Vydáním pamětní medaile zhotovené z mědi a ze stříbra, připomínají členové České numismatické společnosti osobnost Wilhelma Horna, která přesáhla význam nejen okresu, ale i celé republiky. „Asi jednou za pět let hledáme osobnost, které bychom udělali medaili,“ řekl Libor Vítek. S přípravami začali v září loňského roku, v květnu pak spatřila medaile světlo světa. „Minimálně v německy mluvících státech o Wilhelmu Hornovi vědí,“ dodal.

Syn hodináře Františka Jana Horna a Josefy Hornové se narodil na českolipském předměstí Víska 10. dubna 1809. Absolvoval místní gymnázium v klášteře a své vzdělání dokončil na vídeňské polytechnice. „Byl revizorem účtů u stavebních úřadů, což byla dobrá věc. Kontroloval, aby se nepodvádělo v rozpočtech,“ připomíná Pavel Kučera, předseda českolipské numismatické společnosti.

Wilhelm Horn byl obdařen řadou nadání. Díky svým znalostem chemie se zapsal do dějin fotografování. „V srpnu 1839 vyšel článek popisující první fotografickou techniku – daguerrotypii, jinak zvanou zrcátko obdařené paměti. V principu jde o vyleštěné měděné destičky potažené jodidem stříbrným vyvolávané v parách rtuti a ustálené v roztoku thiosíranu sodného,“ popisuje historik Ladislav Smejkal.

Proces zkrátil na několik minut

Destičky s lesknoucím se povrchem byly vloženy do zvláštní bedny, která je zobrazena na rubu pamětní medaile. Otvorem v bedně procházelo světlo a promítalo se na jejich povrch. Na počátku se obraz na destičce exponoval téměř hodinu. Wilhelmu Hornovi se podařilo tento proces podstatně zkrátit, na několik minut.

Vylepšením původního vynálezu se snímání portrétů stalo praktičtějším a došlo značné obliby. „O vynález se v Čechách zajímalo mnoho lidí, mezi jinými i Jan Evangelista Purkyně. Horn přešel poměrně záhy ze zkoušek do skutečné praxe,“ pokračuje Ladislav Smejkal. Poté, co Wilhelm Horn odešel ze státní služby, začal uvádět do praxe skutečně smělé plány. Založil si vlastní ateliér v ulici Na Příkopě a pořídil asi 1 300 daguerrotypických portrétů.

Zřídil si také první obchod s fotografickými potřebami v Čechách. „Ty rozesílal do Petrohradu, Moskvy, Bukurešti, Vídně a dalších měst po celé Evropě,“ doplňuje Pavel Kučera.

Ani s tím se českolipský rodák nespokojil. V Čechách založil první časopis s názvem Photographisches Journal ve střední Evropě. Tiskl ho v Lipsku. Byly v něm informace o technických novinkách i o prvních výstavách fotografií. „O tom všem Horn nereferoval z druhé ruky, nýbrž z vlastního poznání, z cest, které uskutečňoval po Evropě,“ popisuje Ladislav Smejkal.

Na počátku šedesátých let 19. století se již ujala nová technika fotografického portrétu přes negativní desku. Wilhelm Horn v roce 1865 ukončil svou činnost v Praze a vrátil se do rodné České Lípy, kde si koupil dům čp. 358 na Děčínské ulici. Zemřel 15. října 1891 a je pohřbený na českolipském hřbitově. Českolipští numismatici tak připomínají hlavní kulturní výročí České Lípy v tomto roce.