Kristián z Lipé, jedno z jmen na zakládací listině Nového Bezdězu dnešní Bělé pod Bezdězem, které je pro historiky prvním písemným důkazem o existenci dnešní České Lípy.

K podpisu listiny došlo 24. dubna 1337, tedy přesně před 680 lety. „Už Kosmas sice ve své kronice píše o městě, jenž spláchla řeka, ale kdo ví, kde to slyšel, a co to vlastně bylo za město,“ říká českolipský historik Ladislav Smejkal s tím, že město jistě na břehu Ploučnice stálo už dříve. „Město se začalo utvářet v době, kdy Jindřich z Lipé, panský velmož ze Žitavska, přesunul těžiště svých zájmů do severních Čech. Předpokládáme, že zde založil město někdy mezi lety 1310 a 1319,“ pokračuje Smejkal. Konkrétní listinné důkazy podle něj chybějí.


Poslední výraznější oslavy výročí první zmínky o České Lípě proběhly v roce 1937. Z té doby podle Smejkala pochází mimo jiné i unikátní záznam v archivech Českého rozhlasu, kde je slyšet hlas dnes již neexistujících zvonů na Bazilice Všech svatých. „Během první světové války byly zvony zabaveny, ve dvacátých letech znovu opatřeny a za druhé světové války opět zabaveny,“ uvádí Smejkal pohnutý osud z bouřlivých let první poloviny 20. století.

Město zaujalo svou polohu na patním hřebenu hory Špičák, mezi protékající řekou a několika potoky, které se později staly základem vodních příkopů městského opevnění.

S jeho historií a současností se mohli zájemci seznámit během sobotní procházky, kterou pro ně za podpory města uspořádal Vlastivědný spolek Českolipska. Po pozůstatcích městského opevnění provedl zájemce českolipský historik Ladislav Smejkal.

Hradby, ve středověku klíčový bezpečnostní prvek, chránící města před nájezdy rabiátů a cizích armád. S postupem století a s rozvojem civilizace počal význam hradeb upadat. Následně se často stávaly mimo jiné vítaným zdrojem stavebního materiálu. Existují kdysi opevněná města, kde po ochranných zdech nenalezneme ani památky. V České Lípě tomu tak není.

Na několika místech po městě se dají pozorovat ve víceméně původní podobě. Tam kde jsou již skryty pod novějšími vrstvami, je možné dodnes zachytit jejich vliv na tvar ulic, jak zhruba padesátce zájemcům z řad široké veřejnosti názorně popsal českolipský historik Ladislav Smejkal během sobotní odborné procházky.

„Hradby byly v České Lípě dvojité. Vnitřní hradba byla vyšší, stavěná většinou z čedičových kamenů. U paty měla až dva a půl metru. Za ní, ve směru od města byl poměrně mělký příkop, za kterým byla hradba nižší, vnější,“ popisuje systém českolipského opevnění Ladislav Smejkal. Ač by se prý mohlo zdát nelogické, že je vnější hradba nižší, má to strategický smysl. „Před hradbami byl až osm metrů hluboký příkop, který museli případní nájezdníci s velkou námahou překonat, načež museli přelézt nižší hradbu, kde už na nechráněné útočníky bylo možné z výšky zaútočit,“ říká Smejkal.

KDE JSOU NEJLÉPE VIDĚT?

Historik během hodinové procházky provedl skupinu podél celého opevnění. Známá je například jeho část za prolukou vedle kavárny Union. Méně patrné jsou pak na zahradě Archeologického muzea Šatlava v Mlýnské ulici, kam tamní správa účastníky zdarma vpustila.

Zdaleka nejpůvodnější a nejpůsobivější pohled na pozůstatky českolipského opevnění je ze zahrady čajovny v Klášterní ulici. Podle Smejkala se již dlouhou dobu uvažuje o zpřístupnění této části hradeb veřejnosti. „Vypadá to, že je záměr v poslední době na dobré cestě,“ dodal Smejkal na závěr poučné procházky, doprovázené typicky aprílovým počasím.