nějak výrazně poškozeny nemocí nebo hnilobou. Negativní reakce tedy byly celkem pochopitelné.
Dnes už ve Valdštejnské ulici žádný pařez nenajdeme. Vše bylo pečlivě odstraněno a na místě starých stromů se třepotají zelené lístečky čerstvě vysázených mladých lipek.
Naše kroky proto nezbytně vedou na městský úřad, za ekologem Martinem Rejchou.
„Všechno začalo v roce 2005, kdy bez jakékoli zjevné příčiny v této aleji spadl jeden strom, uvádí městský ekolog. „Naštěstí se tehdy nikomu nic nestalo. Na popud této události moje předchůdkyně ve funkci tehdy zpracovala komplexní návrh péče o dřeviny na celém území města. Z rozboru vyplynulo, že nejhorší situace je právě ve Valdštejnské ulici. Poté, co jsem loni nastoupil do úřadu, byl firmou Zahradní architektura zpracován projekt, který obsahoval i dendrologický posudek.“
Stromy ve Valdštejnské ulici byly staré kolem 60 až 80 let, s kmeny o průměru od 40 do 85 cm, vysoké 10 až 15 metrů. Proč musely zmizet z centra Doks i ze života obyvatel města?
„To bychom se nejspíš museli zeptat těch lidí, kteří před nějakými 15 - 20 roky rozhodli o tom, že vzrostlé lípy budou seříznuty takzvaně „na hlavu“, to znamená, že jim radikálním řezem bude odstraněna původní koruna,“ říká M. Rejcha. „Člověk, který tento zásah prováděl, údajně ještě po létech tvrdil, že se ve škole učili, že zatékání vody do kmene lípám neškodí. Měl by je vidět dnes! Když se v roce 2006 na jaře začalo s první etapou výměny stromů v aleji, ukázalo se, jak jsou poškozené. Dělníci prakticky po skácení každé z oněch 23 lip museli měnit řetěz u pily - stačilo totiž naříznout kmen a hned z něj stříkala voda a sypala se trouchnivina. Pila byla okamžitě tupá…“
Z dnešního pohledu je tedy zřejmě kácení zdůvodnitelné. Byli však občané ještě před akcí dostatečně informováni? A proč tolik protestů vyvolala realizace letošní, takzvané 2. etapy? „Celá akce byla rozdělena na tři etapy hlavně z rozpočtových důvodů,“ říká ekolog. „Občané měli příležitost se o nich dozvědět poprvé na jednání zastupitelstva začátkem roku 2006, o první etapě jsem napsal také článek do městského zpravodaje. O druhé etapě informoval v letošním lednovém čísle zpravodaje sám starosta. Dřevo těchto 33 stromů, které byly pokáceny v úseku mezi budovou městských lesů a městskou knihovnou, snad mohlo na řezu vypadat relativně zdravě. Ale od koruny byly tyto lípy nevhodným řezem poškozeny stejně, jako ty, které byly pokáceny již dříve. Za nějaké 3-4 roky by jejich špatný zdravotní stav byl zcela zjevný. A myslím si, že z hlediska dlouhodobé perspektivy je lepší novou alej vysázet najednou. Máme radost, že z nově vysázených stromů žádný neuhynul. Firma, která se nyní o mladé lipky stará, bude o ně soustavně pečovat po dobu pěti let, včetně zalévání a hnojení a musím říci, že zatím jsme s její prací spokojeni. “
V blízké budoucnosti se občané Doks ještě budou muset vypořádat s 3. etapou kácení lip ve Valdštejnské ulici. Posledních „odsouzenců“ je zhruba desítka a nacházejí se v prostoru před městskou knihovnou a dále směrem do centra. Z dálky jejich zelené koruny na mohutných kmenech vypadají bujně a zdravě. Lze tu spatřit jak kmeny , široké více než metr v průměru, tak i relativně mladé stromy. Při bližším pohledu mají ale všechny jedno společné - koruny poškozené nevhodným řezem, u těch starších už značně zdevastované a trouchnivé.
„Chápu to, že když se kácejí takové stromy, lidé mají pocit, jako by jim někdo bral kus života,“ uzavírá Martin Rejcha. „Zvláště pro starší občany je to bolestné. Ale nám nezbývá, než co nejrozumněji napravit chyby našich předchůdců. Současníci to možná neocení, ale jejich děti a vnuci ano.“