I jejich činnost ovlivnila pandemie koronaviru. Zatímco na zájemce obvykle čekají tři dny plné přednášek z oblasti ekologie, biologie a života velkých šelem, letos je tomu jinak. „Vzhledem k vyhlášenému nouzovému stavu a omezení vnitřních aktivit jsme byli nuceni změnit celkovou organizaci a přesunout část školení do on-line prostoru, kde se uskuteční společné přednášky. O praktickou zkušenost a pochůzku v terénu, která každoročně probíhá v malých skupinách, ale noví dobrovolníci nepřijdou,“ upřesnila koordinátorka Vlčích hlídek na Českolipsku Barbora Černá.

Úvodního semináře, který proběhl nedávno, se zúčastnilo mnoho místních ze severu Čech. Nechyběli ani lidé ze Šluknovského výběžku. „Z úspěchů, kterých se podařilo přes léto na severu docílit, bych zmínil potvrzení vlčat v Lužických horách. Na začátku října jsme po delším čase uspořádali akci pro veřejnost. Jednalo se o exkurzi do vlčího teritoria ve spolupráci s Národním parkem České Švýcarsko,“ popsal koordinátor Vlčích hlídek na Děčínsku Radek Kříček.

Hlavní činností dobrovolníků je monitoring pohybu velkých šelem v přírodě. V terénu budou sledovat jejich pobytové znaky, odebírat vzorky pro genetické a další vědecké analýzy anebo se podílet na kontrole a vyhodnocení dat z fotopastí. „Získaná data posléze budou zadávat do speciální databáze, která umožňuje jejich další odborné zpracování,“ dodala Černá.

Semináře organizuje Hnutí DUHA, Vlčí a Rysí hlídky fungují už 21 let. Loni se jich účastnilo 150 nováčků. „Monitoring velkých šelem je kapacitně i časově náročný, proto je zapojení velkého množství dobrovolníků významným přínosem. Díky školení se zájemci přiučí faktům o vlcích, rysech, medvědech i přírodě obecně, což může mimo jiné obohatit i jejich samotný pobyt v ní a zároveň nám pomoci ve vyvracení mýtů o těchto vzácných a často nepochopených zvířatech u laické veřejnosti,“ řekla koordinátorka Vlčích hlídek na Liberecku Kristýna Fridrichová.

Na Českolipsku se vlkům dlouhodobě daří. Do oblasti Ralska přišli v roce 2014 a od té doby se zde každoročně rozmnožují. V průběhu letošního roku se jednotliví členové této první novodobé výhradně české vlčí smečky potýkali s prašivinou. „I přes toto infekční onemocnění se zdejší smečka už posedmé v řadě rozmnožila. Fotografie z fotopastí potvrdily 4 vlčata. Podobně jako loni však záznamy vlčat nepochází z okolí Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala, kde stále dochází k masivní těžbě dřeva,“ dodala Černá.

Do Vlčích hlídek se zapojil i čtyřicetiletý učitel v mateřské škole Přemysl Chlad z Kytlice. „Zažil jsem úžasnou procházku s exkurzí kolem Vlčí hory a uvědomil jsem si, že už malým dětem musím vysvětlit, že vlk patří do naší přírody a určitě nesežere babičku a Karkulku,“ zdůraznil.

Ocenil i to, že potkal řadu přátel a také se naučil odborně poznávat přírodu. Objevil nádherná místa, která do té doby neznal. „Pro mě je každá Vlčí hlídka nezapomenutelná. Krásný zážitek představuje stopování vlků ve sněhu. Také se vždy těším na materiály, které zaznamenaly fotopasti,“ doplnil Chlad s tím, že strach z vlků nikdy nepociťoval. „Myslím, že si lidé pomalu zvykají na návrat vlků do přírody. Snažím se jim vysvětlit, že nejsou pro lidi nebezpeční,“ doplnil dobrovolník.